Jedinečná výstava českého skla prezentuje výběr z děl tří generací českých sklářských umělců. Stanislav Libenský / Jaroslava Brychtová, René Roubíček, Václav Cigler, Oldřich Plíva, Marian Karel, Dana Zámečníková, Konstantin Valčev, Jaroslav Matouš, Anna Polanská, David Suchopárek/Ingrid Račková, a Petr Stanický.

České sklo zažívalo v průběhu své staleté historie různé pády, ale častěji ohromující umělecké a obchodní úspěchy. Rozkvět slávy českého skla po turbulencích způsobených událostmi druhé světové války, odsunem německého obyvatelstva z pohraničí a nástupem komunistického režimu se datuje od druhé poloviny 50. let. Sklo se stalo výkladní skříní Československa, získalo mezinárodní prestiž účastí na Světových výstavách EXPO v Bruselu 1958, Montrealu 1967 a Osace 1970, milánských trienále užitého umění 1957 a 1960, Československé sklo 1959 v Moskvě a dalších přehlídkách.
Mladí umělci neváhali od 50. let ve spolupráci s technology a mistry řemeslníky využívat nádheru skleněného materiálu k sochařským a malířským kreacím, čímž dosáhli mnohých prvenství a světového věhlasu. Vznikl fenomén tzv. ateliérového skla. Jména jako Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, René Roubíček, Miluše Roubíčková, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Vízner a mnohá další jsou synonymem novátorského přístupu ke sklu jako prostředku uměleckého vyjádření. Vývoj určovala zejména pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová, kde po legendárním působení profesora Josefa Kaplického v oblasti uměleckého skla a jeho kolegy Karla Štipla v oblasti designu nastala slavná éra výuky profesora Stanislava Libenského. Absolventy jeho školy jsou kromě jiných na výstavě v Sofii zastoupení Marian Karel, Oldřich Plíva, Jaroslav Matouš a Konstantin Velčev. V posledním dvacetiletí na této škole vyučoval vedle profesora Vladimíra Kopeckého v ateliéru skla profesor Marian Karel, jehož žáky v ateliéru Skla v architektuře/Prostorové tvorby byli například v Sofii vystavující Anna Polanská, David Suchopárek a Petr Stanický.
Tvarová rozmanitost, barevná pestrost, dokonalost zpracování a zejména výtvarná originalita a osobitá umělecká výpověď jsou důvodem, proč si české sklo udržuje respekt i v současné době. Výstava z díla vybraných úspěšných sklářských výtvarníků v Sofii je šancí předvést bulharskému publiku, proč je sklo stále vnímáno jako české rodinné stříbro.

Odborná spolupráce) Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Výběr exponátů) Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D., vedoucí sbírky skla a keramiky UPM.
Organizátor) České centrum Sofie
Spoluorganizátor) Kulturní institut MZV BR, Galerie Altera

Galerie Altera, Sofie
Bulharsko

Zelené oko pyramidy
Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová
připravované) stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Oldřich Straka:...) Současné české...) František Drtikol...) Decadence Now! Za...) CSL 2010 a...) Česká hračka) Umění vlákna) 100 % SKLO -...) Jan Rothmayer:...) Marie...) Lov v Čechách v...) Zmizelý svět...) Spolupráce...) Klasicismus a...) Double Fantasy) Krajina / obraz /...) Hračky - Jarmila...) Hračky Libuše...) Ceny Czech Grand...) Artěl) Life with posters...) Ateliér Schlosser...) Herbert Tobias...) Skleněný expres /...) Jindřich Štyrský:...) Helena Wilsonová:...) Bytový textil z...)
000-657 74-134 A2150-195 920-125 200-001 000-197 C2180-183 000-580 000-142 000-349 1Z0-485 A00-203 HP0-M46 TB0-118 920-166 251-101 642-741 HP0-Y43 C_HANAIMP_1 70-400 SABE201 000-058 650-157 HP0-055 BCP-240 C2180-276 JN0-696 1Z0-020 HP0-Y37 117-101 HP0-087 70-498 HP2-K33 HP0-815 ST0-052 GCFW 1Z0-035 HP0-M23 000-M245 000-642 350-050 HP2-H17 74-338 9A0-152 E20-050 9A0-096 000-201 50-708 AWMP EUCOC DU0-001 70-660 LOT-911 A2090-545 000-374 HD0-300 50-865 HP2-Q05 EX0-110 000-202 E20-610 117-301 00M-502 074-137 HP2-K32 COG-645 9A0-701 HP0-Y31 070-432 646-229 TB0-104 1Z1-226 M2080-663 70-431 LOT-721 642-871 050-730 000-N17 1Z0-620 000-081 050-894 646-058 1Z1-259 LOT-910 50-701