Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Czech Poster between the Wars: 1918–1938) Obrazový plakát v Čechách – stejně jako v celé západní a střední Evropě – se objevuje už v polovině 19. století díky rozvoji technologie tisku, litografii. Svého vrcholu dosahuje v samém konci druhé poloviny 90. let a kolem roku 1900. Období první republiky můžeme nazvat druhou zlatou érou plakátu. Ukázky v tomto katalogu představují různé aspekty života meziválečné doby v Praze, hlavním městě a přirozeném centru nového, sebevědomého státu. Některé jsou díly známých umělců, několik z nich však pochází z rukou málo známých autorů. Katalog vydalo UPM ve spolupráci s Českým centrem v New Yorku u příležitosti stejnojmenné výstavy ze sbírek UPM a soukromé sbírky Nicholase Lowryho. Czech Center New York, květen 2001 – červen 2001.

Buquoyské sklo v Čechách 1620–1851) Publikace byla vydána u příležitosti stejnojmenné výstavy v UPM, říjen 2001 – únor 2002. Buquoyové, pocházející z hrabství Artois (v minulosti součásti Španělského Nizozemí, dnes Francie), vstoupili na českou scénu osobou Karla Bonaventury hraběte Buquoye de Longuevale, císařského generála (1571–1621). Ten získal v roce 1620 od Ferdinanda II. konfiskovaná panství Nové Hrady, Rožmberk a Libějovice v jižních Čechách. V kraji s bohatou sklářskou tradicí se Buquoyové záhy snažili plynule navázat na dědictví kdysi slavných rožmberských hutí. V době od poloviny 17. až do 18. století vznikaly v jihočeských buquoyských sklárnách složitě tvarované poháry, loďky, misky, stolní ozdoby, žertovné džbánky a další předměty, dochované v mnoha muzejních i soukromých sbírkách. Produkce se nezaměřovala pouze na hutně tvarované sklo - při hutích i v jejich bezprostředním okolí prokazatelně pracovaly také brusírny a řezáčské dílny. Za vrcholné období v historii buquoyského sklářství je považována první polovina 19. století. Zásluhou tehdejšího majitele panství Jiřího Františka Buquoye, přírodovědce a filozofa, jihočeské hutě přišly s nejednou novinkou. Tou byl především objev černého a červeného hyalithu, jehož výroba se brzy setkala se značným úspěchem v Čechách i v cizině. Dodnes se tato skla těší zvýšené pozornosti sběratelů a odborníků.