A2180-270 HP0-J24 220-301 642-357 HP2-T28 1Z0-259 920-255 A2090-610 1Z0-023 922-111 HIO-301 70-450 HP0-J45 M2040-725 250-502 000-M221 HP0-J18 000-634 050-690 000-575 250-300 000-646 3X0-202 000-883 000-563 1Y0-118 000-190 EC0-350 C2080-470 920-124 HP0-402 9L0-505 650-294 MB6-507 MSC-122 9A0-055 EX0-112 1Z1-543 HP2-E49 LOT-442 070-460 1Z0-610 C2090-611 CBAP HP0-J16 ITIL-F 0B0-108 117-201 C2040-929 000-881 HP0-093 922-109 MB6-817 E20-005 70-416 1Z1-109 A2150-006 EX0-118 MB3-210 070-671 A2180-178 642-143 70-545-Csharp 000-274 650-178 COG-132 EE0-511 BAS-012 C2020-001 70-305 A2090-730 642-617 1Z0-862 C2150-563 CX-310-345 070-178 1Z1-535 C2150-139 920-106 ST0-192 000-513 UM0-411 77-888 700-302 HP0-A08 070-663 310-025 A2180-184 1Z1-878 HP0-J34 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká skleněná plastika) Miroslav Klivar sleduje českou skleněnou plastiku z hlediska sochařské a estetické kvality, neopomíjí však ani technologický aspekt. Takový přístup umožňuje hodnotit tento poměrně mladý obor v syntéze vizuálních umění. Publikace s bohatou obrazovou přílohou představuje nejvýraznější tvůrce, jako je například Jaroslav Brychta, Jiří Šuhájek, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Jaromír Rybák, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a mistři české tavené plastiky Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský. Česká skleněná plastika se vyvíjí jako sochařský fenomén v bohaté škále estetických a názorových koncepcí, které se staly součástí moderního světového umění.
František Drtikol: Fotografie z let 1901-1914) Katalog výstavy uspořádané v roce 1999 ve Foundation Neumann ve švýcarském Gingins a o rok později v UPM představuje méně známé práce jedné z největších postav české fotografie. Portréty, krajiny a pražské výjevy reprezentují Drtikolovo první období spojující fotografii se symbolismem. Těžiště výstavy i katalogu spadá do let 1901–1914, kdy docházelo k setkávání fotografie s malbou, a nabízí pohled na dílo fotografa, kterého lze považovat za zvláště výrazného piktorialistu. Publikaci vydalo UPM ve spolupráci s nakladatelstvím KANT a Foundation Neumann v roce 1999
Signum design, český design 1980–1999) Publikace sleduje tvorbu dvaačtyřiceti osobností českého designu poslední dekády socialistického Československa a devadesátých let s radikální změnou tržních podmínek. V 80. letech, kdy neschopný a těžkopádný průmysl (až na několik světlých výjimek) pohřbíval talenty i dobré nápady, se v reakci na tuto situaci designéři a architekti snažili manifestovat soudobý styl (skupiny Edis, Atika); začaly se projevovat také vlivy postmoderní kritiky. Přechod na tržní hospodářství, globalizace světa a jeho trhů přinesly v 90. letech nové příležitosti, pozvolna se profilovaly firmy se zájmem o spolupráci se špičkovými designéry. Publikace vydalo muzeum v roce 1999 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM červenec 1999 – říjen 1999.
Padova: Město a jeho muzea) Prostřednictvím souboru exponátů z padovských městských muzeí seznamuje tato publikace s dějinami slavného severoitalského města a vypovídá o bohatství a různorodosti jeho uměleckých sbírek. Přináší ukázky z fondů Archeologického muzea (Museo Archeologico) zahrnujících nálezy od starověku až po římské období, ze sbírek Muzea umění (Museo d'Arte), jež patří díky obrazům převážně benátské školy ze 14.–18. století k nejbohatším v severovýchodní Itálii, a také exponáty z Bottacinova muzea (Museo Bottacin), kde jsou uloženy mince a medaile od nejstarších dob až po dnešek a sbírka soch z 19. století.
Česká móda 1780–1870: Pro salon i promenádu) 1. svazek edice Česká móda Nejkrásnější česká kniha roku - 2. místo v kategorii Vědecká a odborná literatura Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.