ns0-101 70-980 pegacsa71v1 300-101 ex0-005 400-201 1z0-052 642-737 300-075 1v0-601 hp0-s42 c4090-971 640-554 4a0-m01 200-120 101-400 1z0-061 1y0-400 642-437 1z0-047 tk0-201 70-465 ex200 640-722 tb0-123 070-487 pmp 642-998 e10-001 vmce_v8 pmi-sp hp0-a116 70-685 9l0-422 352-001 hp5-b04d sk0-003 70-486 70-483 300-209 070-412 70-480 mb2-707 jn0-660 646-365 640-911 300-115 jn0-102 312-49v8 mb2-708 70-347 700-260 hp2-b115 070-347 cism 1z0-062 1y0-201 210-260 700-039 810-403 1z0-060 iia-cia-part3 102-400 c_tscm62_66 350-018 ccd-410 640-864 hp0-j73 98-365 ns0-157 hp0-y51 642-874 70-532 70-413 500-260 400-051 cissp pmi-rmp hp2-z31 70-463 c4040-250 070-465 642-889 070-461 c4040-252 cas-002 70-414 98-367 cisa 070-480 650-303 117-302 9A0-064 000-596 920-804 000-113 hp2-z34 hp2-z12 jn0-360 hp2-h35 hp0-d31 mb6-703 iia-cia-part1 70-448 300-208 74-678 3002 200-310 mb6-704 ex300 adm-201 810-401 070-483 220-802 070-246 70-534 70-467 412-79 700-501 hp0-s41 70-341 70-466 70-417 icbb lx0-103 300-206 70-411 300-070 cca-500 icgb 642-999 70-687 642-997 70-662 9l0-012 n10-005 210-060 e20-690 c4040-251 400-101 mb2-704 c_tfin52_66 1z0-067 c2090-610 n10-006 og0-091 a00-211 010-111 itilfnd mb2-701 1z0-804 pr000041 2v0-621 hp2-z33

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Arnošt Pikart se narodil v hercegovském Mostaru 27. 1. 1895 v rodině českého zbrojíře císařské armády a později na pražské konzervatoři studoval dirigování a hru na kontrabas. Roku 1915 se zapojil do bojů na italské frontě a o rok později utrpěl průstřel plic. Po válce se stal členem České filharmonie. Koncertní činnost mladého hudebníka přivedla do nejrůznějších evropských metropolí (Londýna, Paříže, Berlína, italských měst), ale i do řady tuzemských měst.

Fotografii se věnoval již dříve, ale hlavní část dochovaných fotografií je spojena s činností České fotografické společnosti (dále jen ČFS) , která byla založena roku 1924 a shromáždila podle dobové recenze „fotografickou levici.“ Zakladateli byli Adolf Schneeberger, Josef Sudek, Jaromír Funke a Josef Šroubek, vyloučení z řad Fotoklubu Praha. Kolem nich se vytvořila skupina cca 46 mladých autorů, kteří vycházeli z postojů Drahomíra J. Růžičky, prosazujících „puristický piktorialismus“. Na první výstavě ČFS, která se odehrála roku 1926 byla účastníky demonstrována snaha o zbavení fotografie všech dosavadních tématických a grafických klišé. Současně byla členům doporučena účast na mezinárodních fotosalonech a přehlídkách, Pikart jich obeslal v druhé polovině 20. let celou řadu.

Česká filharmonie uskutečnila roku 1926 velké turné po Itálii, kterého se vedle Pikarta zúčastnili i Josef Sudek a Adolf Schneeberger.

Roku 1929 byla II. členská výstava České fotografické společnosti, která proběhla v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.V katalogu je předmluva od Jaromíra Funkeho, naznačující „program fotografické čistoty“:„Proto se naše práce budou nezasvěcencům zdáti chudé, nebo? nehýří rozsáhlými objekty a opulentními zátišími. Jsme střízliví a úmyslně opouštíme impresionistickou líbivost, která není fotografická. Rozhodující pro nás jest zásadně fotografická čistota, ke které přistupují dvě důležité složky: sensace a režie.“ Z ČFS vystavovalo osmnáct členů, Arnošt Pikart byl společně s Funkem a Sudkem ve výstavní komisi. Některé Pikartovy, Sudkovy, Funkovy, Lauschmannovy či Schneebergerovy práce z této doby překypují světlem, někdy mají až jiskřivé obrysy. V díle některých z nich můžeme mluvit o „bílém období“, prudce kontrastujícím s melancholickým šerosvitem fotografií předchozí generace.

V roce 1930 se někteří členové ČFS angažovali v uskupení České studio, které organizovalo v Aventinské mansardě výstavu Nová fotografie. Jednalo se o první vystoupení české fotografické a filmové avantgardy, které připravil mladý Alexander Hackenschmied.
O Pikartově účasti na výstavě nemáme doklady, katalog výstavy nebyl vydán. V autorově další tvorbě, ukončené předčasným úmrtím ale zaznamenáváme silný vliv funkcionalismu a nové věcnosti.
Arnošt Pikart zesnul dne 3. května 1932 v plicním sanatoriu v tatranském Smokovci, pohřben je v Praze.

Základem našeho výstavního souboru jsou krajinářské snímky z doby po polovině 20. let, kdy se autor soustředil na jednoduché vesnické motivy, zpracované měkkými objektivy. Podobně křehce vyznívá i lesní partie z roku 1925 a nedatovaná Letní idyla.Výrazný Rybář z roku 1927 byl snímán z nadhledu a na výstavě nechybí ani krajina z Hlubočep, která se stala pro tuto generaci jedním z nejvyhledávanějších témat. Mezi fotografiemi z italské cesty (1926) nalézáme záběr italské krajiny, kterou známe i ze Sudkovy první monografie (1956). Oba fotografové stáli na stejném stanovišti, lišil se jenom úhel jejich záběru. Velmi radikální je i bezejmenná diagonální kompozice náměstí v Miláně. Strmý pohled nalézáme i u dalších prací z Čech, často byl využíván i při vzniku snímků z vltavské náplavky a u žánrových snímků. Koncem 20. let se v krajinářské tvorbě projevilo určité zklidnění. Příkladem může být Slovenská krajina z roku 1929 a podobné kompozice, kdy se místo intimity prosadila krajinná monumentalita. Kolem roku 1930 v tvorbě dominují funkcionalistické kompozice a později i ohlas nové věcnosti (tyto práce jsou dnes hlavně ve sbírce Moravské galerie Brno a v newyorské Keith de Lellis Gallery). Řada témat a postupů, které zde představujeme na Pikartově díle, nalézáme paralelně i v díle jeho generačních druhů.

Tato výstava je první samostatnou přehlídkou uměleckého odkazu Arnošta Pikarta, dosud byla jeho tvorba připomínána jen útržkovitě. UPM připravilo výstavu z fondů své fotografické sbírky a z majetku rodiny autorova syna Milana Pikarta, které za poskytnuté materiály a vstřícnost srdečně děkujeme.

Jan Mlčoch
autor výstavy, kurátor sbírky fotografie UPM

související výstavy
Arnošt Pikart: Fotografie)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Zápůjčka...) Pražský dům...) Skandinávský design) Arnošt Pikart:...) Experiment a...) Kované železné...) Josef Sudek: Reklama) František...)