Updated IT exam dumps, 200-125 hot exam dumps. OG0-092 M70-101 C_TB1200_90 599-01 MB6-869 1Z0-050 E22-283 1Z0-533 642-887 1Z0-482 1Z1-060 1Y0-201 BH0-013 1Z0-459 000-474 101-400 648-232 NSE4 250-319 HP0-J73 1Z0-067 C_TERP10_66 MB2-707 70-488 77-883 C_HANAIMP142 1Z0-117 ITILF2011 117-201 640-916 1Z0-809 600-460 OG0-093 100-101 300-209 JN0-322 S10-101 MB5-705 700-104 352-001 API-580 412-79 1Z0-535 70-487 >> 070-462 >> 1Z0-550 >> SY0-401 >> GCIH >> C2060-220 >> C2010-508 >> M2060-729 >> NCLEX-PN >> C_TBI30_74 >> MB6-700 >> 600-503 >> 070-411 >> C2150-197 >> 642-997 >> HP2-Z34 >> VCP550 >> A00-260 >> 101 >> 70-462 >> 70-461 >> JN0-696 >> VMCE_V8 >> JN0-100 >> 300-135 >> 400-201 >> EX0-112 >> 1Z0-064 >> 300-206 >> SSCP >> 500-260 >> N10-006 >> JN0-102 >> 3002 >> C_TSCM52_66 >> 350-018V4 >> 220-802 >> 642-272 P2090-079 JK0-019 156-704 1Z0-605 650-316 1D0-460 C2150-400 101-350 C4090-450 77-886

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Arnošt Pikart se narodil v hercegovském Mostaru 27. 1. 1895 v rodině českého zbrojíře císařské armády a později na pražské konzervatoři studoval dirigování a hru na kontrabas. Roku 1915 se zapojil do bojů na italské frontě a o rok později utrpěl průstřel plic. Po válce se stal členem České filharmonie. Koncertní činnost mladého hudebníka přivedla do nejrůznějších evropských metropolí (Londýna, Paříže, Berlína, italských měst), ale i do řady tuzemských měst.

Fotografii se věnoval již dříve, ale hlavní část dochovaných fotografií je spojena s činností České fotografické společnosti (dále jen ČFS) , která byla založena roku 1924 a shromáždila podle dobové recenze „fotografickou levici.“ Zakladateli byli Adolf Schneeberger, Josef Sudek, Jaromír Funke a Josef Šroubek, vyloučení z řad Fotoklubu Praha. Kolem nich se vytvořila skupina cca 46 mladých autorů, kteří vycházeli z postojů Drahomíra J. Růžičky, prosazujících „puristický piktorialismus“. Na první výstavě ČFS, která se odehrála roku 1926 byla účastníky demonstrována snaha o zbavení fotografie všech dosavadních tématických a grafických klišé. Současně byla členům doporučena účast na mezinárodních fotosalonech a přehlídkách, Pikart jich obeslal v druhé polovině 20. let celou řadu.

Česká filharmonie uskutečnila roku 1926 velké turné po Itálii, kterého se vedle Pikarta zúčastnili i Josef Sudek a Adolf Schneeberger.

Roku 1929 byla II. členská výstava České fotografické společnosti, která proběhla v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.V katalogu je předmluva od Jaromíra Funkeho, naznačující „program fotografické čistoty“:„Proto se naše práce budou nezasvěcencům zdáti chudé, nebo? nehýří rozsáhlými objekty a opulentními zátišími. Jsme střízliví a úmyslně opouštíme impresionistickou líbivost, která není fotografická. Rozhodující pro nás jest zásadně fotografická čistota, ke které přistupují dvě důležité složky: sensace a režie.“ Z ČFS vystavovalo osmnáct členů, Arnošt Pikart byl společně s Funkem a Sudkem ve výstavní komisi. Některé Pikartovy, Sudkovy, Funkovy, Lauschmannovy či Schneebergerovy práce z této doby překypují světlem, někdy mají až jiskřivé obrysy. V díle některých z nich můžeme mluvit o „bílém období“, prudce kontrastujícím s melancholickým šerosvitem fotografií předchozí generace.

V roce 1930 se někteří členové ČFS angažovali v uskupení České studio, které organizovalo v Aventinské mansardě výstavu Nová fotografie. Jednalo se o první vystoupení české fotografické a filmové avantgardy, které připravil mladý Alexander Hackenschmied.
O Pikartově účasti na výstavě nemáme doklady, katalog výstavy nebyl vydán. V autorově další tvorbě, ukončené předčasným úmrtím ale zaznamenáváme silný vliv funkcionalismu a nové věcnosti.
Arnošt Pikart zesnul dne 3. května 1932 v plicním sanatoriu v tatranském Smokovci, pohřben je v Praze.

Základem našeho výstavního souboru jsou krajinářské snímky z doby po polovině 20. let, kdy se autor soustředil na jednoduché vesnické motivy, zpracované měkkými objektivy. Podobně křehce vyznívá i lesní partie z roku 1925 a nedatovaná Letní idyla.Výrazný Rybář z roku 1927 byl snímán z nadhledu a na výstavě nechybí ani krajina z Hlubočep, která se stala pro tuto generaci jedním z nejvyhledávanějších témat. Mezi fotografiemi z italské cesty (1926) nalézáme záběr italské krajiny, kterou známe i ze Sudkovy první monografie (1956). Oba fotografové stáli na stejném stanovišti, lišil se jenom úhel jejich záběru. Velmi radikální je i bezejmenná diagonální kompozice náměstí v Miláně. Strmý pohled nalézáme i u dalších prací z Čech, často byl využíván i při vzniku snímků z vltavské náplavky a u žánrových snímků. Koncem 20. let se v krajinářské tvorbě projevilo určité zklidnění. Příkladem může být Slovenská krajina z roku 1929 a podobné kompozice, kdy se místo intimity prosadila krajinná monumentalita. Kolem roku 1930 v tvorbě dominují funkcionalistické kompozice a později i ohlas nové věcnosti (tyto práce jsou dnes hlavně ve sbírce Moravské galerie Brno a v newyorské Keith de Lellis Gallery). Řada témat a postupů, které zde představujeme na Pikartově díle, nalézáme paralelně i v díle jeho generačních druhů.

Tato výstava je první samostatnou přehlídkou uměleckého odkazu Arnošta Pikarta, dosud byla jeho tvorba připomínána jen útržkovitě. UPM připravilo výstavu z fondů své fotografické sbírky a z majetku rodiny autorova syna Milana Pikarta, které za poskytnuté materiály a vstřícnost srdečně děkujeme.

Jan Mlčoch
autor výstavy, kurátor sbírky fotografie UPM

související výstavy
Arnošt Pikart: Fotografie)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Zápůjčka...) Pražský dům...) Skandinávský design) Arnošt Pikart:...) Experiment a...) Kované železné...) Josef Sudek: Reklama) František...)