642-874 74-678 70-243 hp2-z33 070-642 c2090-610 642-997 98-365 adm-201 aws-sysops 070-488 tk0-201 og0-093 300-135 ex0-005 70-347 300-101 icgb 3002 4a0-m01 c_tadm51_731 c_tscm62_66 640-875 mb6-703 pmi-sp icbb 1z0-808 300-320 1z0-052 70-466 itilfnd iia-cia-part3 c4090-971 400-101 cwna-106 1z0-803 9l0-012 70-448 mb2-704 640-722 070-347 412-79 2v0-620 hp2-z34 jn0-360 hp2-z31 070-411 1z0-061 400-051 pr000041 hp0-s42 070-412 hp2-b115 1z0-434 642-999 70-465 cissp 1y0-301 c2180-401 hp2-z12 mb6-704 ns0-157 070-486 300-115 mb5-705 640-864 642-889 70-488 352-001 070-483 cbap 2v0-621d 640-554 pmp 350-018 700-701 hp5-b04d 1z0-060 300-208 101 640-916 n10-006 70-341 9l0-422 700-501 1z0-053 70-480 jn0-660 70-410 070-461 a00-211 iia-cia-part1 70-487 c4040-252 300-206 hp0-s41 hp0-d31 220-802 70-687 98-367 210-260 tb0-123 1y0-201 70-462 ccd-410 200-120 dev-401 1v0-601 010-111 og0-091 070-487 1z0-062 hp0-a116 100-101 sk0-003 70-980 cca-500 2v0-621 70-417 cism 220-801 cisa 646-365 640-692 lx0-103 070-246 70-483 70-486 ex300 102-400 210-060 640-911 642-737 400-201 70-331 1z0-051 hp2-h35 500-260 hp0-y51 mb2-708 e10-001 pmi-rmp 101-400 070-480 70-533 300-070 98-349 cas-002 hp0-j73 c4040-251 pegacsa71v1 n10-005 700-039 sy0-401 70-463 642-980 jn0-102 e20-690 070-410 350-080 mb2-707 700-260 70-467 070-465 e05-001 70-413 312-49v8 98-364 prince2-foundation 1z0-804 1z0-047 vmce_v8 70-414 mb2-701 1z0-067 200-310 70-346 ex200 300-209 mb6-702 810-401 70-685 ns0-101 70-534 700-280 642-998 642-437 70-412 c_tfin52_66 70-532 1z0-133 p2080-099 itil c4040-250 810-403 70-662 1y0-400 ax0-100 300-075 70-461 70-411

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1
9. 10. 2003 – 11. 1. 2004
otevřeno středa–neděle, 11–17 hodin

Jedna z nejslavnějších knih české meziválečné avantgardy je Abeceda Vítězslava Nezvala z roku 1926. Na jejím vzniku spolupracoval i fotograf Paspa, kolem jehož identity a míry spolupráce přetrvávají určitá nedorozumění, která se tato komorní výstava pokusí částečně napravit. Musíme se ale věnovat dvěma fotografům toho jména — Karlovi Paspovi staršímu a jeho synovi.

Karel Paspa
Otec Karel Paspa (1862—1936) byl jedním z prvních českých fotoamatérů, ale profesí byl pracovník pošty. Fotografii se věnoval již od konce 80. let 19. století, byl zaujat technickými novinkami i experimentálními postupy. Nejstarší práce jsou signovány suchou pečetí Paspa/Šafařík. Spolupracovníkem byl profesor chemie na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) a Karlově univerzitě Vojtěch Šafařík (1831—1902). Roku 1896 zhotovili první rentgenogram českého původu, který vznikl teprve rok po zveřejnění této metody. Paspa patřil k první generaci moderní české fotografie (společně s Ludvíkem Pinkou a Otto Šetelem ad.), která se v 90. letech 19. století podílela na proměně fotografie v uvědomělou a svobodnou uměleckou tvorbu. Byl jedním z nejstarších členů českého Klubu fotografů amatérů v Praze (KFA). Většina Paspových prací té doby jsou portréty, stylizované autoportréty a žánrové studie (Harfenista, První Pražský Prorok Povětrnosti Fiala, Veřejný poslíček ad.). Nejzajímavější jsou žertovné scény a fotografické anekdoty z klubového ateliéru (1893), scéna Trhání zubů a vizitka Tatíčkův miláček, využívající techniku fotografické koláže. Paspa do amatérské společnosti vnesl radost z fotografie jako hry.

Karel M. Paspa
Syn Karel Maria Eduard Paspa (1899—1979) absolvoval roku 1922 na pražské technice.

V duchu rodinné tradice se stal roku 1921 členem KFA v Praze, pak provozoval vlastní fotografickou a filmovou živnost. V letech 1925—30 spolupracoval, většinou jako kameraman, na sedmi vědeckopopulárních filmech. Nejdůležitější byl „ J. V. Monolyt II.“ z let 1926—7 (zde byl kameramanem i režisérem), film o zpracování a transportu žulového monolitu pro Pražský hrad. Od 20. let publikoval odborné texty o filmu a fotografii v časopisech Věda, Kinematograf, Amatérská kinematografie, v poválečné době pak hlavně v Československé fotografii a Fotografii. Roku 1926 Karel M. Paspa fotografoval tanečnici Milču Mayerovou pro knižní vydání souboru básní Vítězslava Nezvala Abeceda (vydavatel Jan Otto, Praha 1926). Konstruktivistický výtvarný doprovod Karla Teigeho tvořily montáže Paspových fotografií tanečních kreací, doplněné na bílé ploše výraznými černými pásy. Kniha je považována za nejčistější projev avantgardních myšlenek revolučního sdružení Devětsil, k jehož generaci K. M. Paspa patřil. Výstavu doplňují další autorovy fotografické práce z 20.—30. let. V jubilejním roce 1939 se podílel na přípravě výstavy Sto let české fotografie v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (UPM), v pozdějších letech byl považován za předního znalce fotografické a filmové techniky. Karel. M. Paspa se také desetiletí angažoval pro myšlenku velkého muzea a archivu fotografie českých zemí.

Tato výstava je prvním samostatným, i když pouze komorním, připomenutím fotografické tvorby otce a syna Paspových, výrazných představitelů dvou generací moderní české fotografie.

související výstavy
Karel Paspa a Karel M. Paspa: Fotografie)

související dokumenty
Karel Paspa a Karel M. Paspa: Fotografie, doc, 26kB)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Obraz a tisk:...) Karel Paspa a...) mono+eva eisler) Mistři evropského...) Ladislav Sutnar:...) Hans Ernest...) Artsemestr 03:...) Nalehko… Nová...) Plakáty z Vídně) Současná lotyšská...) Jiří Sever:...)