High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká skleněná plastika) Miroslav Klivar sleduje českou skleněnou plastiku z hlediska sochařské a estetické kvality, neopomíjí však ani technologický aspekt. Takový přístup umožňuje hodnotit tento poměrně mladý obor v syntéze vizuálních umění. Publikace s bohatou obrazovou přílohou představuje nejvýraznější tvůrce, jako je například Jaroslav Brychta, Jiří Šuhájek, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Jaromír Rybák, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a mistři české tavené plastiky Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský. Česká skleněná plastika se vyvíjí jako sochařský fenomén v bohaté škále estetických a názorových koncepcí, které se staly součástí moderního světového umění.
František Drtikol: Fotografie z let 1901-1914) Katalog výstavy uspořádané v roce 1999 ve Foundation Neumann ve švýcarském Gingins a o rok později v UPM představuje méně známé práce jedné z největších postav české fotografie. Portréty, krajiny a pražské výjevy reprezentují Drtikolovo první období spojující fotografii se symbolismem. Těžiště výstavy i katalogu spadá do let 1901–1914, kdy docházelo k setkávání fotografie s malbou, a nabízí pohled na dílo fotografa, kterého lze považovat za zvláště výrazného piktorialistu. Publikaci vydalo UPM ve spolupráci s nakladatelstvím KANT a Foundation Neumann v roce 1999
Signum design, český design 1980–1999) Publikace sleduje tvorbu dvaačtyřiceti osobností českého designu poslední dekády socialistického Československa a devadesátých let s radikální změnou tržních podmínek. V 80. letech, kdy neschopný a těžkopádný průmysl (až na několik světlých výjimek) pohřbíval talenty i dobré nápady, se v reakci na tuto situaci designéři a architekti snažili manifestovat soudobý styl (skupiny Edis, Atika); začaly se projevovat také vlivy postmoderní kritiky. Přechod na tržní hospodářství, globalizace světa a jeho trhů přinesly v 90. letech nové příležitosti, pozvolna se profilovaly firmy se zájmem o spolupráci se špičkovými designéry. Publikace vydalo muzeum v roce 1999 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM červenec 1999 – říjen 1999.
Padova: Město a jeho muzea) Prostřednictvím souboru exponátů z padovských městských muzeí seznamuje tato publikace s dějinami slavného severoitalského města a vypovídá o bohatství a různorodosti jeho uměleckých sbírek. Přináší ukázky z fondů Archeologického muzea (Museo Archeologico) zahrnujících nálezy od starověku až po římské období, ze sbírek Muzea umění (Museo d'Arte), jež patří díky obrazům převážně benátské školy ze 14.–18. století k nejbohatším v severovýchodní Itálii, a také exponáty z Bottacinova muzea (Museo Bottacin), kde jsou uloženy mince a medaile od nejstarších dob až po dnešek a sbírka soch z 19. století.
Česká móda 1780–1870: Pro salon i promenádu) 1. svazek edice Česká móda Nejkrásnější česká kniha roku - 2. místo v kategorii Vědecká a odborná literatura Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.