70-573-Csharp 70-461 0B0-101 70-528 C4070-SS1 C90-06A 000-569 642-342 1Z0-807 EE0-600 77-882 1Z0-630 1Z0-554 HP0-500 070-689 A2040-923 000-SS1 70-523-Csharp 1Y0-310 000-619 642-145 RDCR08301 3X0-104 1Z0-860 C2170-051 MB3-530 9A0-034 FCGIT 920-165 250-924 642-566 CA1-001 642-444 70-238 310-110 000-422 70-467 310-610BIG5 50-695 70-599 650-026 77-601 E20-825 QQ0-200 510-022 000-257 C2040-442 COG-200 000-M196 9A0-095 3X0-101 1Z0-055 650-177 HC-832-CHS 9A0-079 70-502-Csharp HP0-M47 ICDL-NET 1Z1-213 000-379 HP0-345 220-302 000-736 000-169 HP0-P13 HP0-S36 000-748 644-337 310-878 E20-405 090-055 70-685J 50-692 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká skleněná plastika) Miroslav Klivar sleduje českou skleněnou plastiku z hlediska sochařské a estetické kvality, neopomíjí však ani technologický aspekt. Takový přístup umožňuje hodnotit tento poměrně mladý obor v syntéze vizuálních umění. Publikace s bohatou obrazovou přílohou představuje nejvýraznější tvůrce, jako je například Jaroslav Brychta, Jiří Šuhájek, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Jaromír Rybák, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a mistři české tavené plastiky Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský. Česká skleněná plastika se vyvíjí jako sochařský fenomén v bohaté škále estetických a názorových koncepcí, které se staly součástí moderního světového umění.
František Drtikol: Fotografie z let 1901-1914) Katalog výstavy uspořádané v roce 1999 ve Foundation Neumann ve švýcarském Gingins a o rok později v UPM představuje méně známé práce jedné z největších postav české fotografie. Portréty, krajiny a pražské výjevy reprezentují Drtikolovo první období spojující fotografii se symbolismem. Těžiště výstavy i katalogu spadá do let 1901–1914, kdy docházelo k setkávání fotografie s malbou, a nabízí pohled na dílo fotografa, kterého lze považovat za zvláště výrazného piktorialistu. Publikaci vydalo UPM ve spolupráci s nakladatelstvím KANT a Foundation Neumann v roce 1999
Signum design, český design 1980–1999) Publikace sleduje tvorbu dvaačtyřiceti osobností českého designu poslední dekády socialistického Československa a devadesátých let s radikální změnou tržních podmínek. V 80. letech, kdy neschopný a těžkopádný průmysl (až na několik světlých výjimek) pohřbíval talenty i dobré nápady, se v reakci na tuto situaci designéři a architekti snažili manifestovat soudobý styl (skupiny Edis, Atika); začaly se projevovat také vlivy postmoderní kritiky. Přechod na tržní hospodářství, globalizace světa a jeho trhů přinesly v 90. letech nové příležitosti, pozvolna se profilovaly firmy se zájmem o spolupráci se špičkovými designéry. Publikace vydalo muzeum v roce 1999 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM červenec 1999 – říjen 1999.
Padova: Město a jeho muzea) Prostřednictvím souboru exponátů z padovských městských muzeí seznamuje tato publikace s dějinami slavného severoitalského města a vypovídá o bohatství a různorodosti jeho uměleckých sbírek. Přináší ukázky z fondů Archeologického muzea (Museo Archeologico) zahrnujících nálezy od starověku až po římské období, ze sbírek Muzea umění (Museo d'Arte), jež patří díky obrazům převážně benátské školy ze 14.–18. století k nejbohatším v severovýchodní Itálii, a také exponáty z Bottacinova muzea (Museo Bottacin), kde jsou uloženy mince a medaile od nejstarších dob až po dnešek a sbírka soch z 19. století.
Česká móda 1780–1870: Pro salon i promenádu) 1. svazek edice Česká móda Nejkrásnější česká kniha roku - 2. místo v kategorii Vědecká a odborná literatura Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.