A2180-270 HP0-J24 220-301 642-357 HP2-T28 1Z0-259 920-255 A2090-610 1Z0-023 922-111 HIO-301 70-450 HP0-J45 M2040-725 250-502 000-M221 HP0-J18 000-634 050-690 000-575 250-300 000-646 3X0-202 000-883 000-563 1Y0-118 000-190 EC0-350 C2080-470 920-124 HP0-402 9L0-505 650-294 MB6-507 MSC-122 9A0-055 EX0-112 1Z1-543 HP2-E49 LOT-442 070-460 1Z0-610 C2090-611 CBAP HP0-J16 ITIL-F 0B0-108 117-201 C2040-929 000-881 HP0-093 922-109 MB6-817 E20-005 70-416 1Z1-109 A2150-006 EX0-118 MB3-210 070-671 A2180-178 642-143 70-545-Csharp 000-274 650-178 COG-132 EE0-511 BAS-012 C2020-001 70-305 A2090-730 642-617 1Z0-862 C2150-563 CX-310-345 070-178 1Z1-535 C2150-139 920-106 ST0-192 000-513 UM0-411 77-888 700-302 HP0-A08 070-663 310-025 A2180-184 1Z1-878 HP0-J34 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Czech Poster between the Wars: 1918–1938) Obrazový plakát v Čechách – stejně jako v celé západní a střední Evropě – se objevuje už v polovině 19. století díky rozvoji technologie tisku, litografii. Svého vrcholu dosahuje v samém konci druhé poloviny 90. let a kolem roku 1900. Období první republiky můžeme nazvat druhou zlatou érou plakátu. Ukázky v tomto katalogu představují různé aspekty života meziválečné doby v Praze, hlavním městě a přirozeném centru nového, sebevědomého státu. Některé jsou díly známých umělců, několik z nich však pochází z rukou málo známých autorů. Katalog vydalo UPM ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku u příležitosti stejnojmenné výstavy ze sbírek UPM a soukromé sbírky Nicholase Lowryho. Czech Center New York, květen 2001 – červen 2001.
Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851) Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v UPM, říjen 2001 – únor 2002. Buquoyové, pocházející z hrabství Artois (v minulosti součásti Španělského Nizozemí, dnes Francie), vstoupili na českou scénu osobou Karla Bonaventury hraběte Buquoye de Longuevale, císařského generála (1571–1621). Ten získal v roce 1620 od Ferdinanda II. konfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice v jižních Čechách. V kraji s bohatou sklářskou tradicí se Buquoyové záhy snažili plynule navázat na dědictví kdysi slavných rožmberských hutí. V době od poloviny 17. až do 18. století vznikaly v jihočeských buquoyských sklárnách složitě tvarované poháry, loďky, misky, stolní ozdoby, žertovné džbánky a další předměty, dochované v mnoha muzejních i soukromých sbírkách. Produkce se nezaměřovala pouze na hutně tvarované sklo - při hutích i v jejich bezprostředním okolí prokazatelně pracovaly také brusírny a řezáčské dílny. Za vrcholné období v historii buquoyského sklářství je považována první polovina 19. století. Zásluhou tehdejšího majitele panství Jiřího Františka Buquoye, přírodovědce a filozofa, jihočeské hutě přišly s nejednou novinkou. Tou byl především objev černého a červeného hyalithu, jehož výroba se brzy setkala se značným úspěchem v Čechách i v cizině. Dodnes se tato skla těší zvýšené pozornosti sběratelů a odborníků.