2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká skleněná plastika) Miroslav Klivar sleduje českou skleněnou plastiku z hlediska sochařské a estetické kvality, neopomíjí však ani technologický aspekt. Takový přístup umožňuje hodnotit tento poměrně mladý obor v syntéze vizuálních umění. Publikace s bohatou obrazovou přílohou představuje nejvýraznější tvůrce, jako je například Jaroslav Brychta, Jiří Šuhájek, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Jaromír Rybák, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a mistři české tavené plastiky Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský. Česká skleněná plastika se vyvíjí jako sochařský fenomén v bohaté škále estetických a názorových koncepcí, které se staly součástí moderního světového umění.
František Drtikol: Fotografie z let 1901-1914) Katalog výstavy uspořádané v roce 1999 ve Foundation Neumann ve švýcarském Gingins a o rok později v UPM představuje méně známé práce jedné z největších postav české fotografie. Portréty, krajiny a pražské výjevy reprezentují Drtikolovo první období spojující fotografii se symbolismem. Těžiště výstavy i katalogu spadá do let 1901–1914, kdy docházelo k setkávání fotografie s malbou, a nabízí pohled na dílo fotografa, kterého lze považovat za zvláště výrazného piktorialistu. Publikaci vydalo UPM ve spolupráci s nakladatelstvím KANT a Foundation Neumann v roce 1999
Signum design, český design 1980–1999) Publikace sleduje tvorbu dvaačtyřiceti osobností českého designu poslední dekády socialistického Československa a devadesátých let s radikální změnou tržních podmínek. V 80. letech, kdy neschopný a těžkopádný průmysl (až na několik světlých výjimek) pohřbíval talenty i dobré nápady, se v reakci na tuto situaci designéři a architekti snažili manifestovat soudobý styl (skupiny Edis, Atika); začaly se projevovat také vlivy postmoderní kritiky. Přechod na tržní hospodářství, globalizace světa a jeho trhů přinesly v 90. letech nové příležitosti, pozvolna se profilovaly firmy se zájmem o spolupráci se špičkovými designéry. Publikace vydalo muzeum v roce 1999 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM červenec 1999 – říjen 1999.
Padova: Město a jeho muzea) Prostřednictvím souboru exponátů z padovských městských muzeí seznamuje tato publikace s dějinami slavného severoitalského města a vypovídá o bohatství a různorodosti jeho uměleckých sbírek. Přináší ukázky z fondů Archeologického muzea (Museo Archeologico) zahrnujících nálezy od starověku až po římské období, ze sbírek Muzea umění (Museo d'Arte), jež patří díky obrazům převážně benátské školy ze 14.–18. století k nejbohatším v severovýchodní Itálii, a také exponáty z Bottacinova muzea (Museo Bottacin), kde jsou uloženy mince a medaile od nejstarších dob až po dnešek a sbírka soch z 19. století.
Česká móda 1780–1870: Pro salon i promenádu) 1. svazek edice Česká móda Nejkrásnější česká kniha roku - 2. místo v kategorii Vědecká a odborná literatura Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.
C2090-420 000-297 250-311 000-886 C2160-667 1Z0-053 Hp2-B29 000-890 1Z1-591 LOT-756 E20-555 000-M236 70-235 HP2-T23 A2150-536 SGO-001 A2010-571 RH302 642-091 070-639 000-373 E20-017 070-515 HP0-729 GCIA 650-059 HP2-B44 9A0-142 000-431 000-719 LOT-926 MD0-235 70-244 650-173 1Y0-200 EW0-200 CSM-001 50-565 SG1-001 050-676 COG-706 1Z1-877 MB3-465 MB3-701 NS0-120 070-552-Csharp 642-355 70-554-Csharp HP3-X11 920-257 C_TFIN52_65 090-077 TB0-115 98-365 P2090-025 1Z1-895 C2010-652 646-057 050-892 E20-830 000-971 EE0-602 050-864 GD0-110 70-271 090-056 642-533 920-133 HP0-264 000-N24 E20-326 642-996 646-046 BH0-005 922-080 642-164 HP2-Z25 HP0-781 C2140-130 70-330 BCP-410 1T6-215 642-747 HP0-045 070-501 000-863 MB6-509 920-431 HP0-D11 920-470 310-200 00M-640 C2080-474 70-552-VB 1Z1-868 MB3-409 50-690 000-962 EE0-505 M2020-248 000-M38 HP0-Y38 070-552-VB 70-667 4H0-110 70-518 E20-517 P6040-025 HP0-277 70-262