CZ | EN

Mezinárodní konference
09.09.2019 — 10.09.2019 / přednáška / Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova

ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1

Na základě pozitivního přijetí výstavního projektu Šílený hedvábník. Zika a Lída Ascher: textil a móda laickou i odbornou veřejností v České republice i v zahraničí, se Uměleckoprůmyslové museum v Praze rozhodlo uspořádat mezinárodní konferenci. Pozvání přijala řada odborníků především z Velké Británie, Francie, Spojených států amerických a České republiky. Přednášky budou rozděleny do sekcí věnovaných historii, umění, textilu, módě a současným studentským projektům. Pozornost se mimo jiné soustředí na problematiku emigrace a jejího přínosu pro společnost. 

9. - 10. září 2019

Registrace »

 

 

PROGRAM

9. září 2019 – pondělí
9.00–9.30        REGISTRACE
9.30–10.00      ÚVOD – ZAHÁJENÍ KONFERENCE, ZDRAVICE ČESTNÝCH HOSTŮ

I. SEKCE: VÝSTAVA ŠÍLENÝ HEDVÁBNÍK

10.00–10.30    PhDr. Konstantina Hlaváčková (CZ), Uměleckoprůmyslové museum v Praze, kurátorka a autorka výstavy

Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1984 je kurátorkou textilní sbírky UPM v Praze se zaměřením na textilní tvorbu 20. století a oděv druhé poloviny 20. století. Dále působí jako externí pedagog na pražské Divadelní akademii Múzických umění v Praze. V UPM realizovala řadu výstav a publikací, například Zrcadlo doby, Kytky v popelnici, Glamour, Vně a uvnitř, Šílený hedvábník.

Zika Ascher: „Good Design Pays“

V roce 1950 se konalo v Londýně zasedání společnosti Design and Industries Association, na němž Zika Ascher vystoupil s příspěvkem zabývajícím se významem esteticky hodnotného výrobku ve vztahu k výrobě, obchodu a vrozenému citu člověka pro krásu. Obdobným tématem se v Československu ve stejné době zabýval Jindřich Chalupecký a Antonín Kybal, oficiální autority textilní výroby. Ačkoliv jejich cíl byl totožný, vycházeli z odlišných ideologických stanovisek. Zatímco Ascher mohl rozvíjet svoji činnost ve svobodném demokratickém systému, českoslovenští návrháři museli pracovat v souladu s dogmaty nového politického řádu.

10.30–11.00    doc. MgA. Pavel Mrkus (CZ), Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, autor výtvarného řešení výstavy

Pavel Mrkus je výtvarný umělec, tvoří audiovizuální instalace, site-specific projekty a videa. Ve své práci zkoumá vazby virtuálního a reálného životního prostoru v období antropocénu. Společně s Danielem Hanzlíkem založil ateliér Time-based Media na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.

Muzeální výstava jako současná audiovizuální instalace

Příspěvek bude obsahovat komentář k průběhu přípravy koncepce, výtvarného pojetí a architektonického řešení výstavy a návrhu a realizace audiovizuálních prvků. Přinese zároveň pohled na to, jak může experimentálně otevřená praxe současného výtvarného umění vstoupit na půdu klasických muzejních expozic a zapracovat do nich nové postupy, jak může například sochařská dynamizace prostoru spolu s audiovizuálními formáty sloužit k vyprávění komplexních příběhů.

PŘESTÁVKA: 11.00–11.30

11.30–13.30    (individuální prohlídka výstavy)

Projekce filmu (20 minut)

Dokumentární film Pro ty, pro které zítra znamená dnes vytvořený pro výstavu Šílený hedvábník režie: Hedvika Hlaváčková, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Film představuje pražské rodáky Ziku a Lídu Ascherovy, kterým se po odchodu z Československa v roce 1939 podařilo v Londýně vybudovat úspěšnou firmu specializovanou na oděvní látky. Jejich jméno se stalo synonymem textilního designu té nejvyšší kvality – z textilií firmy Ascher zhotovovaly své kolekce módní domy francouzské, stejně jako britské a italské.

II. SEKCE: ŽIDOVSKÁ EMIGRACE NA KONCI 30. LET 20. STOLETÍ

13.30–14.00    Dr. Anna Nyburg (GB), Imperial College London; Research Centre for German and Austrian Exile Studies, University of London

Jako členka výboru Výzkumného střediska německých a rakouských exilových studií se Anna Nyburg zaměřuje na exilové umělecké publikace a knižní grafiku, ale zabývá se i dalšími aspekty designu, zejména textilním a oděvním návrhářstvím.

