Médium plakátu nejrychleji a nejvýrazněji odráželo změnu senzibility ve dvacátých letech, kdy se pod pojmem „nová typografie“ formovaly principy moderní vizuální komunikace. Plakát byl v té době vnímán jako nový výrazový prostředek v městském prostoru, umění té doby se mělo přiblížit masové srozumitelnosti plakátu.
Vystavená kolekce plakátů Ladislava Sutnara ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze ukazuje proměny tohoto média od dvacátých do šedesátých let v díle vůdčího představitele evropské nové typografie. Plakátová tvorba dvacátých let dokumentuje opouštění malby a kresby ve prospěch možností tiskařského stroje. Práce s plakátovým písmem a znakem však narážela na nedostatečné vybavení českých tiskáren. V druhé polovině dvacátých let Sutnar jako jeden z prvních v českém prostředí experimentoval s fotomontáží.
Tschicholdova publikace Nová typografie v roce 1928 měla podíl na celoevropském rozšíření zásad vizuální jednoduchosti a přesnosti. I Ladislav Sutnar, který s Janem Tschicholdem udržoval pracovní kontakty, byl touto publikací zasažen. V roce 1930 spoluorganizoval pražskou reprízu výstavy Nový plakát, která do českého prostředí uvedla představitele evropské nové typografie jako El Lisického, Moholy-Nagye, Pieta Zwarta a dalších. Soubor Sutnarových plakátů ze třicátých let patří k nejvyzrálejším dílům evropské nové typografie, byl často prezentován na světových výstavách, publikován a respektován pro jejich optickou účinnost a kompoziční dokonalost. Sutnar v nich invenčně pracuje s kontrasty, negativní barvou, přesnou geometrií a smělou prostorovou konstrukcí. Fotomontáž používá jako prostředek překvapení. Tyto vizuální prvky slouží rychlé a jednoznačné komunikaci v chaotickém prostředí velkoměsta.
Sutnarova kolekce plakátů z 20. a 30. let dokládá bohatý kulturní a spolkový život meziválečného Československa, v němž Sutnar hrál důležitou úlohu nejen jako umělec a designér, ale i jako jeho spoluorganizátor. Ve Spojených státech, kam odešel v roce 1939, již tolik příležitostí k tvorbě plakátu nedostal. Přesto jeho plakát, který byl součástí reklamní kampaně firmy Addo-x, patří k nejzajímavějším americkým plakátům druhé poloviny dvacátého století. Evropskou modernistickou estetikou a poetickým přesahem se tolik odlišoval od běžné reklamní praxe.
Sutnar sám své americké působení v oboru vizuální design považoval za pokračování nové typografie v dynamicky se měnících společenských a technologických podmínkách dvacátého století. Ladislav Sutnar vnímal plakáty jako důležitou součást mohutného hnutí, které ve dvacátých a třicátých letech modernizovalo celý životní styl. Proto věnoval velkou péči objasnění jejich kontextu, jak dokládá jeho korespondence, zveřejněná v knize Ladislav Sutnar v textech (2010).

Kurátor / Iva Knobloch
Pořádá / Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.
Záštita / Mgr. Martin Baxa / Primátor města Plzně

Galerie Ladislava Sutnara
Ústav umění a designu, Plzeň

DP — značka dobré knihy
Ladislav Sutnar, 1930
barevný linotyp, 890 x 600 mm
připravované) stálé expozice) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Angličáci / Matchbox) Dva fenomény...) Cesty nové...) Alberto Vojtěch...) BRAVOS – Současný...) Z Nového Světa do...) Stanislav...) KERAMICKÉ SETKÁNÍ...) Eva Damborská:...) Vše nejlepší!...) HOMMAGE À...) Z Nového Světa do...) Josef Sudek: Z...) Jiří Trnka - Ve...) Evropská autorská...) Anna Fárová,...) Alois Zych:...) Ceny Czech Grand...) Kresby Dany Vachtové) Pražské módní...) Ota Hájek:...) Hledání skla)