1Z0-001 HP0-634 1Z0-854 JN0-331 ST0-130 HP2-T31 1Z0-507 P_SD_64 GB0-180 A2010-564 C2090-913 HP2-K18 C2180-270 000-433 351-018 920-345 000-745 000-191 070-545-VB 70-346 ITIL-F-CHS SD0-302 920-232 642-426 HP2-B100 LOT-917 000-210 MB4-641 920-252 000-995 310-810 1Z0-517 920-807 50-632 TB0-105 310-045 000-235 000-992 350-040 270-551 920-344 E20-011 C2090-735 350-024 074-325J 1Y0-A25 070-225 HP2-H25 1Z0-204 000-268 000-M23 000-M220 E20-016 000-386 HP2-B27 920-533 JK0-U11 CUR-011 1Y0-A20 70-515 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Jedinečná výstava českého skla prezentuje výběr z děl tří generací českých sklářských umělců. Stanislav Libenský / Jaroslava Brychtová, René Roubíček, Václav Cigler, Oldřich Plíva, Marian Karel, Dana Zámečníková, Konstantin Valčev, Jaroslav Matouš, Anna Polanská, David Suchopárek/Ingrid Račková, a Petr Stanický.

České sklo zažívalo v průběhu své staleté historie různé pády, ale častěji ohromující umělecké a obchodní úspěchy. Rozkvět slávy českého skla po turbulencích způsobených událostmi druhé světové války, odsunem německého obyvatelstva z pohraničí a nástupem komunistického režimu se datuje od druhé poloviny 50. let. Sklo se stalo výkladní skříní Československa, získalo mezinárodní prestiž účastí na Světových výstavách EXPO v Bruselu 1958, Montrealu 1967 a Osace 1970, milánských trienále užitého umění 1957 a 1960, Československé sklo 1959 v Moskvě a dalších přehlídkách.
Mladí umělci neváhali od 50. let ve spolupráci s technology a mistry řemeslníky využívat nádheru skleněného materiálu k sochařským a malířským kreacím, čímž dosáhli mnohých prvenství a světového věhlasu. Vznikl fenomén tzv. ateliérového skla. Jména jako Stanislav Libenský s Jaroslavou Brychtovou, René Roubíček, Miluše Roubíčková, Václav Cigler, Vladimír Kopecký, Jiří Harcuba, František Vízner a mnohá další jsou synonymem novátorského přístupu ke sklu jako prostředku uměleckého vyjádření. Vývoj určovala zejména pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová, kde po legendárním působení profesora Josefa Kaplického v oblasti uměleckého skla a jeho kolegy Karla Štipla v oblasti designu nastala slavná éra výuky profesora Stanislava Libenského. Absolventy jeho školy jsou kromě jiných na výstavě v Sofii zastoupení Marian Karel, Oldřich Plíva, Jaroslav Matouš a Konstantin Velčev. V posledním dvacetiletí na této škole vyučoval vedle profesora Vladimíra Kopeckého v ateliéru skla profesor Marian Karel, jehož žáky v ateliéru Skla v architektuře/Prostorové tvorby byli například v Sofii vystavující Anna Polanská, David Suchopárek a Petr Stanický.
Tvarová rozmanitost, barevná pestrost, dokonalost zpracování a zejména výtvarná originalita a osobitá umělecká výpověď jsou důvodem, proč si české sklo udržuje respekt i v současné době. Výstava z díla vybraných úspěšných sklářských výtvarníků v Sofii je šancí předvést bulharskému publiku, proč je sklo stále vnímáno jako české rodinné stříbro.

Odborná spolupráce) Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Výběr exponátů) Mgr. Milan Hlaveš, Ph.D., vedoucí sbírky skla a keramiky UPM.
Organizátor) České centrum Sofie
Spoluorganizátor) Kulturní institut MZV BR, Galerie Altera

Galerie Altera, Sofie
Bulharsko

Zelené oko pyramidy
Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová
stálé expozice) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Oldřich Straka:...) Současné české...) František Drtikol...) Decadence Now! Za...) CSL 2010 a...) Česká hračka) Umění vlákna) 100 % SKLO -...) Jan Rothmayer:...) Marie...) Lov v Čechách v...) Zmizelý svět...) Spolupráce...) Klasicismus a...) Double Fantasy) Krajina / obraz /...) Hračky - Jarmila...) Hračky Libuše...) Ceny Czech Grand...) Artěl) Life with posters...) Ateliér Schlosser...) Herbert Tobias...) Skleněný expres /...) Jindřich Štyrský:...) Helena Wilsonová:...) Bytový textil z...)