642-874 74-678 70-243 hp2-z33 070-642 c2090-610 642-997 98-365 adm-201 aws-sysops 070-488 tk0-201 og0-093 300-135 ex0-005 70-347 300-101 icgb 3002 4a0-m01 c_tadm51_731 c_tscm62_66 640-875 mb6-703 pmi-sp icbb 1z0-808 300-320 1z0-052 70-466 itilfnd iia-cia-part3 c4090-971 400-101 cwna-106 1z0-803 9l0-012 70-448 mb2-704 640-722 070-347 412-79 2v0-620 hp2-z34 jn0-360 hp2-z31 070-411 1z0-061 400-051 pr000041 hp0-s42 070-412 hp2-b115 1z0-434 642-999 70-465 cissp 1y0-301 c2180-401 hp2-z12 mb6-704 ns0-157 070-486 300-115 mb5-705 640-864 642-889 70-488 352-001 070-483 cbap 2v0-621d 640-554 pmp 350-018 700-701 hp5-b04d 1z0-060 300-208 101 640-916 n10-006 70-341 9l0-422 700-501 1z0-053 70-480 jn0-660 70-410 070-461 a00-211 iia-cia-part1 70-487 c4040-252 300-206 hp0-s41 hp0-d31 220-802 70-687 98-367 210-260 tb0-123 1y0-201 70-462 ccd-410 200-120 dev-401 1v0-601 010-111 og0-091 070-487 1z0-062 hp0-a116 100-101 sk0-003 70-980 cca-500 2v0-621 70-417 cism 220-801 cisa 646-365 640-692 lx0-103 070-246 70-483 70-486 ex300 102-400 210-060 640-911 642-737 400-201 70-331 1z0-051 hp2-h35 500-260 hp0-y51 mb2-708 e10-001 pmi-rmp 101-400 070-480 70-533 300-070 98-349 cas-002 hp0-j73 c4040-251 pegacsa71v1 n10-005 700-039 sy0-401 70-463 642-980 jn0-102 e20-690 070-410 350-080 mb2-707 700-260 70-467 070-465 e05-001 70-413 312-49v8 98-364 prince2-foundation 1z0-804 1z0-047 vmce_v8 70-414 mb2-701 1z0-067 200-310 70-346 ex200 300-209 mb6-702 810-401 70-685 ns0-101 70-534 700-280 642-998 642-437 70-412 c_tfin52_66 70-532 1z0-133 p2080-099 itil c4040-250 810-403 70-662 1y0-400 ax0-100 300-075 70-461 70-411

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Jízdárna Pražského hradu
20. 6. – 9. 11. 2003

Pořadatelé: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Správa Pražského hradu
Spolupráce: Národní galerie v Praze, The Cooper-Hewitt National Design Museum, New York
Podpora: Ministerstvo kultury České republiky,Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze, The Trust for Mutual Understanding, USA
Záštita: Pavel Dostál, ministr kultury České republiky, Český výbor UNESCO
Kurátorka:Iva Janáková
Odborná spolupráce: Tomáš Vlček – malba, Milan Hlaveš – užitkové předměty
Architektonické řešení: Olgoj Chorchoj
Grafické řešení: Studio Machek a Babák
Kurátor výstavního programu: Dušan Seidl
Produkce: Jana Skálová, Pavlína Marková
Asistentka výstavy a katalogu:Alice Řiháčková
Propagace: Klára Vorlíčková, Pavlína Marková
Edice textů: Eva Matyášová, Alena Zapletalová
Překlad: Šimon Pellar
Webové stránky, vizuální animace: dgú
Webhosting: Iternity, s.r.o.
Projekce: AV Media, s.r.o.
Dodavatelé: Athis Europeen, s.r.o., Axom Kladno, s.r.o., Dantik – rámařství, Jaroslav Rous – realizace výstav, LN Design, s.r.o., Sipral, a.s., Studio Marvil, Studio Šimánek
Zapůjčitelé: Radoslav a Elaine Sutnarovi, Tomáš Sanetrník, Daniela Karasová, Jaroslav Martinec, Michal Šeba, Lucia Lettenmayer, Nicholas Lowry, Libri prohibiti, Fakulta architektury ČVUT
Restaurování: Martina Votýpková-Pechová, Jana Náprstková, Jana Tomšů, Eva Štulcová – výstava1934, Věra Cedlová, Dagmar Konvalinková, Martin Krčmár (restaurátorské oddělení NG) – malby
Generální partner: Metrostav, a.s.
Mediální partneři: Architekt, ArtAntiques, Ateliér, Blok, Český rozhlas, Deleatur , Dorotheum, euroAWK, JCDeacux, Keramika a sklo, Radio 1
Sponzoři: Athis Europeen, s.r.o., NWT Computer, s.r.o., Sipral, a.s.
Výstava vznikla za laskavé spoluúčasti Radoslava a Elaine Sutnarových.

