1Z0-001 HP0-634 1Z0-854 JN0-331 ST0-130 HP2-T31 1Z0-507 P_SD_64 GB0-180 A2010-564 C2090-913 HP2-K18 C2180-270 000-433 351-018 920-345 000-745 000-191 070-545-VB 70-346 ITIL-F-CHS SD0-302 920-232 642-426 HP2-B100 LOT-917 000-210 MB4-641 920-252 000-995 310-810 1Z0-517 920-807 50-632 TB0-105 310-045 000-235 000-992 350-040 270-551 920-344 E20-011 C2090-735 350-024 074-325J 1Y0-A25 070-225 HP2-H25 1Z0-204 000-268 000-M23 000-M220 E20-016 000-386 HP2-B27 920-533 JK0-U11 CUR-011 1Y0-A20 70-515 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Czech Poster between the Wars: 1918–1938) Obrazový plakát v Čechách – stejně jako v celé západní a střední Evropě – se objevuje už v polovině 19. století díky rozvoji technologie tisku, litografii. Svého vrcholu dosahuje v samém konci druhé poloviny 90. let a kolem roku 1900. Období první republiky můžeme nazvat druhou zlatou érou plakátu. Ukázky v tomto katalogu představují různé aspekty života meziválečné doby v Praze, hlavním městě a přirozeném centru nového, sebevědomého státu. Některé jsou díly známých umělců, několik z nich však pochází z rukou málo známých autorů. Katalog vydalo UPM ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku u příležitosti stejnojmenné výstavy ze sbírek UPM a soukromé sbírky Nicholase Lowryho. Czech Center New York, květen 2001 – červen 2001.
Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851) Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v UPM, říjen 2001 – únor 2002. Buquoyové, pocházející z hrabství Artois (v minulosti součásti Španělského Nizozemí, dnes Francie), vstoupili na českou scénu osobou Karla Bonaventury hraběte Buquoye de Longuevale, císařského generála (1571–1621). Ten získal v roce 1620 od Ferdinanda II. konfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice v jižních Čechách. V kraji s bohatou sklářskou tradicí se Buquoyové záhy snažili plynule navázat na dědictví kdysi slavných rožmberských hutí. V době od poloviny 17. až do 18. století vznikaly v jihočeských buquoyských sklárnách složitě tvarované poháry, loďky, misky, stolní ozdoby, žertovné džbánky a další předměty, dochované v mnoha muzejních i soukromých sbírkách. Produkce se nezaměřovala pouze na hutně tvarované sklo - při hutích i v jejich bezprostředním okolí prokazatelně pracovaly také brusírny a řezáčské dílny. Za vrcholné období v historii buquoyského sklářství je považována první polovina 19. století. Zásluhou tehdejšího majitele panství Jiřího Františka Buquoye, přírodovědce a filozofa, jihočeské hutě přišly s nejednou novinkou. Tou byl především objev černého a červeného hyalithu, jehož výroba se brzy setkala se značným úspěchem v Čechách i v cizině. Dodnes se tato skla těší zvýšené pozornosti sběratelů a odborníků.