IT Exam Questions & Practice Tests. A00-211 | 1Z0-533 | C2180-401 | AX0-100 | CWNA-106 | C_TBI30_74 | 350-018 | 199-01 | 250-319 | 70-332 | CISA | NSE7 | 010-111 | 400-201 | 640-692 | 250-272 | IIA-CIA-PART2 | 700-501 | A00-281 | 070-465 | 640-875 | C_HANATEC151 | 1Z0-514 | 98-361 | GD0-100 | M2090-733 | 1V0-603 | ADWORDS-SEARCH | 074-343 | 1Z0-068 | 600-210 | 642-998 | 352-001 | 1Z0-144 | HP2-H37 | 070-462 | 1Z0-061 | TB0-123 | 010-151 | C_HANAIMP142 | 70-673 | HP2-N36 | 300-209 | 70-243 | 070-466 | M70-101 | 700-505 | C_TB1200_90 | HP0-S41 | LX0-103 | 70-494 | EX0-112 | 9L0-012 | ADM-201 | PEGACPBA71V1 | 1Z0-459 | 070-680 | C2180-371 | EX200 | HP2-H33 | GCFA | ICBB | CSSGB | 1Z0-067 | PMI-100 | AWS-SYSOPS | 3002 | 1Z0-515 | 646-365 | 70-697 | 642-732 | 2V0-621D | 400-051 | C_TADM51_731 | 70-981 | S90-03A | 070-487 | JN0-102 | 640-916 | 300-101 | C2040-409 | 1Z0-052 | 1Z0-133 | 1Z1-060 | 70-533 | C_TFIN52_66 | 210-260 | 1Z0-051 | 640-911 | 98-365 | 070-332 | C_TSCM42_66 | CISM | 1Z0-506 | 1Z0-507 | 70-466 | 200-310 | GD0-110 | OMG-OCUP-100 | 400-101 | 70-412 | HP0-J65 | 70-680 | 700-260 | PMP | MB2-708 | 700-038 | CAP | 300-070 | NS0-506 | MB2-700 | ADWORDS-DISPLAY | 642-889 | C2040-410 | 9A0-385 | E10-002 | HIT-001 | 1Z0-804 | JN0-343 | 70-980 | 101 | VMCE_V8 | 810-403 | PEGACSA71V1 | 70-463 | OG0-093 | 070-461 | 300-208 | 500-007 | CCA-500 | NS0-157 | 70-411 | 1Z0-482 | 1Z0-808 | 300-135 | HP2-Z34 | C_TSCM62_66 | 100-101 | C4040-251 | 712-50 | 1Z0-432 | 300-115 | 70-486 | 300-206 | M2090-744 | 070-486 | NSE4 | 500-285 | 117-303 | 220-802 | 70-534 | 820-422 | 70-487 | OG0-092 | 117-201 | CAS-002 | 070-410 | EX300 | LX0-101 | LX0-104 | JN0-690 | 1Y0-351 | PR000041 | PGMP | 312-49V8 | MB6-700 | 600-455 | 2V0-621 | AND-401 | IIA-CIA-PART3 | ICGB | 599-01 | 70-695 | PCM | MB6-872 | LX0-102 | 3203 | 9L0-066 | 220-801 | 101-400 | 1Z0-047 | 1Z0-102 | 1Z0-895 | JN0-633 | 648-232 | C_ISR_60 | C2040-415 | EX0-001 | 600-199 | 70-483 | 070-463 | C_HANATEC_1 | CQA | 117-304 | 1Z0-803 | 642-997 | 200-120 | 412-79V8 | PMI-SP | AHM-250 | 300-320 | JN0-332 | 200-401 | N10-006 | OG0-091 | 642-747 | 500-260 | 70-462 | 70-482 | MB2-707 | 2V0-620 | M2060-729 | 700-104 | PMI-RMP | 300-075 | C2010-595 | 70-480 | 70-532 | PMI-001 | A00-260 | SSCP | 1Y0-201 | ITIL-F | 070-689 | 70-417 | MB6-704 | C2010-570 | C2140-839 | 70-346 | API-580 | 70-410 | VCP550D | CV0-001 | NS0-180 | 1Z0-434 | CWSP-205 | 1Z0-241 | S10-101 |

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Arnošt Pikart se narodil v hercegovském Mostaru 27. 1. 1895 v rodině českého zbrojíře císařské armády a později na pražské konzervatoři studoval dirigování a hru na kontrabas. Roku 1915 se zapojil do bojů na italské frontě a o rok později utrpěl průstřel plic. Po válce se stal členem České filharmonie. Koncertní činnost mladého hudebníka přivedla do nejrůznějších evropských metropolí (Londýna, Paříže, Berlína, italských měst), ale i do řady tuzemských měst.

