dvoupodlažní stavba ve stylu italské renesance z let 1897—1899 navržená architektem Josefem Schulzem), s členitými střechami a zdobenou fasádou

průčelí
Antonín Popp a Bohuslav Schnirch: reliéfy řemesel tkalcovství, košíkářství, vyšívání a krajkářství, zlatnictví a klenotnictví, platnéřství, zámečnictví, zvonařství, cínařství, brusičství, řezbářství, tisk, výroba a výzdoba knih, kamenictví, sklářství, hrnčířství, výroba porcelánu nad přízemními okny, znaky měst Rumburk, Zbraslav, Domažlice, Mladá Boleslav, Staré Město Pražské, Jindřichův Hradec, Hradec Králové, Slavkov, Turnov, Kutná Hora, Plzeň, Nové Město Pražské, Hradčany, Vimperk, Beroun, Loket nad okny druhého patra

vestibul
bohatá štuková výzdoba a výmalba, balustráda schodiště s mosaznými kandelábry, dar Františka Křižíka

knihovna
jedna z nejkrásnějších pražských veřejných čítáren, původní mobiliář, barokní skříně ze zrušené klášterní knihovny v Benešově

schodiště
malovaná okna na podestě prvního patra: alegorie uměleckého průmyslu a umění
malovaná okna na podestě druhého patra: alegorie obchodu a umění
druhé patro — zábradlí ze sliveneckého a kararského mramoru s bronzovým kandelábrem, nástěnné malby — zámečnictví, tisk a grafické umění, slévačství, keramika, sklářství a zlatnictví od Ferdinanda Herčíka

Votivní sál
první patro, malované stěny, bohatý groteskový strop s lunetami a malbami Karla V. Maška, Holdování Palas Atheně, Obchod a Umělecký průmysl. Ve výklenku stěny bronzové poprsí císaře Františka Josefa I. od Emanuela Hallmanna
Josef Schulz
(11. 4. 1840—15. 7. 1917)
Architekt, 1878—1911 profesor na české technice v Praze. Ctitel italské renesance, kterou aplikoval v řadě návrhů novostaveb i rekonstrukcí veřejných budov, nájemních domů, vil, interiérů (Národní museum, Uměleckoprůmyslové museum, radnice na Smíchově, kostel v Maršově, interiéry Lannovy a Gróbovy vily v Praze). Spoluautor Rudolfina, dokončil Národní divadlo po J. Zítkovi. Daroval museu řadu předmětů.