1885)
Uměleckoprůmyslové museum v Praze založeno Pražskou obchodní a živnostenskou komorou)

1885—1900
muzeum v Rudolfinu

1897—1899
stavba vlastní budovy podle návrhu architekta Josefa Schulze)

1900
slavnostní otevření novostavby, expozice v I. patře

1906
Vojtěch Lanna) daroval muzeu sbírku skla, expozice v II. patře

1932
Gustav Pazaurek) odkázal muzeu sbírku skla, spolu s Lannovou sbírkou vytvořily základ světově proslulé muzejní sbírky

1943
budova zabrána pro válečné účely, sbírky ukryty mimo Prahu

1949
zestátnění muzea

1950
k muzeu dočasně přiřazeno Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně, začínají se budovat expozice na zestátněných zámcích (Lemberk 1951, Klášterec nad Ohří 1952, Jemniště u Benešova 1953)

1959—1969
muzeum spojeno s Národní galerií

1970
obnovení muzea jako samostatné instituce zřizované ministerstvem kultury

1970—1985
rekonstrukce budovy a uzavření sbírek

1985
nová stálá expozice uměleckého řemesla od renesance do poloviny 19. st. 

1989
listopad — založení Občanského fóra UPM

1995
nová organizační struktura

2000—2001
nová stálá expozice Příběhy materiálů)

2005
nový sál stálé expozice věnovaný sbírce hodin a hodinek Stroje času)
Pražská obchodní a živnostenská komora
První obchodní a živnostenské komory vznikaly od 17. do 18. st. ve Francii jako samosprávné organizace hájící a pěstující zájmy obchodu a živností. Za Napoleonských válek se rozšířily do Německa a roku 1811 do rakouských provincií v Itálii. Na celém území Rakouska byly zavedeny zákonem roku 1850. Na našem území měly sídla v Praze, Liberci, Chebu, Plzni, Českých Budějovicích, Brně, Olomouci a Opavě.

Úkolem komor bylo radit se a podávat státním a zemských úřadům zprávy, návrhy a dobrozdání ohledně potřeb obchodu a živností, stavu dopravních prostředků, pomáhat při přípravě zákonů a zřizování veřejných ústavů na povznesení obchodu a živností. Představitelé komor byli voleni, samotné komory pak vysílaly určitý počet poslanců do zemského sněmu a rakouského parlamentu.