Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Předmět na hraní, a? již přírodní či záměrně vytvořený, byl vždy nerozlučným průvodcem dětí. Dlouhá staletí byly hračky hlavně miniaturou světa dospělých, na nichž se děti seznamovaly se svojí úlohou: dívky s rolí matek a hospodyněk, chlapci s rolí lovců a bojovníků. Nejnázornější příklad tvoří vývoj panenek, jako miniatur člověka. Dlouho vypadaly panenky stejně jako jejich malé majitelky, a ty zase jako jejich maminky, proto jsou panenky často i názornou ilustrací dobové módy. Panenka- miminko se objevila až v první polovině 19. století. Toto století bylo v závěru nazváno zlatou dobou hračky, nebo?' mechanizovaná výroba umožnila široký sortiment a dostupnost hraček všem vrstvám. Počátek 20. století přinesl snahu po rukodělně vyrobené hračce, která by nekazila vkus dětem, ale rozvíjela nejenom přirozený, ale i umělecký cit. Tato snaha provází celé 20. století.

Mrož
Ladislav Sutnar, kolem 1930