Na počátku tohoto muzea byl již před více než sto lety Marius Stadler, kterého do Dvora Králové povolal Josef Sochor, jako vedoucího kreslírny ve své továrně. Byl nejen zručným kreslířem, nadšeným textilákem, ale doslova se zamiloval do Dvora Králové nad Labem a okolí. Díval se kolem sebe a viděl, jak rychle stará textilní technologie zaniká a přichází nová. Předsevzal si, že musí pro budoucí generace dochovat původní textilní technologie, proto začal sbírat vše, co souviselo s textilní výrobou. Již na konci první světové války se obrátil na pražské technické muzeum s návrhem vytvoření ucelené expozice. Nebyl však vyslyšen. Jeho záměr ukázat veřejnosti nashromážděné sbírky vyšel až v roce 1936 u příležitosti „Tekstilní a krajinské výstavy“, která se konala ve Dvoře Králové nad Labem. Díky vstřícnosti Textilního ústavu československého a města Dvora Králové nad Labem instaloval své sbírky, aby ukázal vývoj textilní výroby na Královédvorsku. Rok 1936 je proto považován za vznik Textilního muzea. Po skončení výstavy byly sbírky umístěny do bývalé Mayerovy továrny, tehdy již městské tržnice. Dne 25. září 1937 byla expozice zpřístupněna veřejnosti. Obsahovala také textilní sbírky městského muzea.
V roce 1942 se Stadler musel vrátit zpět do Alsaska a muzejní sbírky byly úředně uzavřeny. Po válce se vrátil, když se o jeho setrvání v ČSR pro jeho zásluhy a oblíbenost zasadili občané města, a neúnavně pokračoval v hledání větších a důstojnějších prostor pro sbírky a také pokračoval ve sběru exponátů. V dubnu 1948 se podařilo Stadlerovi pro sbírky získat druhé poschodí Mayerovy továrny, na konci roku 1949 věnoval svoji soukromou sbírku městu Dvůr Králové nad Labem. Tuto pak s pomocí brigádníků nainstaloval a 15. května 1950 opět zpřístupnil veřejnosti.
Neúnavně pokračoval ve svých jednáních na záchranu a udržení sbírky, v roce 1952 spolu s ředitelem Uměleckoprůmyslového musea Emanuelem Pochem zorganizoval jednání na ministerské úrovni a k 1. lednu 1953 byly sbírky převzaty do správy ministerstva školství, věd a umění. Staly se pobočkou UPM s oficiálním názvem Textilní muzeum. V roce 1959 se konala velmi zdařilá výstava „200 let textilního tisku“ právě v prostorách městské tržnice (Mayerovy továrny). Sbírky a hlavně funkční model textilní tiskárny se staly nejvíce obdivovanými exponáty a vyvolaly zasloužený zájem veřejnosti. Ve stejném roce bylo UPM v důsledku politického vývoje připojeno pod Národní galerii v Praze, a tím byly opět sbírky ponechány vlastnímu osudu. Následně muselo muzeum uvolnit místo novému podniku Strojtex. Sbírkové předměty byly uloženy do beden, rozvezeny po mnoha místech ve městě. Většina jich byla uskladněna ve Střední průmyslové škole textilní (dnes Stření škola informatiky a služeb). K 1. lednu 1963 se stala sbírka Textilního muzea majetkem národního podniku TIBA, Dvůr Králové nad Labem, největšího výrobce potiskovaných textilií v poválečném Československu. Dne 9. května 1965 byla část zpřístupněna veřejnosti v Neumannově vile ve Východočeské zoologické zahradě (dnes Safari Park Dvůr Králové), kde byla také expozice městského muzea. Ředitelem Textilního muzea se stal František Jákl.
Na konci roku 1969 se sbírky opět stěhovaly do beden. Hlavním důvodem byly stavební úpravy vily. Nakonec se do této budovy již nikdy nevrátily, vedení rozrůstající se zoologické zahrady zabralo celou budovu. Bedny se sbírkami byly opět na několika místech ve městě, ale v objektech patřících národnímu podniku TIBA. Pokud si uvědomíme, kolik roků byly sbírky v bednách a kde byly uskladněny, je opravdu s podivem, v jakém rozsahu se zachovaly.
Rozhodování „kam s nimi“ bylo na tehdejším vedení národního podniku TIBA. Byl dokonce vytvořen architektonický návrh na nový objekt u podnikového ředitelství ve Dvoře Králové nad Labem. Také se uvažovalo o umístění sbírek v zámku v Zábřehu na Moravě, v Technickém muzeu v Brně, v závodě TIBY v Kocbeřích i v objektech v Kuksu.
