Updated IT exam dumps, 200-125 hot exam dumps. OG0-092 M70-101 C_TB1200_90 599-01 MB6-869 1Z0-050 E22-283 1Z0-533 642-887 1Z0-482 1Z1-060 1Y0-201 BH0-013 1Z0-459 000-474 101-400 648-232 NSE4 250-319 HP0-J73 1Z0-067 C_TERP10_66 MB2-707 70-488 77-883 C_HANAIMP142 1Z0-117 ITILF2011 117-201 640-916 1Z0-809 600-460 OG0-093 100-101 300-209 JN0-322 S10-101 MB5-705 700-104 352-001 API-580 412-79 1Z0-535 70-487 >> 070-462 >> 1Z0-550 >> SY0-401 >> GCIH >> C2060-220 >> C2010-508 >> M2060-729 >> NCLEX-PN >> C_TBI30_74 >> MB6-700 >> 600-503 >> 070-411 >> C2150-197 >> 642-997 >> HP2-Z34 >> VCP550 >> A00-260 >> 101 >> 70-462 >> 70-461 >> JN0-696 >> VMCE_V8 >> JN0-100 >> 300-135 >> 400-201 >> EX0-112 >> 1Z0-064 >> 300-206 >> SSCP >> 500-260 >> N10-006 >> JN0-102 >> 3002 >> C_TSCM52_66 >> 350-018V4 >> 220-802 >> 642-272 P2090-079 JK0-019 156-704 1Z0-605 650-316 1D0-460 C2150-400 101-350 C4090-450 77-886

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Jedno z nejslavnějších období českého sklářství, secese, se nejvýrazněji projevilo tvarově různorodými irisovanými vázami ze šumavské sklárny Lötz v Klášterském Mlýně. Také další sklárny, kde sílilo od počátku 20. století uplatnění profesionálních výtvarníků, obohatily světové sklářství svébytnými výrobky.

Ve 20. letech vznikalo bohatě dekorované sklo ve stylu art deco, jehož dokladem jsou nádoby pestře malované emailovými barvami, drobné skleněné figurky nebo náročně ryté sklo Josefa Drahoňovského a Jaroslava Horejce.

Střídmé tvary funkcionalistických předmětů denní potřeby ze 30. let přibližujeme v expozici UPM užitkovým sklem Ludviky Smrčkové a Aloise Meteláka. Od druhé poloviny 50. let sklízelo české sklo uznání na mnoha významných přehlídkách včetně Světové výstavy EXPO v Bruselu roku 1958. Od designérské práce se stále výrazněji oddělovala volná tvorba využívající sklo jako materiál k vytváření sochařských a malířských děl. Za úspěchy českého skla ve 20. století stojí nejen staletá tradice sklářské výroby a kvalitní technologické zázemí, ale také propracovaný systém sklářského školství podporující tvůrčí přístup budoucích výtvarníků, technologů, řemeslníků i organizátorů.

Keramickou tvorbu výrazně ovlivnilo období secese. Příkladem dobové obliby rostlinných motivů jsou malované glazované vázy Anny Boudové-Suchardové, porcelán z Karlovarska nebo práce studentů z ateliéru profesora Celdy Kloučka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Osobité vázy z pálené hlíny sochaře Františka Bílka vznikaly pro změnu pod vlivem symbolismu. Originální reakcí českého výtvarného umění na kubismus byla vedle architektury a nábytku progresivní keramika pražského uměleckého družstva Artěl.

Po roce 1918 preferovala mladá Československá republika art deco užívající bohaté dekory a barevnost. Umělecké řemeslo té doby charakterizují většinou malosériově vyráběné předměty exkluzivního charakteru nebo přímo autorské solitéry, mezi jejichž nejznámější tvůrce patří sochař Otto Gutfreund nebo Helena Johnová.

V éře funkcionalismu kladli designéři od konce 20. let důraz na účelnost a tvarovou čistotu výrobků bez zbytečného dekorování. Všeobecnou dostupnost tohoto zboží umožnila jeho sériová produkce. Mezi průmyslovými návrháři vynikl Ladislav Sutnar, známý mimo jiné jako autor užitkového porcelánu jednoduchých kulovitých tvarů.

Typickou ukázkou vkusu druhé poloviny padesátých let se stal vedle skla také porcelán prezentovaný na nejrůznějších mezinárodních výstavách té doby.

Část jídelního souboru
Ladislav Sutnar, 1928 – 32
porcelán