Uprchlíci před nacismem v Británii a jejich uplatnění v textilním a módním průmyslu

Přednáška se soustřeďuje na předválečnou britskou oděvní a textilní produkci a zdůrazňuje novinky, které do ní ve 30. letech 20. století vnesli uprchlíci ze střední Evropy poté, co byly v Německu zlikvidovány židovské oděvní firmy. Zkoumá, jak do Británie přicházeli a jak se tu pracovně uplatňovali. Demonstruje, že po skončení války a poválečné konsolidace oživili britský textilní průmysl po všech stránkách – v oblasti technologické, návrhářské, propagační, obchodní a dalších.

14.00–14.30    Lisa Mason (GB), National Museums Scotland

Lisa Mason působí jako kurátorka v National Museums Scotland. Předmětem jejího bádání jsou tapiserie 20. století, poválečný design, umělecké textilie a archivy návrhů. Vystudovala textilní design na Duncan of Jordanstone College of Art & Design a dějiny umění na University of Edinburgh.

Nové a zářivé a plné barev: módní látky Bernata Kleina

Srbský textilní návrhář Bernat Klein (1922–2014) v roce 1945 emigroval do Spojeného království a založil si textilní podnik na pomezí Anglie a Skotska. Klein proslul zejména svým odvážným přístupem k barvám a vysoce originálními módními látkami určenými jak pro haute couture, tak pro konfekční výrobu. Tento příspěvek, čerpající z archivu Kleinova díla uchovávaného v National Museums Scotland, se zabývá Kleinovým tvůrčím procesem a jeho novátorským přínosem v oblasti módních látek. Snaží se rovněž začlenit Kleina do širšího kontextu exilových módních tvůrců působících po válce ve Velké Británii.

14.30–15.00    JUDr. Tomáš Kraus (CZ), Federace židovských obcí v ČR

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, působil ve firmách Supraphon a Art Centrum, od roku 1991 je tajemníkem Federace židovských obcí. Zabývá se otázkami restitucí židovského majetku a odškodnění obětí holocaustu, je předsedou správní rady Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. Vyučoval na New York University a Western Michigan University v Praze.

Židovská komunita v Praze mezi dvěma válkami

První písemná zmínka o Židech u nás pochází z 10. století. Během následujícího milénia procházela židovská komunita střídavě obdobími perzekuce a rozkvětu. Za ojedinělou lze považovat dobu mezi dvěma světovými válkami. Tomáš Garrigue Masaryk, který odmítl antisemitismus české společnosti během takzvané Hilsneriády, předznamenal atmosféru první republiky, jíž byl prezidentem a uznávanou autoritou. Tolerance a respekt přispěly k integraci židovské komunity do společnosti. S ní jsou neodmyslitelně spjata dnes slavná jména (mj. Franz Kafka). Toto období prosperity však bylo opět vystřídáno dobou tragickou.

15.00–15.30    PhDr. Eva Uchalová (CZ), Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Historička umění, absolventka dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1981 kurátorka sbírky textilu a módy UPM se zaměřením na historii módy do roku 1948. V letech 1989–2018 uskutečnila řadu výstav a publikací, mezi nimiž nejúspěšnější byly Elegance 1. republiky: Česká móda 1918–1940, Pražské módní salony 1900–1948 a Hana Podolská – legenda české módy.

Oldřich Rosenbaum/Oldric Royce – život s módou v Praze a New Yorku

Majitel nejluxusnějšího módního domu v Praze Oldřich Rosenbaum (1896–1991) byl zakotvený v česko-židovsko-německém prostředí meziválečné Prahy. Při rozvíjení firmy své matky (zal. 1881), navazoval na tradici pražského krejčovského umění. Po emigraci v roce 1938 pokračoval v nových podmínkách v USA pod jménem Oldric Royce. Již v roce 1941 založil v New Yorku a až do roku 1965 provozoval úspěšný módní závod, který získal celou řadu odborných ocenění a jeho zákaznicemi se staly nejbohatší americké dámy, manželky politiků, včetně prezidentů USA, i známé herečky, například Ginger Rogers či Marlene Dietrich.

 

PŘESTÁVKA: 15.30–16.00

 

16.00               Projekce filmu (45 minut)

Dokumentární film Spása jménem Británie: příběhy návrhářů z řad uprchlíků

režie: Robert Sternberg, koproducentka: Anna Nyburg

Film zblízka sleduje životy a tvorbu tří návrhářů, kteří do Británie uprchli před nacismem: grafického designéra Hanse Schlegera a textilních návrhářů Elisabeth Tomalin a Tibora Reicha, a rovněž jednoho současného uprchlíka – pákistánského návrháře Salaha ud Dina.

