101 > < 70-534 > < cissp > < 70-486 > < 070-347 > < 100-101 > < sscp > < CBAP > < 400-051 > < 400-051 > < 70-533 > < 101 > < 300-320 > < sy0-401 > < 70-697 > < cas-002 > < 300-070 > < 70-410 > < 1V0-605 > < 2v0-621 > < 200-125 > < 200-120 > < 70-346 > ICGB 650-474 642-072 700-601 HD0-200 E20-360 9L0-063 HP0-J17 70-685 650-178 000-539 1V0-601 >> 200-125 >> 070-483 >> C2180-401 >> 070-342 >> 1Z0-470 >> M70-301 >> SY0-401 >> HP0-J73 >> NS0-506 >> CQE >> EX300 >> 700-104 >> 700-270 >> NCLEX-PN >> VCP550 >> NS0-157 >> 74-697 >> ICYB >> ICGB >> 70-496 >> MB2-707 >> 1Z0-517 >> 117-304 >> 1Z0-507 >> MB2-704 >> C9510-317 >> 1Z0-241 >> 070-346 >> 350-080 >> E10-002 >> 70-461 >> 70-385 >> 70-347 >> 1Z0-064 >> OG0-093 >> 070-687 >> 117-303 >> 1Z0-062 >> 820-422 >> E22-283 >> HP2-N46 >> 1Z0-061 >> AHM-520 >> 70-488 >> 1Z0-511 >> 300-101 >> 640-916 >> GPEN >> 400-051 >> 70-411 >> 300-115 >> SSCP >> 070-410 >> 1Y0-351 >> 300-208 >> CRISC >> PEGACSA71V1 >> CISSP-ISSMP >> PMI-SP >> 9L0-521 >> JN0-102 >>

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Arnošt Pikart se narodil v hercegovském Mostaru 27. 1. 1895 v rodině českého zbrojíře císařské armády a později na pražské konzervatoři studoval dirigování a hru na kontrabas. Roku 1915 se zapojil do bojů na italské frontě a o rok později utrpěl průstřel plic. Po válce se stal členem České filharmonie. Koncertní činnost mladého hudebníka přivedla do nejrůznějších evropských metropolí (Londýna, Paříže, Berlína, italských měst), ale i do řady tuzemských měst.

Fotografii se věnoval již dříve, ale hlavní část dochovaných fotografií je spojena s činností České fotografické společnosti (dále jen ČFS) , která byla založena roku 1924 a shromáždila podle dobové recenze „fotografickou levici.“ Zakladateli byli Adolf Schneeberger, Josef Sudek, Jaromír Funke a Josef Šroubek, vyloučení z řad Fotoklubu Praha. Kolem nich se vytvořila skupina cca 46 mladých autorů, kteří vycházeli z postojů Drahomíra J. Růžičky, prosazujících „puristický piktorialismus“. Na první výstavě ČFS, která se odehrála roku 1926 byla účastníky demonstrována snaha o zbavení fotografie všech dosavadních tématických a grafických klišé. Současně byla členům doporučena účast na mezinárodních fotosalonech a přehlídkách, Pikart jich obeslal v druhé polovině 20. let celou řadu.

Česká filharmonie uskutečnila roku 1926 velké turné po Itálii, kterého se vedle Pikarta zúčastnili i Josef Sudek a Adolf Schneeberger.

Roku 1929 byla II. členská výstava České fotografické společnosti, která proběhla v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.V katalogu je předmluva od Jaromíra Funkeho, naznačující „program fotografické čistoty“:„Proto se naše práce budou nezasvěcencům zdáti chudé, nebo? nehýří rozsáhlými objekty a opulentními zátišími. Jsme střízliví a úmyslně opouštíme impresionistickou líbivost, která není fotografická. Rozhodující pro nás jest zásadně fotografická čistota, ke které přistupují dvě důležité složky: sensace a režie.“ Z ČFS vystavovalo osmnáct členů, Arnošt Pikart byl společně s Funkem a Sudkem ve výstavní komisi. Některé Pikartovy, Sudkovy, Funkovy, Lauschmannovy či Schneebergerovy práce z této doby překypují světlem, někdy mají až jiskřivé obrysy. V díle některých z nich můžeme mluvit o „bílém období“, prudce kontrastujícím s melancholickým šerosvitem fotografií předchozí generace.

V roce 1930 se někteří členové ČFS angažovali v uskupení České studio, které organizovalo v Aventinské mansardě výstavu Nová fotografie. Jednalo se o první vystoupení české fotografické a filmové avantgardy, které připravil mladý Alexander Hackenschmied.
O Pikartově účasti na výstavě nemáme doklady, katalog výstavy nebyl vydán. V autorově další tvorbě, ukončené předčasným úmrtím ale zaznamenáváme silný vliv funkcionalismu a nové věcnosti.
Arnošt Pikart zesnul dne 3. května 1932 v plicním sanatoriu v tatranském Smokovci, pohřben je v Praze.

Základem našeho výstavního souboru jsou krajinářské snímky z doby po polovině 20. let, kdy se autor soustředil na jednoduché vesnické motivy, zpracované měkkými objektivy. Podobně křehce vyznívá i lesní partie z roku 1925 a nedatovaná Letní idyla.Výrazný Rybář z roku 1927 byl snímán z nadhledu a na výstavě nechybí ani krajina z Hlubočep, která se stala pro tuto generaci jedním z nejvyhledávanějších témat. Mezi fotografiemi z italské cesty (1926) nalézáme záběr italské krajiny, kterou známe i ze Sudkovy první monografie (1956). Oba fotografové stáli na stejném stanovišti, lišil se jenom úhel jejich záběru. Velmi radikální je i bezejmenná diagonální kompozice náměstí v Miláně. Strmý pohled nalézáme i u dalších prací z Čech, často byl využíván i při vzniku snímků z vltavské náplavky a u žánrových snímků. Koncem 20. let se v krajinářské tvorbě projevilo určité zklidnění. Příkladem může být Slovenská krajina z roku 1929 a podobné kompozice, kdy se místo intimity prosadila krajinná monumentalita. Kolem roku 1930 v tvorbě dominují funkcionalistické kompozice a později i ohlas nové věcnosti (tyto práce jsou dnes hlavně ve sbírce Moravské galerie Brno a v newyorské Keith de Lellis Gallery). Řada témat a postupů, které zde představujeme na Pikartově díle, nalézáme paralelně i v díle jeho generačních druhů.

Tato výstava je první samostatnou přehlídkou uměleckého odkazu Arnošta Pikarta, dosud byla jeho tvorba připomínána jen útržkovitě. UPM připravilo výstavu z fondů své fotografické sbírky a z majetku rodiny autorova syna Milana Pikarta, které za poskytnuté materiály a vstřícnost srdečně děkujeme.

Jan Mlčoch
autor výstavy, kurátor sbírky fotografie UPM

související výstavy
Arnošt Pikart: Fotografie)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Zápůjčka...) Pražský dům...) Skandinávský design) Arnošt Pikart:...) Experiment a...) Kované železné...) Josef Sudek: Reklama) František...)