Prof. PhDr. Karel Chytil
(17. 4. 1857 v Praze—2. 7. 1934 v Praze)
Historik umění, významný představitel českého dějepisu umění konce 19. století. První ryze český positivistický uměnovědec. V letech 1875—1878 studoval na filosofické fakultě v Praze a vídeňském Ústavu pro rakouský dějezpyt. Po studiích se stal suplentem dějepisu a zeměpisu na české reálce. Roku 1882 byl promován na doktora filosofie. Dne 4. 7. 1885 byl jmenován kustodem a 16. 12. 1895 ředitelem UPM, které vedl do 1. 2. 1911. Roku 1908 byl mimořádným a od roku 1911 řádným profesorem a vedoucím katedry dějin umění na České universitě v Praze (do roku 1927). Založil spolek Kruh pro pěstování dějin umění (1913), který od roku 1916 vydával vlastní ročenku. Byl řádným členem České akademie, docentem Českého vysokého učení technického a působil v řadě spolků. Zabýval se i otázkami památkové péče a byl členem Klubu za starou Prahu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří: Vývoj miniaturního malířství v době králů rodu lucemburského (1885), Petr Parléř a mistři gmündští (1885), Vývoj miniaturního malířství doby králů rodu Jagellonského (1896), Umění v Praze za doby Rudolfa II. (1904), Památky českého umění iluminátorského (1915), Vazby knižní od století 18. do nejnovější doby (1904), O historickém a stavebním rázu Prahy (1916) a Antikrist v naukách a umění středověku (1918).
