VMCE_V8 / 640-692 / A00-260 / HP0-M101 / 600-455 / CLO-001 / AHM-520 / 70-463 / 642-732 / CGEIT / 1Z0-531 / VCP550 / 1Z0-061 / JN0-696 / HP0-J73 / 3002 / PEGACSA71V1 / 070-412 / M2060-729 / PMI-RMP / 70-692 / 70-488 / 599-01 / EX200 / 70-410 / 000-474 / 1Z1-507 / ADM-201 / NSE7 / PMP / C_TB1200_90 / MB2-700 / API-571 / NCLEX-PN / 1Z0-535 / 70-411 / C2140-839 / 70-496 / 1Y0-351 / C2150-197 / 600-503 / M70-301 / JN0-332 / 9L0-012 / 640-916 / 1Z0-408 / 820-422 / 300-206 / CWNA-106 / C_HANAIMP142 / 2V0-620 / 117-202 / 250-319 / CISA / JN0-633 / 700-104 / 70-236 / JN0-100 / ICBB / EX300 / 070-462 / M2090-626 / 300-320 / 500-260 / CRISC / 70-534 / CQE / C_HANATEC_10 / 1Z0-507 / C_TBIT44_73 / 600-460 / MB6-700 / JN0-102 / 1Z0-100 / 1Z0-144 / 300-209 / MB6-869 / 1Y0-253 / 70-461 / 200-120 / C9510-317 / 070-483 / 1Z0-241 / C_HANAIMP151 / PMI-SP / C9560-505 / HP2-Z34 / HP2-N46 / 300-070 / 642-737 / C_TSCM52_66 / MB5-705 / 070-346 / 70-494 / 642-887 / HP0-S42 / JN0-322 / A00-240 / CQA / OMG-OCUP-100 / 210-060 / 70-243 / 70-462 / 98-349 / 648-375 / BCCPA / 70-533 / ITILF2011 / AHM-250 / C2090-311 / 74-697 / 117-300 / 1Z0-803 / A00-280 / LRP-614 / C_TSCM62_66 / 70-347 / ITILFND / 312-49V8 / MB2-707 / 648-232 / 1Z0-414 / TB0-123 / C_TAW12_731 / 70-532 / C2090-610 / BH0-013 / C9510-319 / 352-001 / 1Z0-450 / 77-883 / 1Z0-470 / HP2-N36 / 9L0-066 / 300-075 / 640-911 / 1Z0-533 / M2090-733 / 70-417 / 712-50 / ADM-211 / 70-486 / MB2-708 / CISSP / 700-501 / 1Z0-550 / 501-01 / M70-101 / 210-065 / 1Z0-228 / 642-998 / 810-403 / 70-470 / BH0-006 / CISM / 70-482 / 642-996 / 1Z0-064 / HP0-J65 / 70-385 / S10-101 / CCD-410 / 070-342 / 3002 Dump N10-006 Exam C_TSCM52_66 PDF HP2-Z34 Dump JN0-696 Exam 070-410 Dump 1Z1-507 PDF 300-209 Exam 300-075 Exam 117-304 Dump CISA Exam 1Z0-517 Dump 070-462 Dump CA0-001 PDF 70-243 Exam 070-687 Dump

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Arnošt Pikart se narodil v hercegovském Mostaru 27. 1. 1895 v rodině českého zbrojíře císařské armády a později na pražské konzervatoři studoval dirigování a hru na kontrabas. Roku 1915 se zapojil do bojů na italské frontě a o rok později utrpěl průstřel plic. Po válce se stal členem České filharmonie. Koncertní činnost mladého hudebníka přivedla do nejrůznějších evropských metropolí (Londýna, Paříže, Berlína, italských měst), ale i do řady tuzemských měst.

Fotografii se věnoval již dříve, ale hlavní část dochovaných fotografií je spojena s činností České fotografické společnosti (dále jen ČFS) , která byla založena roku 1924 a shromáždila podle dobové recenze „fotografickou levici.“ Zakladateli byli Adolf Schneeberger, Josef Sudek, Jaromír Funke a Josef Šroubek, vyloučení z řad Fotoklubu Praha. Kolem nich se vytvořila skupina cca 46 mladých autorů, kteří vycházeli z postojů Drahomíra J. Růžičky, prosazujících „puristický piktorialismus“. Na první výstavě ČFS, která se odehrála roku 1926 byla účastníky demonstrována snaha o zbavení fotografie všech dosavadních tématických a grafických klišé. Současně byla členům doporučena účast na mezinárodních fotosalonech a přehlídkách, Pikart jich obeslal v druhé polovině 20. let celou řadu.

