A00-280 - 70-483 - 200-310 - 642-737 - 74-343 - 1Z0-058 - 700-270 - JN0-694 - 210-451 - JN0-102 - CQA - M70-301 - C2150-596 - CA0-001 - PMP - BH0-007 - CQE - NSE4 - 101 - 648-375 - VCS-273 - 070-462 - SY0-401 - 70-410 - 98-349 - 1Z0-067 - BH0-006 - 1V0-601 - 1Z1-060 - M2090-733 - 1Z0-517 - 210-065 - 100-101 - 642-998 - 3I0-012 - CISM - AHM-520 - 117-201 - 500-260 - EX0-117 - S10-101 - C_TERP10_66 - 70-347 - 010-151 - 400-101 - JN0-100 - 70-488 - 70-461 - JN0-633 - CLO-001 - 1Z0-511 - HP2-Z34 - C2140-839 - 642-732 - CCA-500 - MB2-708 - NCLEX-PN - OG0-092 - MB6-703 - 4A0-M02 - 070-412 - 77-883 - EX300 - PMI-001 - 300-209 - MB6-700 - 70-532 - 117-202 - 1Z0-533 - HP0-J65 - HP0-J73 - MB2-700 - 412-79 - 70-470 - 600-503 - 2V0-620 - 642-997 - JN0-332 - A00-260 - 70-346 - ICGB - 70-486 - 1Z0-482 - 1Z0-144 - VCP550 - M70-101 - LRP-614 - C2090-620 - 070-457 - MB2-704 - 1K0-001 - 70-385 - PMI-SP - 1Z0-050 - PCM - API-571 - 820-422 - 300-206 - 3002 - 1Z0-459 - 352-001 - 200-120 - 300-135 - NSE7 - 70-464 - 250-319 - 70-411 - TB0-123 - 1Y0-301 - 70-496 - C_TPLM30_66 - 070-410 - CISSP - E10-002 - C_TAW12_731 - 102-400 - 1Z0-803 - GD0-110 - 070-465 - 1Z0-052 - 501-01 - OMG-OCUP-100 - 70-236 - 070-346 - CISSP-ISSMP - CRISC - C9560-505 - 1Z0-531 - C_TBI30_74 - ITILF2011 - 210-260 - 1Z1-574 - ITILFND - 1Z0-061 - ADM-211 - 300-075 - C2060-220 - 1Z0-064 - A00-240 - 117-300 - 642-999 - 1Z0-062 - M2060-729 - C2180-401 - OG0-091 - CBAP - 74-697 - HP0-S42 - 1Z0-117 - 600-455 - 70-692 - 9L0-012 - 400-051 - 1Y0-253 - 300-208 - CISA - 642-887 - 98-365 - 1Z0-514 - MB2-707 - 1Z1-535 - AHM-250 - 640-916 - C9510-317 - C_TSCM62_66 - C_HANAIMP142

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Médium plakátu nejrychleji a nejvýrazněji odráželo změnu senzibility ve dvacátých letech, kdy se pod pojmem „nová typografie“ formovaly principy moderní vizuální komunikace. Plakát byl v té době vnímán jako nový výrazový prostředek v městském prostoru, umění té doby se mělo přiblížit masové srozumitelnosti plakátu.
Vystavená kolekce plakátů Ladislava Sutnara ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze ukazuje proměny tohoto média od dvacátých do šedesátých let v díle vůdčího představitele evropské nové typografie. Plakátová tvorba dvacátých let dokumentuje opouštění malby a kresby ve prospěch možností tiskařského stroje. Práce s plakátovým písmem a znakem však narážela na nedostatečné vybavení českých tiskáren. V druhé polovině dvacátých let Sutnar jako jeden z prvních v českém prostředí experimentoval s fotomontáží.
Tschicholdova publikace Nová typografie v roce 1928 měla podíl na celoevropském rozšíření zásad vizuální jednoduchosti a přesnosti. I Ladislav Sutnar, který s Janem Tschicholdem udržoval pracovní kontakty, byl touto publikací zasažen. V roce 1930 spoluorganizoval pražskou reprízu výstavy Nový plakát, která do českého prostředí uvedla představitele evropské nové typografie jako El Lisického, Moholy-Nagye, Pieta Zwarta a dalších. Soubor Sutnarových plakátů ze třicátých let patří k nejvyzrálejším dílům evropské nové typografie, byl často prezentován na světových výstavách, publikován a respektován pro jejich optickou účinnost a kompoziční dokonalost. Sutnar v nich invenčně pracuje s kontrasty, negativní barvou, přesnou geometrií a smělou prostorovou konstrukcí. Fotomontáž používá jako prostředek překvapení. Tyto vizuální prvky slouží rychlé a jednoznačné komunikaci v chaotickém prostředí velkoměsta.
Sutnarova kolekce plakátů z 20. a 30. let dokládá bohatý kulturní a spolkový život meziválečného Československa, v němž Sutnar hrál důležitou úlohu nejen jako umělec a designér, ale i jako jeho spoluorganizátor. Ve Spojených státech, kam odešel v roce 1939, již tolik příležitostí k tvorbě plakátu nedostal. Přesto jeho plakát, který byl součástí reklamní kampaně firmy Addo-x, patří k nejzajímavějším americkým plakátům druhé poloviny dvacátého století. Evropskou modernistickou estetikou a poetickým přesahem se tolik odlišoval od běžné reklamní praxe.
Sutnar sám své americké působení v oboru vizuální design považoval za pokračování nové typografie v dynamicky se měnících společenských a technologických podmínkách dvacátého století. Ladislav Sutnar vnímal plakáty jako důležitou součást mohutného hnutí, které ve dvacátých a třicátých letech modernizovalo celý životní styl. Proto věnoval velkou péči objasnění jejich kontextu, jak dokládá jeho korespondence, zveřejněná v knize Ladislav Sutnar v textech (2010).

Kurátor / Iva Knobloch
Pořádá / Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.
Záštita / Mgr. Martin Baxa / Primátor města Plzně

Galerie Ladislava Sutnara
Ústav umění a designu, Plzeň

DP – značka dobré knihy
Ladislav Sutnar, 1930
barevný linotyp, 890 x 600 mm
stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Angličáci / Matchbox) Dva fenomény...) Cesty nové...) Alberto Vojtěch...) BRAVOS – Současný...) Z Nového Světa do...) Stanislav...) KERAMICKÉ SETKÁNÍ...) Eva Damborská:...) Vše nejlepší!...) HOMMAGE À...) Z Nového Světa do...) Josef Sudek: Z...) Jiří Trnka - Ve...) Evropská autorská...) Anna Fárová,...) Alois Zych:...) Ceny Czech Grand...) Kresby Dany Vachtové) Pražské módní...) Ota Hájek:...) Hledání skla)