210-065 Dumps 600-199 350-018 Dumps EX200 CISM Exam NS0-506 1Z0-821 Exam VCS-273 Dumps 1Z0-434 1Z0-809 100-105 LX0-103 PDF CAS-002 70-412 642-747 PDF 300-135 Exam MB5-705 70-697 PDF CISSP Exam 70-410 Exam NSE7 PDF CSSBB Exam 1K0-001 70-385 Exam 98-365 70-480 Exam CCA-500 70-466 EX300 MB6-703 300-70 400-101 70-487 210-260 JN0-332 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Centrum dokumentace vytváří koncepci sbírkotvorné činnosti, odborného a vědeckého zpracování dokumentace archivní povahy a navrhuje její prezentaci. Provádí akviziční činnost a připravuje návrhy na její realizaci. Centrum dokumentace uskutečňuje vědecký výzkum v rámci plánu muzea a grantů. Výsledky vědecko-výzkumné práce jsou ve spolupráci s edičním úsekem podle plánu činnosti muzea publikovány v rámci muzea.

V depozitářích Centra dokumentace Uměleckoprůmyslového musea v Praze je uloženo mnoho cenných písemných pramenů i obrazového materiálu (například plánová dokumentace, soubory fotografií, kresby a návrhy předmětů) pro studium dějin uměleckého řemesla o celkovém rozsahu více než 250 běžných metrů.
Základní fond je tvořen veškerými doklady vědecké, výzkumné, výstavní a ediční činnosti musea od jeho založení Obchodní a živnostenskou komorou v roce 1885 až do současnosti. Kromě toho centrum shromažďuje a spravuje materiály získané od jiných původců, a to především koupí nebo darem. Zde je kladen důraz především na pozůstalosti umělců, teoretiků a sběratelů, spjatých s UPM a dějinami uměleckého řemesla. Za všechny jmenujme alespoň osobní fondy historiků umění Karla Heraina (1890—1953), Emanuela Pocheho (1903—1987) nebo umělců Heleny Johnové (1884—1962), Josefa Drahoňovského (1877—1938) či Karla Štipla (1899—1972). Velmi zajímavá je rovněž pozůstalost Milady Müllerové (dar její dcery Evy Maternové), obsahující nejenom dobovou korespondenci a novinové články, ale i unikátní historické fotografie, stavební plány a skici známé vily architekta Adolfa Loose v pražských Střešovicích. Vedle pozůstalostí jsou spravovány i další samostatné fondy, například část archivu Ústavu bytové a oděvní kultury, Ústředí uměleckých řemesel nebo archiv význačné sklářské firmy Lobmeyr. Za pozornost stojí i kompletní plánová dokumentace budovy Uměleckoprůmyslového musea od jejího architekta Josefa Schulze (1840 – 1917) a soubor plánů na dostavbu muzejní budovy z let 1940—1941.

Dopis L. Sutnara řediteli UPM K. Herainovi
1948