Česká filharmonie uskutečnila roku 1926 velké turné po Itálii, kterého se vedle Pikarta zúčastnili i Josef Sudek a Adolf Schneeberger.

Roku 1929 byla II. členská výstava České fotografické společnosti, která proběhla v Ústřední knihovně hlavního města Prahy.V katalogu je předmluva od Jaromíra Funkeho, naznačující „program fotografické čistoty“:„Proto se naše práce budou nezasvěcencům zdáti chudé, nebo? nehýří rozsáhlými objekty a opulentními zátišími. Jsme střízliví a úmyslně opouštíme impresionistickou líbivost, která není fotografická. Rozhodující pro nás jest zásadně fotografická čistota, ke které přistupují dvě důležité složky: sensace a režie.“ Z ČFS vystavovalo osmnáct členů, Arnošt Pikart byl společně s Funkem a Sudkem ve výstavní komisi. Některé Pikartovy, Sudkovy, Funkovy, Lauschmannovy či Schneebergerovy práce z této doby překypují světlem, někdy mají až jiskřivé obrysy. V díle některých z nich můžeme mluvit o „bílém období“, prudce kontrastujícím s melancholickým šerosvitem fotografií předchozí generace.

V roce 1930 se někteří členové ČFS angažovali v uskupení České studio, které organizovalo v Aventinské mansardě výstavu Nová fotografie. Jednalo se o první vystoupení české fotografické a filmové avantgardy, které připravil mladý Alexander Hackenschmied.
O Pikartově účasti na výstavě nemáme doklady, katalog výstavy nebyl vydán. V autorově další tvorbě, ukončené předčasným úmrtím ale zaznamenáváme silný vliv funkcionalismu a nové věcnosti.
Arnošt Pikart zesnul dne 3. května 1932 v plicním sanatoriu v tatranském Smokovci, pohřben je v Praze.

Základem našeho výstavního souboru jsou krajinářské snímky z doby po polovině 20. let, kdy se autor soustředil na jednoduché vesnické motivy, zpracované měkkými objektivy. Podobně křehce vyznívá i lesní partie z roku 1925 a nedatovaná Letní idyla.Výrazný Rybář z roku 1927 byl snímán z nadhledu a na výstavě nechybí ani krajina z Hlubočep, která se stala pro tuto generaci jedním z nejvyhledávanějších témat. Mezi fotografiemi z italské cesty (1926) nalézáme záběr italské krajiny, kterou známe i ze Sudkovy první monografie (1956). Oba fotografové stáli na stejném stanovišti, lišil se jenom úhel jejich záběru. Velmi radikální je i bezejmenná diagonální kompozice náměstí v Miláně. Strmý pohled nalézáme i u dalších prací z Čech, často byl využíván i při vzniku snímků z vltavské náplavky a u žánrových snímků. Koncem 20. let se v krajinářské tvorbě projevilo určité zklidnění. Příkladem může být Slovenská krajina z roku 1929 a podobné kompozice, kdy se místo intimity prosadila krajinná monumentalita. Kolem roku 1930 v tvorbě dominují funkcionalistické kompozice a později i ohlas nové věcnosti (tyto práce jsou dnes hlavně ve sbírce Moravské galerie Brno a v newyorské Keith de Lellis Gallery). Řada témat a postupů, které zde představujeme na Pikartově díle, nalézáme paralelně i v díle jeho generačních druhů.

Tato výstava je první samostatnou přehlídkou uměleckého odkazu Arnošta Pikarta, dosud byla jeho tvorba připomínána jen útržkovitě. UPM připravilo výstavu z fondů své fotografické sbírky a z majetku rodiny autorova syna Milana Pikarta, které za poskytnuté materiály a vstřícnost srdečně děkujeme.

Jan Mlčoch
autor výstavy, kurátor sbírky fotografie UPM

související výstavy
Arnošt Pikart: Fotografie)
2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Zápůjčka...) Pražský dům...) Skandinávský design) Arnošt Pikart:...) Experiment a...) Kované železné...) Josef Sudek: Reklama) František...)