70-243 - 1Y0-301 - 70-347 - 412-79 - 70-486 - 600-455 - BCCPA - JN0-102 - 117-303 - 4A0-M02 - C_TSCM42_65 - 070-483 - 1Z0-450 - M2090-626 - PMP - 700-501 - VCP550 - BH0-007 - 1Y0-201 - 70-470 - 1Z0-470 - C2140-839 - C_HANAIMP151 - CCA-500 - VCS-273 - AHM-520 - M70-101 - 312-49V8 - 9L0-521 - 9L0-521 - 700-104 - 1Z0-408 - BH0-007 - 1Z0-550 - HP2-N36 - C2090-620 - 77-883 - ICYB - HP2-N46 - ADM-211 - 1Z0-535 - CGEIT - API-571 - 1Z0-803 - 1Z0-062 - 1Z0-058 - JN0-694 - 1Z0-408 - 640-692 - CLO-001 - 070-412 - 77-883 - CISSP - TB0-123 - CBAP - PMI-RMP - M2090-744 - CCD-410 - E10-002 - C2090-610 - 400-201 - 500-260 - 1Z0-511 - 1Y0-253 - 070-462 - A00-240 - 1Z1-574 - C9510-317 - CWNA-106 - 9A0-142 - C9560-505 - MB2-707 - 1Z0-457 - C_TBI30_74 - CQE - 70-692 - N10-006 - 70-346 - 1Z0-100 - ICGB - ADM-201 - NS0-157 - 70-410 - 3I0-012 - C_TERP10_66 - C2090-311 - EX200 - 599-01 - 74-697 - 642-997 - 1Z0-808 - 070-346 - C_TBIT44_73 - NCLEX-PN - HP0-J65 - A00-260 - 1V0-601 - C2180-401 - PMI-SP - 300-070 - 1Z1-060 - C2170-051 - 210-065 - 070-687 - 1Z1-507 - OG0-091 - HD0-100 - 300-075 - HP0-M101 - 1Z0-514 - 642-732 - 070-411 - ICBB - 9L0-012 - 300-115 - 102-400 - LRP-614 - 9L0-066 - 70-464 - CISSP-ISSMP - 70-532 - 70-411 - 1Z0-067 - 300-208 - E20-007 - C_TSCM52_66 - 70-482 - CISM - JN0-332 - C_TSCM62_66 - GPEN - 352-001 - JN0-322 - 642-999 - 400-101 - 1Z0-550 - 1Z0-533 - 200-120 - 70-462 - C2060-220 - 200-310 - 1Y0-351 - 1Z0-052 - 600-460 - ITILFND - C9510-319 - A00-280 - C_TAW12_731 - 74-343 - SSCP - M2060-729 - C_TPLM30_66 - 070-457 - NSE7 - 300-320 - 1Z0-117 - 100-101 - C2020-703 - HP0-S42 - 98-349 - 648-232 - 70-487 - 820-422 - 210-060 - 1Z0-531 - 220-802 - EX0-112 - 1Z0-507 - BH0-013 - HP2-N46 - 010-151 - CQA - 350-080 - 101 - NSE4 - M70-201 - 117-201 - 117-304 - C2150-596 - EX300 - 70-488 - 350-018V4 - M2090-733 - OG0-092 - MB2-708 - 1Z0-459

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Médium plakátu nejrychleji a nejvýrazněji odráželo změnu senzibility ve dvacátých letech, kdy se pod pojmem „nová typografie“ formovaly principy moderní vizuální komunikace. Plakát byl v té době vnímán jako nový výrazový prostředek v městském prostoru, umění té doby se mělo přiblížit masové srozumitelnosti plakátu.
Vystavená kolekce plakátů Ladislava Sutnara ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze ukazuje proměny tohoto média od dvacátých do šedesátých let v díle vůdčího představitele evropské nové typografie. Plakátová tvorba dvacátých let dokumentuje opouštění malby a kresby ve prospěch možností tiskařského stroje. Práce s plakátovým písmem a znakem však narážela na nedostatečné vybavení českých tiskáren. V druhé polovině dvacátých let Sutnar jako jeden z prvních v českém prostředí experimentoval s fotomontáží.
Tschicholdova publikace Nová typografie v roce 1928 měla podíl na celoevropském rozšíření zásad vizuální jednoduchosti a přesnosti. I Ladislav Sutnar, který s Janem Tschicholdem udržoval pracovní kontakty, byl touto publikací zasažen. V roce 1930 spoluorganizoval pražskou reprízu výstavy Nový plakát, která do českého prostředí uvedla představitele evropské nové typografie jako El Lisického, Moholy-Nagye, Pieta Zwarta a dalších. Soubor Sutnarových plakátů ze třicátých let patří k nejvyzrálejším dílům evropské nové typografie, byl často prezentován na světových výstavách, publikován a respektován pro jejich optickou účinnost a kompoziční dokonalost. Sutnar v nich invenčně pracuje s kontrasty, negativní barvou, přesnou geometrií a smělou prostorovou konstrukcí. Fotomontáž používá jako prostředek překvapení. Tyto vizuální prvky slouží rychlé a jednoznačné komunikaci v chaotickém prostředí velkoměsta.
Sutnarova kolekce plakátů z 20. a 30. let dokládá bohatý kulturní a spolkový život meziválečného Československa, v němž Sutnar hrál důležitou úlohu nejen jako umělec a designér, ale i jako jeho spoluorganizátor. Ve Spojených státech, kam odešel v roce 1939, již tolik příležitostí k tvorbě plakátu nedostal. Přesto jeho plakát, který byl součástí reklamní kampaně firmy Addo-x, patří k nejzajímavějším americkým plakátům druhé poloviny dvacátého století. Evropskou modernistickou estetikou a poetickým přesahem se tolik odlišoval od běžné reklamní praxe.
Sutnar sám své americké působení v oboru vizuální design považoval za pokračování nové typografie v dynamicky se měnících společenských a technologických podmínkách dvacátého století. Ladislav Sutnar vnímal plakáty jako důležitou součást mohutného hnutí, které ve dvacátých a třicátých letech modernizovalo celý životní styl. Proto věnoval velkou péči objasnění jejich kontextu, jak dokládá jeho korespondence, zveřejněná v knize Ladislav Sutnar v textech (2010).

Kurátor / Iva Knobloch
Pořádá / Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.
Záštita / Mgr. Martin Baxa / Primátor města Plzně

Galerie Ladislava Sutnara
Ústav umění a designu, Plzeň

DP – značka dobré knihy
Ladislav Sutnar, 1930
barevný linotyp, 890 x 600 mm
stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Angličáci / Matchbox) Dva fenomény...) Cesty nové...) Alberto Vojtěch...) BRAVOS – Současný...) Z Nového Světa do...) Stanislav...) KERAMICKÉ SETKÁNÍ...) Eva Damborská:...) Vše nejlepší!...) HOMMAGE À...) Z Nového Světa do...) Josef Sudek: Z...) Jiří Trnka - Ve...) Evropská autorská...) Anna Fárová,...) Alois Zych:...) Ceny Czech Grand...) Kresby Dany Vachtové) Pražské módní...) Ota Hájek:...) Hledání skla)