70-573-Csharp 70-461 0B0-101 70-528 C4070-SS1 C90-06A 000-569 642-342 1Z0-807 EE0-600 77-882 1Z0-630 1Z0-554 HP0-500 070-689 A2040-923 000-SS1 70-523-Csharp 1Y0-310 000-619 642-145 RDCR08301 3X0-104 1Z0-860 C2170-051 MB3-530 9A0-034 FCGIT 920-165 250-924 642-566 CA1-001 642-444 70-238 310-110 000-422 70-467 310-610BIG5 50-695 70-599 650-026 77-601 E20-825 QQ0-200 510-022 000-257 C2040-442 COG-200 000-M196 9A0-095 3X0-101 1Z0-055 650-177 HC-832-CHS 9A0-079 70-502-Csharp HP0-M47 ICDL-NET 1Z1-213 000-379 HP0-345 220-302 000-736 000-169 HP0-P13 HP0-S36 000-748 644-337 310-878 E20-405 090-055 70-685J 50-692 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Czech Poster between the Wars: 1918–1938) Obrazový plakát v Čechách – stejně jako v celé západní a střední Evropě – se objevuje už v polovině 19. století díky rozvoji technologie tisku, litografii. Svého vrcholu dosahuje v samém konci druhé poloviny 90. let a kolem roku 1900. Období první republiky můžeme nazvat druhou zlatou érou plakátu. Ukázky v tomto katalogu představují různé aspekty života meziválečné doby v Praze, hlavním městě a přirozeném centru nového, sebevědomého státu. Některé jsou díly známých umělců, několik z nich však pochází z rukou málo známých autorů. Katalog vydalo UPM ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku u příležitosti stejnojmenné výstavy ze sbírek UPM a soukromé sbírky Nicholase Lowryho. Czech Center New York, květen 2001 – červen 2001.
Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851) Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v UPM, říjen 2001 – únor 2002. Buquoyové, pocházející z hrabství Artois (v minulosti součásti Španělského Nizozemí, dnes Francie), vstoupili na českou scénu osobou Karla Bonaventury hraběte Buquoye de Longuevale, císařského generála (1571–1621). Ten získal v roce 1620 od Ferdinanda II. konfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice v jižních Čechách. V kraji s bohatou sklářskou tradicí se Buquoyové záhy snažili plynule navázat na dědictví kdysi slavných rožmberských hutí. V době od poloviny 17. až do 18. století vznikaly v jihočeských buquoyských sklárnách složitě tvarované poháry, loďky, misky, stolní ozdoby, žertovné džbánky a další předměty, dochované v mnoha muzejních i soukromých sbírkách. Produkce se nezaměřovala pouze na hutně tvarované sklo - při hutích i v jejich bezprostředním okolí prokazatelně pracovaly také brusírny a řezáčské dílny. Za vrcholné období v historii buquoyského sklářství je považována první polovina 19. století. Zásluhou tehdejšího majitele panství Jiřího Františka Buquoye, přírodovědce a filozofa, jihočeské hutě přišly s nejednou novinkou. Tou byl především objev černého a červeného hyalithu, jehož výroba se brzy setkala se značným úspěchem v Čechách i v cizině. Dodnes se tato skla těší zvýšené pozornosti sběratelů a odborníků.