Výstava představuje klasickou dřevěnou hračku, která má své kořeny v produkci 19. století, hračky z období první republiky, poválečný vývoj i ukázky z posledních let.
V 19. století se vedle německých středisek profilovala výroba dřevěných hraček i na území Čech a Moravy (např. v obcích Skašov na Plzeňsku a Krouna na Českomoravské vrchovině). Na počátku 20. století pak ovlivnilo podobu hračky hnutí za moderní výraz, rukodělnou výrobu a požadavky soudobé pedagogiky. V družstvu Artěl (založeném 1908) se hračce věnovali mnozí významní umělci té doby — Jaroslav Benda, V. H. Brunner, Jan Konůpek, Václav Špála, Minka Podhajská a další. Hračkářský průmysl byl za první republiky podporován zakládáním škol a důrazem na export. Na tento trend navázal i vývoj po druhé světové válce, kdy byla vyzdvihována a sledována kvalita. S rozvojem vzdělávání v hračkářském oboru je spjata osobnost Víta Gruse, Viktora Fixla a Václava Kubáta, jejichž žáci ze Střední uměleckoprůmyslové školy v Praze-Žižkově v období druhé poloviny 20. století rozvíjeli a modifikovali výtvarnou řeč, estetické kvality a didaktické požadavky hracích předmětů. Někteří se dokázali vypořádat i s využitím nových materiálů — především plastu, jako např. Libuše Niklová v tvorbě hraček pro národní podnik Fatra.
Situace v posledních letech je pro českou hračku nepříznivá vzhledem k narůstajícímu importu hraček ze zahraničí a vlivem nových médií na trávení volného času dětí.
Záštitu nad výstavou převzal první místopředseda Senátu Parlamentu České republiky Milan Štěch. Výstavu pořádá Kancelář Parlamentu České republiky a Uměleckoprůmyslové museum v Praze ve spolupráci s Unií výtvarných umělců a Městským muzeem v Kamenici nad Lipou.
UPM spojuje s Městským muzeem v Kamenici nad Lipou společné sídlo v kamenickém zámku a konání každoročního letního festivalu Hračkobraní.
Výstavní síň Senátu Parlamentu ČR
1. nádvoří Valdštejnského paláce 17 / 4
Praha 1
otvírací doba) po — pá: 9—18, so — ne: 10—18
vstup volný