 

10. září 2019 – úterý

III. SEKCE: SPOLUPRÁCE S UMĚLCI

9.00–9.30        Patrice Deparpe (F), kurátor a ředitel Musée Départemental Matisse, Le Cateau-Cambrésis

Patrice Deparpe je kurátor a ředitel Musée Départemental Matisse, předseda Asociace kurátorů muzeí Hauts-de-France (sdružující 87 muzeí z oblasti severní Francie). Svou profesní dráhu zahájil v roce 1991 v archeologickém Musée Quentovic v Etaples. V letech 1994–2009 působil jako ředitel muzea umění Musée du Touquet-Paris-Plage. V roce 2010 přešel do Musée Départemental Matisse, kde se o čtyři roky později stal ředitelem.

Tkaný Matisse

Le Cateau-Cambrésis, rodné město Henriho Matisse, kdysi proslulo zejména jako centrum textilního průmyslu. Matisse pocházel z tkalcovské rodiny, která zde žila přes tři století. Prostředí plné barev a tvarů ho umělecky utvářelo a obohatilo jeho dílo o dekorativní přístup. Matisse celý život sbíral textilie z celého světa. Byl autorem kostýmů pro baletní soubor Sergeje Ďagileva, navrhl kasule pro kapli ve Vence a při tvorbě svých převratných děl vystřihovaných z papíru vycházel ze svých praktických krejčovských znalostí. Tento příspěvek se zabývá významem textilu pro Matissovu tvorbu.

9.30–10.00      Sue Prichard (GB), Royal Museums Greenwich; Victoria & Albert Museum

Sue Prichard je kurátorkou uměleckých sbírek Royal Museums Greenwich. Mezi její poslední výzkumné projekty patří Zátiší královských zahrad: moc, okázalost a domácí ctnosti, „Neposlušné uniformy“: jak se zhotovovaly a spravovaly námořní uniformy v letech 1850–1970 nebo Námořnické řemeslo: tvorba námořníků v průběhu 19. století.

Henry Moore a Zika Ascher: můžou malíři navrhovat látky?

O četných textilních návrzích Henryho Moorea se toho vlastně mnoho neví. Do výroby se jich dostalo jen velice málo, ale vzorky a náčrtky z umělcovy pozůstalosti svědčí o mimořádném vztahu mezi umělcem a Zikou Ascherem. Příspěvek se zaměřuje na tento vztah, který měl na pozadí poválečné Británie v rámci spolupráce Ziky Aschera se zahraničními umělci výjimečné postavení. Pomůže nám rovněž pochopit význam, který měla tato tvorba pro Mooreovu domovinu.

10.00–10.30    Dr Juliet Kinchin (USA), The Museum of Modern Art, New York

Juliet Kinchin nastoupila do newyorského Museum of Modern Art v roce 2008 jako kurátorka moderního designu. Předtím pracovala jako kurátorka v Glasgow Museums and Art Galleries a v londýnském Victoria & Albert Museum, působila na Glasgow School of Art, v Bard Graduate Center v New Yorku a na University of Glasgow, kde založila a vedla postgraduální program Dějiny designu.

Umělecké textilie v newyorském Museum of Modern Art (MoMA)

Textil a s ním související obory, architektura, malířství, kresba a sochařství, k sobě odedávna tíhnou. Je to zřetelné zejména v průběhu 20. století, kdy se projevily soustředěné snahy o zdůraznění skryté jednoty všech uměleckých forem a o propojení moderního umění s průmyslem a každodenním životem. Tkaná tvorba se stala stěžejním tématem diskuzí týkajících se abstrakce, umění obecně a propojení umění s technologiemi a zpochybňujících zakořeněnou marginalizaci textilní tvorby coby „ženské práce“. Tato přednáška se zabývá uměleckými textiliemi, které jsou součástí sbírek Museum of Modern Art v New Yorku už od jeho otevření v roce 1929.

10.30–11.00    PhDr. Lucie Vlčková, Ph.D. (CZ), Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Historička umění, autorka řady výstavních, publikačních a výzkumných projektů, pracuje jako kurátorka sbírky užité grafiky Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zabývá se uměním a designem závěru 19. a první poloviny 20. století v širším kulturním kontextu.

