Autor fotografie Gabriel Urbánek, UPM
Ve čtvrtek 8. října 2026 odešel akademický malíř, profesor Vladimír Kopecký, ve věku nedožitých 95 let
Profesor Vladimír Kopecký byl duchem věčně mladým doyenem českého sklářství a současně ikonou mezi umělci malby, grafiky, instalace a performance. Vysoce hodnocené jsou i jeho sklářské práce do architektury doma i v zahraničí, například v USA, Holandsku, Japonsku, Německu, aj. Vystudoval na školách v Kamenickém Šenově, Novém Boru a pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde od začátku patřil k nejvýznamnějším žákům legendárního profesora Josefa Kaplického.
Od padesátých let minulého století, kdy získal své první z mnoha ocenění – Zlatou medaili na EXPO ´58 v Bruselu – se stal svým uměním známým i v zahraničí. Jeho dílo je zastoupeno ve třech desítkách nejvýznamnějších českých a zahraničních sbírek moderního umění a skla, za všechny jmenujme Národní galerii v Praze, Uměleckoprůmyslovém museum v Praze, Museum skla v Corningu, USA, Museum v japonské Toyamě…. Pro své posluchače, které učil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze mezi lety 1990 – 2008 se stal autoritou, kterou respektovali pro jeho umělecké výsledky, milovali jej i pro jeho rozhled, laskavost, nekonečnou podporu i dar slova, díky kterému byl vždy také považován za filozofujícího básníka.
Vladimír Kopecký o svém pojetí skla řekl:
“Sklo pro mne není subjektem mého vyjádření, je pouze prostředkem k dosažení neznámých cílů…Sklo neglorifikuji. Je možné s ním nakládat různě, i proti zaběhnuté představě o něm, tedy i ošklivě – sám jsem termín OŠKLIVÉ SKLO na začátku šedesátých let razil. Tím ale nemyslím, že sklo vždy takové musí být. Chci říci jen to, že jdu-li za výraznou myšlenkou, ne ozdobou, tak tedy bezohledně, že z toho skla i kůži sedřu, až na krev, bude-li třeba.”
Česká a světová kultura ve Vladimíru Kopeckém ztrácí nenahraditelnou osobnost, díky níž obhatil profil soudobé tvorby prostřednictvím svých student, jež vedl k absolutní tvořivosti. Především ale v něm ztrácíme malíře a kreativního tvůrce, který svými díly na plátně, malbou na skle a trojrozměrnými objekty, instalacemi a dalšími formami práce ať již minimalistickými, nebo bouřlivě expresivními, napsal ojedinělou kapitolu moderního evropského umění 20. a 21. století. Pro to všechno mu byla právem udělena v roce 2009 Cena Ministerstva kultury ČR za přínos v oblasti výtvarného umění a Mezinárodní symposium skla v Novém Boru jej v roce 2021 uvedlo do své čestné síně slávy. Uměleckoprůmyslové museum spolu s novoborským sklářským museem jej v roce 2026 navrhlo presidentu republiky na státní vyznamenání.
Bylo nás hodně, kteří k panu profesorovi i jeho rodině měli kromě velké úcty a respektu i velmi osobní vztah…. Bude nám všem bolestně chybět.
V Praze 9.10. 2026
Sylva Petrová, kurátorka sbírky skla UPM