70-573-Csharp 70-461 0B0-101 70-528 C4070-SS1 C90-06A 000-569 642-342 1Z0-807 EE0-600 77-882 1Z0-630 1Z0-554 HP0-500 070-689 A2040-923 000-SS1 70-523-Csharp 1Y0-310 000-619 642-145 RDCR08301 3X0-104 1Z0-860 C2170-051 MB3-530 9A0-034 FCGIT 920-165 250-924 642-566 CA1-001 642-444 70-238 310-110 000-422 70-467 310-610BIG5 50-695 70-599 650-026 77-601 E20-825 QQ0-200 510-022 000-257 C2040-442 COG-200 000-M196 9A0-095 3X0-101 1Z0-055 650-177 HC-832-CHS 9A0-079 70-502-Csharp HP0-M47 ICDL-NET 1Z1-213 000-379 HP0-345 220-302 000-736 000-169 HP0-P13 HP0-S36 000-748 644-337 310-878 E20-405 090-055 70-685J 50-692 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Jedinečná výstava českého skla prezentuje výběr z děl tří generací českých sklářských umělců. Stanislav Libenský / Jaroslava Brychtová, René Roubíček, Václav Cigler, Oldřich Plíva, Marian Karel, Dana Zámečníková, Konstantin Valčev, Jaroslav Matouš, Anna Polanská, David Suchopárek/Ingrid Račková, a Petr Stanický.

České sklo zažívalo v průběhu své staleté historie různé pády, ale častěji ohromující umělecké a obchodní úspěchy. Rozkvět slávy českého skla po turbulencích způsobených událostmi druhé světové války, odsunem německého obyvatelstva z pohraničí a nástupem komunistického režimu se datuje od druhé poloviny 50. let. Sklo se stalo výkladní skříní Československa, získalo mezinárodní prestiž účastí na Světových výstavách EXPO v Bruselu 1958, Montrealu 1967 a Osace 1970, milánských trienále užitého umění 1957 a 1960, Československé sklo 1959 v Moskvě a dalších přehlídkách.
Mladí umělci neváhali od 50. let ve spolupráci s technology a mistry řemeslníky využívat nádheru skleněného materiálu k sochařským a malířským kreacím, čímž dosáhli mnohých prvenství a světového věhlasu. Vznikl fenomén tzv. ateliérového skla. Jména jako Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, René Roubíček, Miluše Roubíčková, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Vízner a mnohá další jsou synonymem novátorského přístupu ke sklu jako prostředku uměleckého vyjádření. Vývoj určovala zejména pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová, kde po legendárním působení profesora Josefa Kaplického v oblasti uměleckého skla a jeho kolegy Karla Štipla v oblasti designu nastala slavná éra výuky profesora Stanislava Libenského. Absolventy jeho školy jsou kromě jiných na výstavě v Sofii zastoupení Marian Karel, Oldřich Plíva, Jaroslav Matouš a Konstantin Velčev. V posledním dvacetiletí na této škole vyučoval vedle profesora Vladimíra Kopeckého v ateliéru skla profesor Marian Karel, jehož žáky v ateliéru Skla v architektuře/Prostorové tvorby byli například v Sofii vystavující Anna Polanská, David Suchopárek a Petr Stanický.
Tvarová rozmanitost, barevná pestrost, dokonalost zpracování a zejména výtvarná originalita a osobitá umělecká výpověď jsou důvodem, proč si české sklo udržuje respekt i v současné době. Výstava z díla vybraných úspěšných sklářských výtvarníků v Sofii je šancí předvést bulharskému publiku, proč je sklo stále vnímáno jako české rodinné stříbro.

Odborná spolupráce) Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Výběr exponátů) Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D., vedoucí sbírky skla a keramiky UPM.
Organizátor) České centrum Sofie
Spoluorganizátor) Kulturní institut MZV BR, Galerie Altera

Galerie Altera, Sofie
Bulharsko

Zelené oko pyramidy
Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová
stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Oldřich Straka:...) Současné české...) František Drtikol...) Decadence Now! Za...) CSL 2010 a...) Česká hračka) Umění vlákna) 100 % SKLO -...) Jan Rothmayer:...) Marie...) Lov v Čechách v...) Zmizelý svět...) Spolupráce...) Klasicismus a...) Double Fantasy) Krajina / obraz /...) Hračky - Jarmila...) Hračky Libuše...) Ceny Czech Grand...) Artěl) Life with posters...) Ateliér Schlosser...) Herbert Tobias...) Skleněný expres /...) Jindřich Štyrský:...) Helena Wilsonová:...) Bytový textil z...)