Antonín Kybal – tištěné textilie v interiéru konce 30. let 20. století

Antonín Kybal, jeden z nejvýraznějších českých textilních umělců a designérů 20. století, se ve 30. letech výrazně prosadil v oblasti bytové kultury. Prostřednictvím Krásné jizby, tehdejší nejvýznamnější instituce zabývající se kultivací bydlení, produkcí a prodejem bytových doplňků, jejíž uměleckým vedoucím byl v závěru 30. let, přispěl k inovacím v použití bytového textilu. Kybalem navržené levné tištěné textilie s nepřehlédnutelnými vzory proměnily podobu obytného interiéru napříč sociálním spektrem a získaly si značnou popularitu u zákazníků i renomovaných architektů.

PŘESTÁVKA – OBĚD: 11.00–13.00

IV. SEKCE: TEXTIL A MÓDA

13.00–13.30    Professor Lesley Miller (GB), Victoria & Albert Museum; University of Glasgow

Lesley Miller působí jako kurátorka sbírky textilu a módy ve Victoria & Albert Museum a jako profesorka dějin textilu a odívání na University of Glasgow. Mezi její nejnovější publikace patří: Selling Silks. A French Merchant’s Sample Book of 1764 (2014) a Balenciaga: Shaping Fashion (2017).

Výrobci látek a haute couture

V polovině 20. století módní zdůrazňovali význam kvalitních, inovativních látek pro vznik jejich nových kolekcí, a časopisy o takových látkách bohatě informovaly. Tento příspěvek se zabývá složitým systémem obchodních i osobních vztahů mezi módními návrháři a jejich dodavateli látek. Vychází přitom z archivních materiálů, soukromé korespondence, ústních svědectví a samozřejmě z textilií samotných. Zvláštní důraz je kladen na módní domy Dior a Balenciaga a na firmy Bianchini-Férier (Lyon), West Cumberland Mills/Sekers (Whitehaven, Cumbria), a Ascher Ltd. (Londýn).

13.30–14.00    Dr. Christine Boydell (GB), De Montford University

Christine Boydell je čestnou vědeckou pracovnicí na De Montfort University, kde sedmnáct let přednášela. Tato historička designu se specializuje na dějiny módy a textilu 20. století. Byla kurátorkou mnoha výstav včetně Horrockses Fashions: konfekční styl 40. a 50. let (2010) a Styl Riviéra: prázdninové a koupací úbory od roku 1900 (2015), obou v londýnském Fashion & Textile Museum. Pracovala jako poradkyně pro Leicestershire Museums a Keele University.

Horrockses Fashions a bavlněná konfekce

Horrockses Fashions byla jedna z nejrespektovanějších konfekčních značek konce 40. a celých 50. let 20. století: vznikla v roce 1946 jako pobočka firmy Horrockses, Crewdson & Company Limited, aby prodávala jejich bavlněné látky. V té době bylo využití bavlny pro tvorbu módního oblečení něčí neobvyklým – obecně byla bavlna spojována s levnými oděvy, povlečením a dětským oblečením. Haute couture se šila z hedvábí, v konfekci se užívala viskóza. Tento text se zabývá strategiemi, s jejichž pomocí firma Horrockses Fashions zcela změnila osud bavlny.

14.00–14.30    Mgr. Andrea Březinová (CZ), Moravská galerie v Brně

Kurátorka sbírky textilu Moravské galerie v Brně. Věnuje se historii brněnského vlnařského průmyslu, historii módy 20. století a současným tématům souvisejícím s oděvním designem. Je editorkou knihy Brno – moravský Manchester (s Tomášem Zapletalem) a spoluautorkou stejnojmenné výstavy.

Brno – moravský Manchester

Obdobně jako v anglickém Manchesteru i v Brně byl dominujícím oborem textilní průmysl. Brněnská sbírka textilu vznikla v roce 1873 z přímého popudu místních průmyslových elit z řad vlnařských podnikatelů. Díky přitažlivosti Brna jako zemské metropole sem přicházeli zahraniční odborníci a postupně založili desítky vlnařských továren. Většina tkanin byla určena pro pánskou módu, poptávka byla nejen po vlněných látkách nejvyšší kvality, ale také po levném zboží. Produkce měla výrazně exportní ráz. Po vzniku ČSR se brněnští vlnaři zaměřili na výrobu kvalitních oblekových látek.

14.30–15.00    PhDr. Vlastimil Havlík, Ph.D. (CZ), Univerzita Hradec Králové

Profesně se věnoval textilnímu muzejnictví, externě působil na Univerzitě Hradec Králové, od roku 2018 je jejím pedagogem. Externě vyučuje na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Zabývá se dějinami umění v českých zemích, zejména v 19. a 20. století, a hospodářskými a sociálními dějinami (především dějinami textilnictví).