Prostory se podařilo najít až na konci 70. let minulého století, a to v České Skalici, kde TIBA vlastnila část areálu bývalého kláštera Voršilek v Malé Skalici. Část sbírek byla do areálu převezena v druhé polovině roku 1977, zbytek pak v první polovině let osmdesátých. Dne 1. ledna 1980 bylo Textilní muzeum spojeno v jednu instituci s Muzeem Boženy Němcové, které provozovalo město Česká Skalice.
V roce 1980 byly zahájeny stavební úpravy a v roce 1986 se začínalo s vytvářením expozice. Požár 28. prosince 1986 tyto činnosti narušil. V září 1987 byla zpřístupněna na několik dní část hotové expozice veřejnosti. Práce však mimo požáru zkomplikovala dřevomorka. Druhou část expozice se podařilo dokončit na jaře 1989.
Za rok byl dokončen zbytek a 20. května 1990 došlo konečně ke slavnostnímu zpřístupnění sbírek. Patnáct let muzeum fungovalo v majetku akciové společnosti TIBA ve Dvoře Králové nad Labem. Tak jako většina textilního průmyslu, i tento podnik začal mít vážné existenční problémy. Činnost muzea byla omezena a v listopadu 2005 byl objekt patřící TIBĚ i jeho vybavení prodány městu Česká Skalice. Muzejníkům v čele s ředitelem Vlastimilem Havlíkem se podařilo 29. listopadu 2006 dosáhnout zapsání sbírky muzea do centrální evidence sbírek a zabránit tak jejímu rozprodání či uchvácení.
Po konkursu na TIBU v únoru 2007 došlo po řadě jednání k prodeji sbírky konkurzním správcem Ministerstvu kultury, konkrétně do gesce Uměleckoprůmyslového musea v Praze, za symbolickou jednu korunu. Od 1. ledna 2008 se tak již UPM podruhé stalo správcem sbírky a provozovatelem Textilního muzea, které přejmenovalo na Muzeum textilu. UPM převzalo sbírky a expozici s dlouhodobým záměrem na vznik textilního muzea nejlépe v nevyužívaném objektu některé textilní továrny. Expozici a depozitáře včetně specializované knihovny provozovalo v nájmu a ve smlouvě s Muzeem Boženy Němcové v zastoupení města Česká Skalice. Vzhledem k rychlému stárnutí celé expozice a špatnému stavu exponátů, iniciovalo muzeum možnost žádosti o grantovou podporu na nový projekt, ale nebylo dosaženo dohody.
Na podzim roku 2016 se tak koexistence Muzea textilu a Muzea Boženy Němcové stala v objektu bývalého kláštera v České Skalici nereálnou a bylo nutné situaci řešit. Situace v České Skalici otevřela možnost využít sbírky Muzea textilu v místě jejich původního formování, ve Dvoře Králové nad Labem. Toto řešení zároveň umožnilo uchování stěžejních exponátů Muzea textilu v Královéhradeckém kraji jako v zásadní oblasti textilního průmyslu v našich zemích.
Počtvrté v historii muzea se velká část sbírky ukládala do beden. Tentokrát byly převezeny do odpovídajícího prostředí zcela nového depozitáře Uměleckoprůmyslového musea v Praze ve Stodůlkách, budovaného v letech 2014 – 2016. Menší část pak byla v květnu 2019 převezena do Dvora Králové nad Labem.
Po řadě jednání schválilo zastupitelstvo města Dvora Králové nad Labem v roce 2016 přemístění expozice textilního tisku z České Skalice. S pochopením školy, kraje, města a UPM se našlo umístění v bývalých dílnách střední textilní školy. Část Textilního muzea se tak vrátila zpět do místa svého vzniku jako stálá Expozice textilního tisku, kterou spravuje Městské muzeum ve Dvoře Králové nad Labem.
Téměř po třech letech se tak podařilo dokončit dlouhodobý projekt, který zaštítila Alexandra Jiřičková, místostarostka města Dvůr Králové nad Labem, a také Josef Jiránek, který svůj život zasvětil textilnímu průmyslu. Vznik expozice podpořil ředitel SŠIS Petr Vojtěch a také Královéhradecký kraj, který je zřizovatelem školy a úpravu prostor pro expozici financoval. Exponáty zapůjčilo Uměleckoprůmyslové museum Praha (UPM) a Josef Jiránek.