VMCE_V8 / 640-692 / A00-260 / HP0-M101 / 600-455 / CLO-001 / AHM-520 / 70-463 / 642-732 / CGEIT / 1Z0-531 / VCP550 / 1Z0-061 / JN0-696 / HP0-J73 / 3002 / PEGACSA71V1 / 070-412 / M2060-729 / PMI-RMP / 70-692 / 70-488 / 599-01 / EX200 / 70-410 / 000-474 / 1Z1-507 / ADM-201 / NSE7 / PMP / C_TB1200_90 / MB2-700 / API-571 / NCLEX-PN / 1Z0-535 / 70-411 / C2140-839 / 70-496 / 1Y0-351 / C2150-197 / 600-503 / M70-301 / JN0-332 / 9L0-012 / 640-916 / 1Z0-408 / 820-422 / 300-206 / CWNA-106 / C_HANAIMP142 / 2V0-620 / 117-202 / 250-319 / CISA / JN0-633 / 700-104 / 70-236 / JN0-100 / ICBB / EX300 / 070-462 / M2090-626 / 300-320 / 500-260 / CRISC / 70-534 / CQE / C_HANATEC_10 / 1Z0-507 / C_TBIT44_73 / 600-460 / MB6-700 / JN0-102 / 1Z0-100 / 1Z0-144 / 300-209 / MB6-869 / 1Y0-253 / 70-461 / 200-120 / C9510-317 / 070-483 / 1Z0-241 / C_HANAIMP151 / PMI-SP / C9560-505 / HP2-Z34 / HP2-N46 / 300-070 / 642-737 / C_TSCM52_66 / MB5-705 / 070-346 / 70-494 / 642-887 / HP0-S42 / JN0-322 / A00-240 / CQA / OMG-OCUP-100 / 210-060 / 70-243 / 70-462 / 98-349 / 648-375 / BCCPA / 70-533 / ITILF2011 / AHM-250 / C2090-311 / 74-697 / 117-300 / 1Z0-803 / A00-280 / LRP-614 / C_TSCM62_66 / 70-347 / ITILFND / 312-49V8 / MB2-707 / 648-232 / 1Z0-414 / TB0-123 / C_TAW12_731 / 70-532 / C2090-610 / BH0-013 / C9510-319 / 352-001 / 1Z0-450 / 77-883 / 1Z0-470 / HP2-N36 / 9L0-066 / 300-075 / 640-911 / 1Z0-533 / M2090-733 / 70-417 / 712-50 / ADM-211 / 70-486 / MB2-708 / CISSP / 700-501 / 1Z0-550 / 501-01 / M70-101 / 210-065 / 1Z0-228 / 642-998 / 810-403 / 70-470 / BH0-006 / CISM / 70-482 / 642-996 / 1Z0-064 / HP0-J65 / 70-385 / S10-101 / CCD-410 / 070-342 / 3002 Dump N10-006 Exam C_TSCM52_66 PDF HP2-Z34 Dump JN0-696 Exam 070-410 Dump 1Z1-507 PDF 300-209 Exam 300-075 Exam 117-304 Dump CISA Exam 1Z0-517 Dump 070-462 Dump CA0-001 PDF 70-243 Exam 070-687 Dump

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Médium plakátu nejrychleji a nejvýrazněji odráželo změnu senzibility ve dvacátých letech, kdy se pod pojmem „nová typografie“ formovaly principy moderní vizuální komunikace. Plakát byl v té době vnímán jako nový výrazový prostředek v městském prostoru, umění té doby se mělo přiblížit masové srozumitelnosti plakátu.
Vystavená kolekce plakátů Ladislava Sutnara ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze ukazuje proměny tohoto média od dvacátých do šedesátých let v díle vůdčího představitele evropské nové typografie. Plakátová tvorba dvacátých let dokumentuje opouštění malby a kresby ve prospěch možností tiskařského stroje. Práce s plakátovým písmem a znakem však narážela na nedostatečné vybavení českých tiskáren. V druhé polovině dvacátých let Sutnar jako jeden z prvních v českém prostředí experimentoval s fotomontáží.
Tschicholdova publikace Nová typografie v roce 1928 měla podíl na celoevropském rozšíření zásad vizuální jednoduchosti a přesnosti. I Ladislav Sutnar, který s Janem Tschicholdem udržoval pracovní kontakty, byl touto publikací zasažen. V roce 1930 spoluorganizoval pražskou reprízu výstavy Nový plakát, která do českého prostředí uvedla představitele evropské nové typografie jako El Lisického, Moholy-Nagye, Pieta Zwarta a dalších. Soubor Sutnarových plakátů ze třicátých let patří k nejvyzrálejším dílům evropské nové typografie, byl často prezentován na světových výstavách, publikován a respektován pro jejich optickou účinnost a kompoziční dokonalost. Sutnar v nich invenčně pracuje s kontrasty, negativní barvou, přesnou geometrií a smělou prostorovou konstrukcí. Fotomontáž používá jako prostředek překvapení. Tyto vizuální prvky slouží rychlé a jednoznačné komunikaci v chaotickém prostředí velkoměsta.
Sutnarova kolekce plakátů z 20. a 30. let dokládá bohatý kulturní a spolkový život meziválečného Československa, v němž Sutnar hrál důležitou úlohu nejen jako umělec a designér, ale i jako jeho spoluorganizátor. Ve Spojených státech, kam odešel v roce 1939, již tolik příležitostí k tvorbě plakátu nedostal. Přesto jeho plakát, který byl součástí reklamní kampaně firmy Addo-x, patří k nejzajímavějším americkým plakátům druhé poloviny dvacátého století. Evropskou modernistickou estetikou a poetickým přesahem se tolik odlišoval od běžné reklamní praxe.
Sutnar sám své americké působení v oboru vizuální design považoval za pokračování nové typografie v dynamicky se měnících společenských a technologických podmínkách dvacátého století. Ladislav Sutnar vnímal plakáty jako důležitou součást mohutného hnutí, které ve dvacátých a třicátých letech modernizovalo celý životní styl. Proto věnoval velkou péči objasnění jejich kontextu, jak dokládá jeho korespondence, zveřejněná v knize Ladislav Sutnar v textech (2010).

Kurátor / Iva Knobloch
Pořádá / Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.
Záštita / Mgr. Martin Baxa / Primátor města Plzně

Galerie Ladislava Sutnara
Ústav umění a designu, Plzeň

DP – značka dobré knihy
Ladislav Sutnar, 1930
barevný linotyp, 890 x 600 mm
stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Angličáci / Matchbox) Dva fenomény...) Cesty nové...) Alberto Vojtěch...) BRAVOS – Současný...) Z Nového Světa do...) Stanislav...) KERAMICKÉ SETKÁNÍ...) Eva Damborská:...) Vše nejlepší!...) HOMMAGE À...) Z Nového Světa do...) Josef Sudek: Z...) Jiří Trnka - Ve...) Evropská autorská...) Anna Fárová,...) Alois Zych:...) Ceny Czech Grand...) Kresby Dany Vachtové) Pražské módní...) Ota Hájek:...) Hledání skla)