High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Textilní sbírka 20. století UPM zahrnuje přibližně 450 tapiserií a kolem 1 500 exponátů krajek a textilního designu.
Počátek tkaní tapisérií v českých zemích dokumentují díla vytvořená v první domácí dílně založené Rudolfem Schlattauerem ve Valašském Meziříčí koncem 19. století. Nejvýznamnější částí sbírky meziválečného období je soubor tapiserií Řemesla vytvořených v roce 1925 podle návrhu Františka Kysely v dílně Marie Teinitzerové. Po 2. světové válce se o rozvoj české autorské tapiserie a textilního designu zasloužil Antonín Kybal, který jako profesor na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové vychoval další generaci textilních umělců, kteří vstoupili na uměleckou scénu v 60. letech a v 60. a 70. letech aktivně zasahovali do domácího a světového vývoje. Tvorba 80. let do konce 20. století je reprezentována skupinou autorů, kteří jsou většinou absolventy VŠUP. Přes společné východisko nejsou jejich díla názorově jednotná a pojetí této tvorby ukazuje na širokou škálu tvůrčích možností. Kromě děl českých autorů sbírka obsahuje v menší míře také díla zahraničních autorů, např. Magdaleny Abakanowisz, Sheily Hicks nebo Vojtěcha Sadleye.

Krajkářství na počátku 20. století bylo v našich zemích významným ale upadajícím oborem domácí práce. Obroditelkou české krajkářské tvorby, jejíž dílo je ve sbírkách UPM bohatě zastoupeno, se stala Emilie Paličková, která vyzdvihla krajku k náročnějším úkolům. V první polovině 20. století tuto tvorbu výrazně ovlivnily především Marie Serbousková-Sedláčková a Božena Rothmayerová. Po 2. světové válce se prosadily umělkyně, které byly většinou absolventkami VŠUP. Začaly vytvářet často trojrozměrná díla, jejichž výrazovým prostředkem byly bravurně zvládnuté klasické krajkářské techniky.

Večerní toaleta
Praha, Salon Rosenbaum, 1934