Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1
9. 10. 2003—11. 1. 2004
otevřeno středa–neděle, 11—17 hodin

Jedna z nejslavnějších knih české meziválečné avantgardy je Abeceda Vítězslava Nezvala z roku 1926. Na jejím vzniku spolupracoval i fotograf Paspa, kolem jehož identity a míry spolupráce přetrvávají určitá nedorozumění, která se tato komorní výstava pokusí částečně napravit. Musíme se ale věnovat dvěma fotografům toho jména — Karlovi Paspovi staršímu a jeho synovi.

Karel Paspa
Otec Karel Paspa (1862—1936) byl jedním z prvních českých fotoamatérů, ale profesí byl pracovník pošty. Fotografii se věnoval již od konce 80. let 19. století, byl zaujat technickými novinkami i experimentálními postupy. Nejstarší práce jsou signovány suchou pečetí Paspa/Šafařík. Spolupracovníkem byl profesor chemie na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) a Karlově univerzitě Vojtěch Šafařík (1831—1902). Roku 1896 zhotovili první rentgenogram českého původu, který vznikl teprve rok po zveřejnění této metody. Paspa patřil k první generaci moderní české fotografie (společně s Ludvíkem Pinkou a Otto Šetelem ad.), která se v 90. letech 19. století podílela na proměně fotografie v uvědomělou a svobodnou uměleckou tvorbu. Byl jedním z nejstarších členů českého Klubu fotografů amatérů v Praze (KFA). Většina Paspových prací té doby jsou portréty, stylizované autoportréty a žánrové studie (Harfenista, První Pražský Prorok Povětrnosti Fiala, Veřejný poslíček ad.). Nejzajímavější jsou žertovné scény a fotografické anekdoty z klubového ateliéru (1893), scéna Trhání zubů a vizitka Tatíčkův miláček, využívající techniku fotografické koláže. Paspa do amatérské společnosti vnesl radost z fotografie jako hry.

Karel M. Paspa
Syn Karel Maria Eduard Paspa (1899—1979) absolvoval roku 1922 na pražské technice.

V duchu rodinné tradice se stal roku 1921 členem KFA v Praze, pak provozoval vlastní fotografickou a filmovou živnost. V letech 1925—30 spolupracoval, většinou jako kameraman, na sedmi vědeckopopulárních filmech. Nejdůležitější byl „ J. V. Monolyt II.“ z let 1926—7 (zde byl kameramanem i režisérem), film o zpracování a transportu žulového monolitu pro Pražský hrad. Od 20. let publikoval odborné texty o filmu a fotografii v časopisech Věda, Kinematograf, Amatérská kinematografie, v poválečné době pak hlavně v Československé fotografii a Fotografii. Roku 1926 Karel M. Paspa fotografoval tanečnici Milču Mayerovou pro knižní vydání souboru básní Vítězslava Nezvala Abeceda (vydavatel Jan Otto, Praha 1926). Konstruktivistický výtvarný doprovod Karla Teigeho tvořily montáže Paspových fotografií tanečních kreací, doplněné na bílé ploše výraznými černými pásy. Kniha je považována za nejčistější projev avantgardních myšlenek revolučního sdružení Devětsil, k jehož generaci K. M. Paspa patřil. Výstavu doplňují další autorovy fotografické práce z 20.—30. let. V jubilejním roce 1939 se podílel na přípravě výstavy Sto let české fotografie v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze (UPM), v pozdějších letech byl považován za předního znalce fotografické a filmové techniky. Karel. M. Paspa se také desetiletí angažoval pro myšlenku velkého muzea a archivu fotografie českých zemí.

Tato výstava je prvním samostatným, i když pouze komorním, připomenutím fotografické tvorby otce a syna Paspových, výrazných představitelů dvou generací moderní české fotografie.

související výstavy
Karel Paspa a Karel M. Paspa: Fotografie)

související dokumenty
Karel Paspa a Karel M. Paspa: Fotografie, doc, 26kB)

související odkazy
replica watch" target="_blank" title="">Galerie Josefa Sudka)
2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Obraz a tisk:...) Karel Paspa a...) mono+eva eisler) Mistři evropského...) Ladislav Sutnar:...) Hans Ernest...) Artsemestr 03:...) Nalehko… Nová...) Plakáty z Vídně) Současná lotyšská...) Jiří Sever:...)