Rozsáhlou výstavu nazvanou Ladislav Sutnar: Praha–New York – Design in Action bude možno v Jízdárně Pražského hradu shlédnout od 20. 6. do 9. 11. 2003. Výstavu připravily Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Správa Pražského hradu. Jde vůbec o první retrospektivní výstavu celoživotního díla česko-amerického designéra a malíře, průkopníka moderního designu.

Ladislav Sutnar
(1897 Plzeň–1976 New York) patří k zakladatelům českého moderního designu, zejména v oblasti užitkových předmětů, výstavnictví a typografie. Díky svým manažerským, organizačním a publicistickým schopnostem výrazně ovlivnil životní styl středních vrstev předválečného Československa. Jeho talent prověřil odchod do Spojených států, kde se připojil k zakladatelské generaci moderního amerického grafického designu.

Sutnarovo pojetí designu mělo sociální a etický rozměr, chápal design jako službu výtvarného umělce pro nejširší vrstvy a věřil, že dobrý design může každodenní život zkvalitnit a projasnit. Ve 20. letech se v Čechách zapojil do hnutí za obrodu loutkového divadla, které tehdy hrálo významnou osvětovou roli. Stal se též průkopníkem české moderní hračky, která vycházela
z moderní pedagogiky, byla založena na principech abstraktního umění a splňovala požadavky levné průmyslové výroby.
Ve 30. letech se zařadil k významným představitelům evropské funkcionalistické typografie, která reagovala na nový životní styl velkoměstské civilizace, na potřebu rychlé srozumitelnosti a názornosti sdělení. Během deseti let upravil na tisíc publikací, zejména pro nakladatelství Družstevní práce, kde působil jako výtvarný redaktor.V úpravách katalogů, knih, plakátů, ale i ve výstavnictví vynalézavě pracoval s fotografií, jako novým informačním médiem. Ve svých pětatřiceti letech se stal ředitelem Státní grafické školy v Praze a modernizoval ji tak, aby odpovídala praktickým a aktuálním potřebám společnosti.
Zapojil se rovněž do propagace moderních forem bydlení, byl činný ve výboru na výstavbu kolonie rodinných domů Baba, jíž byly vzorem podobné kolonie stavěné ve 20. a 30. letech
v Evropě. Jeho dům na Babě postaveny podle návrhu Oldřicha Starého, patří k nejzdařilejším příkladům funkcionalistických rodinných domů. Zajímal se o úsporné bydlení a spolu s dalšími avantgardními architekty publikoval řadu textů a knih. Ve své výtvarné a manažerské činnosti se zaměřil na předměty každodenního života. V roce 1929 se stal uměleckým ředitelem Krásné jizby, prvního ateliéru moderního bytového designu u nás a během několika let se mu povedlo prosadit moderní design do průmyslové výroby a hromadné distribuce. Dokázal využít prostředků nové reklamy, která měla vzdělávat a získávat střední vrstvy pro nový životní styl. Reklamní fotografie Josefa Sudka, věcné a imaginativní zároveň, měly velký podíl na osvětovém dosahu Sutnarovy Krásné jizby. Servis z varného skla (jeden z prvních průmyslově vyráběných v Evropě), porcelánový soubor a příbory z oceli, které Ladislav Sutnar navrhl v první polovině 30. let, se staly nejprodávanějším vybavením domácností v Československu a získaly řadu mezinárodních ocenění.

