1Z0-001 HP0-634 1Z0-854 JN0-331 ST0-130 HP2-T31 1Z0-507 P_SD_64 GB0-180 A2010-564 C2090-913 HP2-K18 C2180-270 000-433 351-018 920-345 000-745 000-191 070-545-VB 70-346 ITIL-F-CHS SD0-302 920-232 642-426 HP2-B100 LOT-917 000-210 MB4-641 920-252 000-995 310-810 1Z0-517 920-807 50-632 TB0-105 310-045 000-235 000-992 350-040 270-551 920-344 E20-011 C2090-735 350-024 074-325J 1Y0-A25 070-225 HP2-H25 1Z0-204 000-268 000-M23 000-M220 E20-016 000-386 HP2-B27 920-533 JK0-U11 CUR-011 1Y0-A20 70-515 Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká skleněná plastika) Miroslav Klivar sleduje českou skleněnou plastiku z hlediska sochařské a estetické kvality, neopomíjí však ani technologický aspekt. Takový přístup umožňuje hodnotit tento poměrně mladý obor v syntéze vizuálních umění. Publikace s bohatou obrazovou přílohou představuje nejvýraznější tvůrce, jako je například Jaroslav Brychta, Jiří Šuhájek, Miluše a René Roubíčkovi, Václav Cigler, Jaromír Rybák, Pavel Hlava, Vladimír Kopecký a mistři české tavené plastiky Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský. Česká skleněná plastika se vyvíjí jako sochařský fenomén v bohaté škále estetických a názorových koncepcí, které se staly součástí moderního světového umění.
František Drtikol: Fotografie z let 1901-1914) Katalog výstavy uspořádané v roce 1999 ve Foundation Neumann ve švýcarském Gingins a o rok později v UPM představuje méně známé práce jedné z největších postav české fotografie. Portréty, krajiny a pražské výjevy reprezentují Drtikolovo první období spojující fotografii se symbolismem. Těžiště výstavy i katalogu spadá do let 1901–1914, kdy docházelo k setkávání fotografie s malbou, a nabízí pohled na dílo fotografa, kterého lze považovat za zvláště výrazného piktorialistu. Publikaci vydalo UPM ve spolupráci s nakladatelstvím KANT a Foundation Neumann v roce 1999
Signum design, český design 1980–1999) Publikace sleduje tvorbu dvaačtyřiceti osobností českého designu poslední dekády socialistického Československa a devadesátých let s radikální změnou tržních podmínek. V 80. letech, kdy neschopný a těžkopádný průmysl (až na několik světlých výjimek) pohřbíval talenty i dobré nápady, se v reakci na tuto situaci designéři a architekti snažili manifestovat soudobý styl (skupiny Edis, Atika); začaly se projevovat také vlivy postmoderní kritiky. Přechod na tržní hospodářství, globalizace světa a jeho trhů přinesly v 90. letech nové příležitosti, pozvolna se profilovaly firmy se zájmem o spolupráci se špičkovými designéry. Publikace vydalo muzeum v roce 1999 ke stejnojmenné výstavě konané v UPM červenec 1999 – říjen 1999.
Padova: Město a jeho muzea) Prostřednictvím souboru exponátů z padovských městských muzeí seznamuje tato publikace s dějinami slavného severoitalského města a vypovídá o bohatství a různorodosti jeho uměleckých sbírek. Přináší ukázky z fondů Archeologického muzea (Museo Archeologico) zahrnujících nálezy od starověku až po římské období, ze sbírek Muzea umění (Museo d'Arte), jež patří díky obrazům převážně benátské školy ze 14.–18. století k nejbohatším v severovýchodní Itálii, a také exponáty z Bottacinova muzea (Museo Bottacin), kde jsou uloženy mince a medaile od nejstarších dob až po dnešek a sbírka soch z 19. století.
Česká móda 1780–1870: Pro salon i promenádu) 1. svazek edice Česká móda Nejkrásnější česká kniha roku - 2. místo v kategorii Vědecká a odborná literatura Koncem 18. století pod vlivem osvícenství ženy odložily korzety a krinolíny a zaštítěny všeobecným ohlasem antické kultury zvolily pohodlné, téměř reformní oděvy. Měšťanský biedermeier přivedl středoevropské ženy z "antického" výletu zpět k rodinným krbům a k tradiční módě zdůrazňující ženské půvaby a mateřské city. Přirozený vývoj módní linie od biedermeieru ke stylu druhého rokoka přerušily revoluční události roku 1848, ve kterých české ženy prokazovaly značnou vlasteneckou angažovanost i nošením specifického národního oděvu. S druhou polovinou století však již rychle kráčejí do nového období, zpět ke krinolíně, k záplavě krajek a k luxusním materiálům nostalgicky připomínajícím hravý styl původního rokoka. Text doprovázejí fotografie oděvů a doplňků ze sbírek UPM, kresby dámských oděvů z unikátního skicáře, ukázky z pražských módních časopisů, včetně jednoho z prvních evropských módních časopisů vydávaného v Praze v letech 1787–1788, dále daguerrotypie, fotografie i střihové přílohy. Texty předních odborníků a bohatá dokumentace představují další kamínek do mozaiky české módní tvorby v mezinárodním kontextu.