Jedno z nejslavnějších období českého sklářství, secese, se nejvýrazněji projevilo tvarově různorodými irisovanými vázami ze šumavské sklárny Lötz v Klášterském Mlýně. Také další sklárny, kde sílilo od počátku 20. století uplatnění profesionálních výtvarníků, obohatily světové sklářství svébytnými výrobky.

Ve 20. letech vznikalo bohatě dekorované sklo ve stylu art deco, jehož dokladem jsou nádoby pestře malované emailovými barvami, drobné skleněné figurky nebo náročně ryté sklo Josefa Drahoňovského a Jaroslava Horejce.

Střídmé tvary funkcionalistických předmětů denní potřeby ze 30. let přibližujeme v expozici UPM užitkovým sklem Ludviky Smrčkové a Aloise Meteláka. Od druhé poloviny 50. let sklízelo české sklo uznání na mnoha významných přehlídkách včetně Světové výstavy EXPO v Bruselu roku 1958. Od designérské práce se stále výrazněji oddělovala volná tvorba využívající sklo jako materiál k vytváření sochařských a malířských děl. Za úspěchy českého skla ve 20. století stojí nejen staletá tradice sklářské výroby a kvalitní technologické zázemí, ale také propracovaný systém sklářského školství podporující tvůrčí přístup budoucích výtvarníků, technologů, řemeslníků i organizátorů.

Keramickou tvorbu výrazně ovlivnilo období secese. Příkladem dobové obliby rostlinných motivů jsou malované glazované vázy Anny Boudové-Suchardové, porcelán z Karlovarska nebo práce studentů z ateliéru profesora Celdy Kloučka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Osobité vázy z pálené hlíny sochaře Františka Bílka vznikaly pro změnu pod vlivem symbolismu. Originální reakcí českého výtvarného umění na kubismus byla vedle architektury a nábytku progresivní keramika pražského uměleckého družstva Artěl.

Po roce 1918 preferovala mladá Československá republika art deco užívající bohaté dekory a barevnost. Umělecké řemeslo té doby charakterizují většinou malosériově vyráběné předměty exkluzivního charakteru nebo přímo autorské solitéry, mezi jejichž nejznámější tvůrce patří sochař Otto Gutfreund nebo Helena Johnová.

V éře funkcionalismu kladli designéři od konce 20. let důraz na účelnost a tvarovou čistotu výrobků bez zbytečného dekorování. Všeobecnou dostupnost tohoto zboží umožnila jeho sériová produkce. Mezi průmyslovými návrháři vynikl Ladislav Sutnar, známý mimo jiné jako autor užitkového porcelánu jednoduchých kulovitých tvarů.

Typickou ukázkou vkusu druhé poloviny padesátých let se stal vedle skla také porcelán prezentovaný na nejrůznějších mezinárodních výstavách té doby.

Část jídelního souboru
Ladislav Sutnar, 1928 – 32
porcelán
C2090-420 000-297 250-311 000-886 C2160-667 1Z0-053 Hp2-B29 000-890 1Z1-591 LOT-756 E20-555 000-M236 70-235 HP2-T23 A2150-536 SGO-001 A2010-571 RH302 642-091 070-639 000-373 E20-017 070-515 HP0-729 GCIA 650-059 HP2-B44 9A0-142 000-431 000-719 LOT-926 MD0-235 70-244 650-173 1Y0-200 EW0-200 CSM-001 50-565 SG1-001 050-676 COG-706 1Z1-877 MB3-465 MB3-701 NS0-120 070-552-Csharp 642-355 70-554-Csharp HP3-X11 920-257 C_TFIN52_65 090-077 TB0-115 98-365 P2090-025 1Z1-895 C2010-652 646-057 050-892 E20-830 000-971 EE0-602 050-864 GD0-110 70-271 090-056 642-533 920-133 HP0-264 000-N24 E20-326 642-996 646-046 BH0-005 922-080 642-164 HP2-Z25 HP0-781 C2140-130 70-330 BCP-410 1T6-215 642-747 HP0-045 070-501 000-863 MB6-509 920-431 HP0-D11 920-470 310-200 00M-640 C2080-474 70-552-VB 1Z1-868 MB3-409 50-690 000-962 EE0-505 M2020-248 000-M38 HP0-Y38 070-552-VB 70-667 4H0-110 70-518 E20-517 P6040-025 HP0-277 70-262