1. 6.–28. 9. 2016
Museum Kampa
U Sovových mlýnů 2, Praha 1
otevřeno denně 10–18 hodin
www.museumkampa.cz)
Museum Kampa připravilo společně s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze přehlídku děl zásadních osobností českého sklářského umění 20. století. Výstava sedmi, respektive osmi mistrů českého skla svou koncepcí navazuje na výstavu, která se uskutečnila v roce 1983 v The American Craft Museu na Manhattanu v New Yorku (dnešní MAD − Museum of Arts and Design). Tam byli prezentováni Jaroslava Brychtová se Stanislavem Libenským, René Roubíček, Věra Lišková, Jiří Harcuba, Václav Cigler a Vladimír Kopecký, tedy plejáda osobností, jež v druhé polovině 20. století zásadním způsobem přispěly k emancipaci skla jako výsostného materiálu volné umělecké tvorby.
Newyorská přehlídka, která měla v USA obrovský úspěch, vznikla z iniciativy Medy Mládkové. Ta se také ujala tehdejšího kurátorského výběru exponátů. S umělci se osobně znala a měla výborný přehled o jejich aktuální tvorbě, neboť jejich ateliéry v Československu i přes nepřízeň doby a existenci „železné opony“ od druhé poloviny 60. let navštěvovala. Nynější výstava v Museu Kampa ale není rekonstrukcí výstavy z roku 1983. Letošní výstavu, již připravili kurátor Uměleckoprůmyslového musea v Praze Milan Hlaveš s architektem Jiřím Novotným, tvoří výběr exponátů ze sbírky Musea Kampa shromažďované po několik desetiletí a cílenými nákupy významně rozšiřované i v současnosti. Část exponátů upomínajících na výstavu v New Yorku doplnily ukázky pozdější tvorby většiny ze zúčastněných výtvarníků, v některých případech i té nejsoučasnější. Dílům každého umělce byl poskytnut samostatný prostor, v němž mohou vyniknout jejich specifika a originalita. Použitím zrcadlových podstavců autoři výstavy zamýšleli objekty ještě více odhmotnit a odpoutat od limitujícího galerijního prostoru.
Věra Lišková 1924–1985) patřila mezi sklářské výtvarníky, kteří zahájili cestu ke sklářství jako významnému oboru volného umění. Bohužel její umělecká dráha se záhy po výstavě v New Yorku završila. Stanislav Libenský (1921–2002) po polovině 80. let ukončil svou pedagogickou dráhu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (VŠUP) a společně s Jaroslavou Brychtovou (1924) úspěšně pokračovali v tom, čím ovlivnili světovou výtvarnou kulturu, ale v ještě naléhavější a výrazově osobnější rovině. Jejich tavené plastiky z 90. let nesou silný emotivní náboj a duchovní rozměr. Vladimír Kopecký (1931) se v 80. letech výtvarně expresivně rozmáchl, což zajisté napomohlo tomu, aby si v revolučních časech po listopadu 1989 tohoto nekonvenčního umělce vybrali sami studenti jako profesora ateliéru skla na VŠUP. Kopecký však nepřestal však volně tvořit a začal být vnímán jako jeden z nejvlivnějších současných českých malířů. Vrcholem jeho práce se sklem se stal objekt na Světové výstavě EXPO ’92 v Seville. Jiří Harcuba (1928–2013) zkraje 90. let vedl VŠUP v pozici rektora, aby se poté soustředil na popularizaci ryteckého umění prostřednictvím jím založené putovní Mezinárodní školy Dominika Biemanna a nadále rozšiřoval počet i výtvarnou škálu svých rytých portrétů osobností. René Roubíček (1922) se po kolekci vtipných „ženských součástek“ z 80. let a barevných klarinetů dlouhodobě věnoval proměnlivé sérii hravých reliéfů v cyklu Obrazárna. V poslední době se opět pustil do monumentálních objektů z foukaného skla, s nimiž začal na EXPO ’58 v Bruselu. Václav Cigler (1929) se od 80. let zaměřil na prostorové skleněné studie a postupně stále častěji i na velkorysé architektonické realizace, v nichž plně uplatňuje své umělecké vize a postoje. Poslední sál této výstavy pojednal za pomoci svého mladého kolegy Michala Motyčky autorskou instalací optických a světelných objektů. Miluše Roubíčková (1922–2015) v sériích pestrobarevných květin, zdí a klubek citlivě rozvíjela originální principy, které ji proslavily. Nynější výstava se koná k poctě této nedávno zesnulé umělkyně.
Ačkoli příslušníky zakladatelské generace následují desítky dalších skvělých sklářských výtvarníků se svébytnými uměleckými přístupy k pojetí skla, vyrovnat se 7+1 českým sklářským mistrům bude pro kohokoli vždy obtížné.
K výstavě vychází doprovodný katalog.