Největší mezinárodní renomé ovšem získal jako architekt a organizátor výstav československé architektury a užitého umění a v zahraničí, které měly pro mladou demokracii nesmírný význam, protože ukazovaly vysokou úroveň kultury a průmyslu a pomáhaly navazovat obchodní styky. V roce 1939 byl Sutnar pověřen realizací československé expozice na Světové výstavě v New Yorku. Kvůli nacistické okupaci se rozhodl nevrátit zpět do vlasti a po únoru 1948 již jeho návrat domů nebyl možný. Zapojil se do aktivit české exilové komunity, upravoval například nejvýznamnější exilový časopis Svědectví a další materiály Rádia Svobodná Evropa.

Ve Spojených státech se Ladislav Sutnar proslavil v oblasti, kterou objevil a vtiskl jí společenskou závažnost: design informací. Již ve 40. letech vizionářsky předpověděl informační budoucnost lidstva a specializoval se na vizualizaci informačních systémů pro nejrůznější oblasti, zejména pro průmysl, architekturu, stavebnictví, obchod a marketing. Jeho informativní a reklamní letáky a katalogy usnadnily orientaci v nejrůznějších profesích i běžných nákupech. Přínos pro život statisíců lidí měla jeho reforma amerického telefonního seznamu. Ladislav Sutnar je také autorem několika zakladatelských publikací o grafickém designu a je považován za předchůdce grafického řešení dnešního internetu. Svou prací i svými úvahami přispěl k vizuální kultuře a civilizaci 20. a 21. století. Od 60. let se Ladislav Sutnar intenzivně věnoval malbě a jeho dosud neznámá malířská tvorba je pozoruhodným příspěvkem světovému pop artu.

Vystavovaný materiál pochází především ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, významnou zápůjčkou se na výstavě podílí také Cooper-Hewitt National Design Museum v New Yorku, Národní galerie v Praze, soukromí sběratelé a rodina Ladislava Sutnara – Radoslav a Elaine Sutnarovi z Los Angeles. Výstava představuje z velké části dosud neznámá, nikdy nezveřejněná díla Ladislava Sutnara. Je přitažlivá pro široké publikum, nebo? obsahuje rozmanitou škálu více než 300 předmětů.

Tvorbu autora z doby jeho působení v předválečném Československu prezentuje grafický design knih, plakátů, časopisů, firemních tiskovin, design výstav, předměty každodenní potřeby, servisy ze skla a porcelánu, hračky, loutky a reklamní fotografie.

Ohniskem americké tvorby autora je informační design, prezentovaný průmyslovými katalogy amerických korporací a firemním vizuálním stylem. Zajímavým příspěvkem je raná moderní reklama a stejně tak i jeho ekologické projekty z 50. let. K nejzajímavějším objevům výstavy patří kolekce obrazů.
Výstava je rozdělena tématicky a chronologicky na tyto části:

Design jako hra
Zájem o dětský svět charakterizuje Sutnarovu celoživotní tvorbu. Pedagogické hračky a loutkové divadlo byly první oblastí jeho uplatnění. Hravost, fantazie a svobodná imaginace jsou také součástí jeho ostatní užité tvorby. K objevům této výstavní části patří prototyp stavebnice Build the town (Stavíme město) z let 1940—1943 a jeho archívní dokumentace, která zpracovává téma moderní industriální krajiny a architektury.

Nová typografie
Sutnar byl vedoucím představitelem evropského hnutí za novou typografii. Ve službě velkoměstské civilizaci a jejím nárokům na rychlost komunikace zdůrazňoval jednoduché a jasné řešení informačních toků. K objevům této výstavní části se řadí originální výstava Ladislava Sutnara z roku 1934, kterou pod názvem Ladislav Sutnar a nová typografie uvedl Karel Teige.

Design pro moderní bydlení
Sutnarovy požadavky na prostředí, v němž žijeme, a předměty, které používáme, byly vysoce etické. Úspornost, praktičnost, vysoká kvalita materiálu a provedení i cenová dostupnost byly charakteristikou jeho designu předmětů každodenního života a důvodem jejich masového rozšíření.Významný je jeho podíl na výstavbě vilové kolonie Baba v Praze. K objevům patří produkce Krásné jizby a původní reklamní fotografie Josefa Sudka.

Design výstav
Sutnar patřil k nejprogresivnějším představitelům předválečného výstavnictví a touto činností přispěl k renomé Československa v oblastech designu, užitého umění, školství a průmyslu. K objevům této výstavní části patří soubor výstavních katalogů, které Sutnar povýšil na luxusní funkcionalistickou tiskovinu.

