Textilní sbírka 20. století UPM zahrnuje přibližně 450 tapiserií a kolem 1 500 exponátů krajek a textilního designu.
Počátek tkaní tapisérií v českých zemích dokumentují díla vytvořená v první domácí dílně založené Rudolfem Schlattauerem ve Valašském Meziříčí koncem 19. století. Nejvýznamnější částí sbírky meziválečného období je soubor tapiserií Řemesla vytvořených v roce 1925 podle návrhu Františka Kysely v dílně Marie Teinitzerové. Po 2. světové válce se o rozvoj české autorské tapiserie a textilního designu zasloužil Antonín Kybal, který jako profesor na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové vychoval další generaci textilních umělců, kteří vstoupili na uměleckou scénu v 60. letech a v 60. a 70. letech aktivně zasahovali do domácího a světového vývoje. Tvorba 80. let do konce 20. století je reprezentována skupinou autorů, kteří jsou většinou absolventy VŠUP. Přes společné východisko nejsou jejich díla názorově jednotná a pojetí této tvorby ukazuje na širokou škálu tvůrčích možností. Kromě děl českých autorů sbírka obsahuje v menší míře také díla zahraničních autorů, např. Magdaleny Abakanowisz, Sheily Hicks nebo Vojtěcha Sadleye.

Krajkářství na počátku 20. století bylo v našich zemích významným ale upadajícím oborem domácí práce. Obroditelkou české krajkářské tvorby, jejíž dílo je ve sbírkách UPM bohatě zastoupeno, se stala Emilie Paličková, která vyzdvihla krajku k náročnějším úkolům. V první polovině 20. století tuto tvorbu výrazně ovlivnily především Marie Serbousková-Sedláčková a Božena Rothmayerová. Po 2. světové válce se prosadily umělkyně, které byly většinou absolventkami VŠUP. Začaly vytvářet často trojrozměrná díla, jejichž výrazovým prostředkem byly bravurně zvládnuté klasické krajkářské techniky.