Spolupráce firmy Josef Sochor, Textilní závody, Dvůr Králové nad Labem s výtvarníky

Josef Sochor vybudoval v roce 1904 tkalcovnu a roku 1910 strojní tiskárnu. Jeho firmě patří přední místo mezi nepočetnými textilními podniky, které v prvorepublikovém Československu spolupracovaly s výtvarníky. Od 20. let pro ni navrhovali dezény František Kysela, Jaroslav Benda a další, po zavedeni filmového tisku v 30. letech například Jan Beneš, Josef Čapek, Alois Fišárek, Marie Fišerová-Kvěchová, Antonín Kybal, Emilie Paličková-Mildeová, Vladimír Sychra, Toyen, Jiří Trnka či Jaroslava Vondráčková. Roku 1936 bylo ve firmě zřízeno místo výtvarného poradce pro textilní tisk, na něž byl přijat Alois Wachsman, po jeho smrti (1942) místo krátce zastával Alois Fišárek.

PŘESTÁVKA 15.00–15.30

V. SEKCE: TEXTILNÍ ATELIÉRY NA VYSOKÉ ŠKOLE UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ V PRAZE

15.30–16.00    Mgr. Markéta Vinglerová (CZ), Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Historička umění, od roku 2016 kurátorka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Zabývá se textilem 20. století, zvláště jeho výzkumem v kontextu současného umění. Absolvovala obor Dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studovala též v Ateliéru textilní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde poté působila jako odborná asistentka.

“Vyžití umělce ve vlastním oboru a jeho uplatnění v životě”. Výuka textilu na pražské Uměleckoprůmyslové škole/Vysoké škole uměleckoprůmyslové

Textilní obory (Škola textilní a Škola umělého vyšívání) existovaly na Uměleckoprůmyslové škole v Praze od jejího založení v roce 1885. Příspěvek se zabývá vývojem výuky textilních oborů v období první republiky v souvislosti se vznikem nového státu a jeho reprezentace, a místem, které zaujímaly textilní ateliéry po 2. světové válce v kontextu spolupráce s průmyslovou výrobou a takzvané renesance tapiserie. Na příkladech výrazných osobností v průběhu trvání Uměleckoprůmyslové školy v Praze, od roku 1946 Vysoké školy uměleckoprůmyslové bude ukázáno, jakým způsobem ateliér formoval nastupující generace textilních výtvarníků a designérů.

16.00–16.30    MgA. Pavel Ivančic (CZ), Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Módní návrhář, vedoucí Ateliéru módní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a absolvent Central Saint Martins v Londýně. V roce 2016 získal jako kurátor hlavní cenu za instalaci The Last Fata Morgana pro londýnskou International Fashion Showcase. Pracuje také jako konzultant pro Evropskou komisi v rámci projektu Worth.

Projekt Ascher Challenge

Kolekce Ascher Challenge představuje projekt Ateliéru módní tvorby Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, v jehož rámci měli studenti díky velkorysému daru Petra a Robin Ascherových příležitost pracovat s originálními látkami z archivu firmy Ascher. Vytvořili speciální kolekci oděvů doplňující výstavu Šílený hedvábník. Z původních pestrobarevných látek a šátků v kombinaci s moderními materiály a technologiemi vznikly unikátní modely, které představují dědictví minulosti v novém kontextu z pohledu dnešní mladé generace.

16.30–17.00    MgA. Jitka Škopová (CZ), Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Ve své profesi se dlouhodobě zabývá textilem v mnoha jeho rovinách. Od roku 2009 vede Ateliér textilní tvorby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Promýšlí reformní experimentální perspektivu oboru, která do značné míry stojí na technickém textilu, materiálovém výzkumu a vizionářském hledání.

Nové perspektivy textilu

Na trhu se neustále objevují nové „chytré“ materiály a technologický rozvoj otevírá další možnosti pro to, jak a kde mohou být textilie navrhovány, vyráběny a využívány. Díky konkrétním znalostem materiálů a textilních technik jsou textilní návrháři v jedinečné pozici, kdy mohou využít těchto nových možností. Prezentace studentských projektů představí, co můžeme dělat ve světle současného vývoje a jak propojit textilní obor s architekturou, designem, módou a uměním, jak lze účelně přehodnocovat suroviny a chápat zodpovědnost. Jednotlivé práce zároveň ctí staré řemeslné metody a postupy a inovace je založena na samotném designu.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova

ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1

© 2019 Uměleckoprůmyslové museum v Praze