Design pro exil
Sutnarův příchod do New Yorku byl spojen s výraznou aktivitou v protinacistických a protikomunistických akcích československého exilu. Nejvýznamnějšími exponáty jsou Sutnarovy válečné letáky a jeho práce pro Svobodnou Evropu.

Design informací
Klíčová část výstavy ukazuje Sutnara jako zakladatele moderního grafického designu. Dává nahlédnout do jeho důmyslných a přitom jednoduchých řešení rané reklamy, průmyslových katalogů, firemního vizuálního stylu, ekologických projektů.
K objevům v této části patří zejména soubor průmyslových katalogů.

Víc než design
Ladislav Sutnar celý život maloval a sledoval proměny umění 20. století. Proslavil se však jako designér, a proto jeho volná tvorba zůstala zcela neznámá — Sutnarovo celoživotní malířské dílo dosud vystaveno nebylo. Objeví se zde i neznámé obrazy z českého období, koláže a malby z období amerického. Jeho malířská tvorba je obtížně zařaditelná, své rozměrné malby aktů ze 60. – 70. let nazýval joy-art, umění pro radost.

Nedílnou součástí výstavy jsou velkoplošné projekce s tématem Prostor a informace, které ukazují principy Sutnarovy práce s tvarem, linií, barvou, prostorovou kompozicí a vizuální informací. Další informace o výstavě a Sutnarově životě a díle obsahují webové stránky www.sutnar.com, které si mohou návštěvníci prohlédnout přímo v prostoru výstavy.

V roce 2001 Ladislav Sutnar obdržel státní vyznamenání Medaile Za zásluhy in memoriam a výstava tedy je další splátkou uznání, které si tato osobnost zasluhuje. Je založena na několikaletém výzkumu, na němž se pod vedením Ivy Janákové podílela řada významných českých a amerických badatelů.

K výstavě vydává UPM ve spolupráci s nakladatelstvím Argo obsáhlou monografii v českém a anglickém jazyce. Tato publikace je prvním reprezentativním přehledem Sutnarovy české i americké tvorby. Úvodní studie pojednává o celoživotním díle Ladislava Sutnara, na ni navazují eseje mezinárodního týmu odborníků. (Prodejní cena české verze je 998,- Kč, cena anglické verze, která bude vydána v průběhu výstavy, je 1450,- Kč).

Vydavatelství Fraktály Publishers připravilo vydání dvou faksimile Sutnarových publikací o grafickém designu.

Společnosti Naga a Modernista připravují mimo jiné prodejní repliku části unikátního Sutnarova čajového servisu z varného skla.

V Galerii Antikva Nova Kodl bude od 24. června do 15. září 2003 uspořádána prodejní výstava obrazů Ladislava Sutnara.

Jako poctu Ladislavu Sutnarovi vydává volné sdružení grafických designérů Deleatur u příležitosti vernisáže speciální set 8 autorských plakátů. Jejich autory jsou Petr Babák, dgú (Petr Knobloch, Tomáš Celizna), redesign (Petr Krejzek, Klára Kvízová),Tomáš Machek, Aleš Najbrt, Robert V. Novák, Marek Pistora, Alan Záruba. Prodejní cena setu na výstavě je 998,- Kč.

Od 7. do 26. 10. 2003 se bude v prostorách Jízdárny konat také dílčí výstava doprovodného programu Dnů designu v Praze/Designblok, která představí progresivní mladé tvůrce nejen z Českých zemí.

Výstavu bylo možno uskutečnit také díky velkorysé podpoře společnosti Metrostav, která je generálním partnerem výstavy.

Výstava Ladislav Sutnar: Praha–New York – Design in Action bude po svém skončení v Praze uvedena na několika dalších místech v Evropě.

související dokumenty
Ladislav Sutnar: Praha – New York/Design in Action, doc, 57kB)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Obraz a tisk:...) Karel Paspa a...) mono+eva eisler) Mistři evropského...) Ladislav Sutnar:...) Hans Ernest...) Artsemestr 03:...) Nalehko… Nová...) Plakáty z Vídně) Současná lotyšská...) Jiří Sever:...)