Fotografii se věnoval již dříve, ale hlavní část dochovaných fotografií je spojena s činností České fotografické společnosti (dále jen ČFS) , která byla založena roku 1924 a shromáždila podle dobové recenze „fotografickou levici.“ Zakladateli byli Adolf Schneeberger, Josef Sudek, Jaromír Funke a Josef Šroubek, vyloučení z řad Fotoklubu Praha. Kolem nich se vytvořila skupina cca 46 mladých autorů, kteří vycházeli z postojů Drahomíra J. Růžičky, prosazujících „puristický piktorialismus“. Na první výstavě ČFS, která se odehrála roku 1926 byla účastníky demonstrována snaha o zbavení fotografie všech dosavadních tématických a grafických klišé. Současně byla členům doporučena účast na mezinárodních fotosalonech a přehlídkách, Pikart jich obeslal v druhé polovině 20. let celou řadu.

Česká filharmonie uskutečnila roku 1926 velké turné po Itálii, kterého se vedle Pikarta zúčastnili i Josef Sudek a Adolf Schneeberger.

Roku 1929 byla II. členská výstava České fotografické společnosti, která proběhla v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.V katalogu je předmluva od Jaromíra Funkeho, naznačující „program fotografické čistoty“:„Proto se naše práce budou nezasvěcencům zdáti chudé, nebo? nehýří rozsáhlými objekty a opulentními zátišími. Jsme střízliví a úmyslně opouštíme impresionistickou líbivost, která není fotografická. Rozhodující pro nás jest zásadně fotografická čistota, ke které přistupují dvě důležité složky: sensace a režie.“ Z ČFS vystavovalo osmnáct členů, Arnošt Pikart byl společně s Funkem a Sudkem ve výstavní komisi. Některé Pikartovy, Sudkovy, Funkovy, Lauschmannovy či Schneebergerovy práce z této doby překypují světlem, někdy mají až jiskřivé obrysy. V díle některých z nich můžeme mluvit o „bílém období“, prudce kontrastujícím s melancholickým šerosvitem fotografií předchozí generace.

V roce 1930 se někteří členové ČFS angažovali v uskupení České studio, které organizovalo v Aventinské mansardě výstavu Nová fotografie. Jednalo se o první vystoupení české fotografické a filmové avantgardy, které připravil mladý Alexander Hackenschmied.
O Pikartově účasti na výstavě nemáme doklady, katalog výstavy nebyl vydán. V autorově další tvorbě, ukončené předčasným úmrtím ale zaznamenáváme silný vliv funkcionalismu a nové věcnosti.
Arnošt Pikart zesnul dne 3. května 1932 v plicním sanatoriu v tatranském Smokovci, pohřben je v Praze.

Základem našeho výstavního souboru jsou krajinářské snímky z doby po polovině 20. let, kdy se autor soustředil na jednoduché vesnické motivy, zpracované měkkými objektivy. Podobně křehce vyznívá i lesní partie z roku 1925 a nedatovaná Letní idyla.Výrazný Rybář z roku 1927 byl snímán z nadhledu a na výstavě nechybí ani krajina z Hlubočep, která se stala pro tuto generaci jedním z nejvyhledávanějších témat. Mezi fotografiemi z italské cesty (1926) nalézáme záběr italské krajiny, kterou známe i ze Sudkovy první monografie (1956). Oba fotografové stáli na stejném stanovišti, lišil se jenom úhel jejich záběru. Velmi radikální je i bezejmenná diagonální kompozice náměstí v Miláně. Strmý pohled nalézáme i u dalších prací z Čech, často byl využíván i při vzniku snímků z vltavské náplavky a u žánrových snímků. Koncem 20. let se v krajinářské tvorbě projevilo určité zklidnění. Příkladem může být Slovenská krajina z roku 1929 a podobné kompozice, kdy se místo intimity prosadila krajinná monumentalita. Kolem roku 1930 v tvorbě dominují funkcionalistické kompozice a později i ohlas nové věcnosti (tyto práce jsou dnes hlavně ve sbírce Moravské galerie Brno a v newyorské Keith de Lellis Gallery). Řada témat a postupů, které zde představujeme na Pikartově díle, nalézáme paralelně i v díle jeho generačních druhů.

Tato výstava je první samostatnou přehlídkou uměleckého odkazu Arnošta Pikarta, dosud byla jeho tvorba připomínána jen útržkovitě. UPM připravilo výstavu z fondů své fotografické sbírky a z majetku rodiny autorova syna Milana Pikarta, které za poskytnuté materiály a vstřícnost srdečně děkujeme.

Jan Mlčoch
autor výstavy, kurátor sbírky fotografie UPM

související výstavy
Arnošt Pikart: Fotografie)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Zápůjčka...) Pražský dům...) Skandinávský design) Arnošt Pikart:...) Experiment a...) Kované železné...) Josef Sudek: Reklama) František...)