Centrum dokumentace vytváří koncepci sbírkotvorné činnosti, odborného a vědeckého zpracování dokumentace archivní povahy a navrhuje její prezentaci. Provádí akviziční činnost a připravuje návrhy na její realizaci. Centrum dokumentace uskutečňuje vědecký výzkum v rámci plánu muzea a grantů. Výsledky vědecko-výzkumné práce jsou ve spolupráci s edičním úsekem podle plánu činnosti muzea publikovány v rámci muzea.

V depozitářích Centra dokumentace Uměleckoprůmyslového musea v Praze je uloženo mnoho cenných písemných pramenů i obrazového materiálu (například plánová dokumentace, soubory fotografií, kresby a návrhy předmětů) pro studium dějin uměleckého řemesla o celkovém rozsahu více než 250 běžných metrů.
Základní fond je tvořen veškerými doklady vědecké, výzkumné, výstavní a ediční činnosti musea od jeho založení Obchodní a živnostenskou komorou v roce 1885 až do současnosti. Kromě toho centrum shromažďuje a spravuje materiály získané od jiných původců, a to především koupí nebo darem. Zde je kladen důraz především na pozůstalosti umělců, teoretiků a sběratelů, spjatých s UPM a dějinami uměleckého řemesla. Za všechny jmenujme alespoň osobní fondy historiků umění Karla Heraina (1890—1953), Emanuela Pocheho (1903—1987) nebo umělců Heleny Johnové (1884—1962), Josefa Drahoňovského (1877—1938) či Karla Štipla (1899—1972). Velmi zajímavá je rovněž pozůstalost Milady Müllerové (dar její dcery Evy Maternové), obsahující nejenom dobovou korespondenci a novinové články, ale i unikátní historické fotografie, stavební plány a skici známé vily architekta Adolfa Loose v pražských Střešovicích. Vedle pozůstalostí jsou spravovány i další samostatné fondy, například část archivu Ústavu bytové a oděvní kultury, Ústředí uměleckých řemesel nebo archiv význačné sklářské firmy Lobmeyr. Za pozornost stojí i kompletní plánová dokumentace budovy Uměleckoprůmyslového musea od jejího architekta Josefa Schulze (1840—1917) a soubor plánů na dostavbu muzejní budovy z let 1940—1941.

Dopis L. Sutnara řediteli UPM K. Herainovi
1948