MEZI KÝČEM A AKADEMIÍ. CHROMOLITOGRAFIE VE SLUŽBÁCH UMĚNÍ A REKLAMY

12.11.2020–14.03.2021

Obrázky koleček, čertů, Mikulášů a andělů
Nálepky na perníčky

Kurátorky výstavy: Lucie Vlčková, Martina Chadimová
Architektonické řešení: Tomáš Džadoň
Grafický design: Vladimír Vimr

Chromolitografie byla v době své slávy – v druhé polovině 19. století – exkluzivní a náročnou technikou vícebarevného soutisku, využívajícího principu sčítání barev a optického efektu tiskového bodu. Rozložení obrazu na drobný rastr, umožňující plynulé přechody barev a měkkou modelaci, předurčilo výraz chromolitografických tisků, pro něž je charakteristické iluzivní pojetí a specifický vizuální jazyk.  

Výstava představí chromolitografii v celé škále jejích projevů na příkladech nejlepších tisků významných litografů a litografických ústavů působících v Čechách, zejména Habel, Haase, Fuchs, Pick, ale i v zahraničí. Zaměří se také na přiblížení technicko-řemeslné problematiky. Prezentovány budou reprodukce malířských děl, reklama, kalendáře, diplomy, edukační a vědecké ilustrace, svaté obrázky a drobné merkantilní tiskoviny. Dominantu výstavy tvoří početný soubor raného obrazového plakátu, který je klíčovým materiálem dokládajícím proměnu stylů a estetických preferencí, stejně jako hodnotným historickým pramenem razantních změn ve společnosti 19. století zohledňujícím aspekty životního stylu, zrodu konzumní společnosti i posuny v tradiční genderové hierarchii.  

Role chromolitografie se v průběhu jejího vývoje proměňovala od reprodukční techniky s ambicemi takřka imitovat malířská díla přes její využití jako svébytného média na poli reklamy až po ryze služebnou funkci jak v exaktní vědecké ilustraci, tak v podobě často esteticky pokleslých užitkových merkantilních tisků, které chromolitografii přinesly pejorativně vnímané označení barvotisk. Právě tento aspekt v uměleckohistorických disciplínách na dlouhou dobu neprávem deklasoval výjimečná díla – zejména reklamní plakáty, ale i diplomy či kalendáře –, která touto mimořádně náročnou technikou vznikla. Do pozornosti badatelů se chromolitografie dostávaly až v poslední třetině 20. století v souvislosti s proměnou paradigmatu klasické hierarchizace umění vysokého a nízkého a díky rozmachu interdisciplinárních studií vizuální kultury zhodnocujících její umělecky nekanonické a okrajové projevy včetně reklamy. Současně ovšem vzrůstá zájem o problematiku komercionalizace a také demokratizace umění, jež je v souvislosti s chromolitografií coby původně především technikou k reprodukování malířských děl bezprostředně spjata. Chromolitografie umožnila šířit jedinečná umělecká díla podstatně širšímu publiku, nelimitovanému společenskou, vzdělanostní či jinou exkluzivitou, a otevřela tak otázky hodnoty originálu i devalvace umění.  

Výstava byla realizována v rámci projektu NAKI II (MK ČR) č. DG18P02OVV011 pod názvem „Plakát jako nástroj komunikace a kulturně-historický pramen: vizuální médium proměn národní kulturní identity v letech 1880–1938, postupy jeho ochrany, uchování a zpřístupnění“. 

Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova

ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1

Otevírací doba
úterý až neděle 13–18 hodin
pondělí zavřeno

Vstupné
základní 150 Kč | snížené 80 Kč | rodinné 250 Kč