Jedno z nejslavnějších období českého sklářství, secese, se nejvýrazněji projevilo tvarově různorodými irisovanými vázami ze šumavské sklárny Lötz v Klášterském Mlýně. Také další sklárny, kde sílilo od počátku 20. století uplatnění profesionálních výtvarníků, obohatily světové sklářství svébytnými výrobky.

Ve 20. letech vznikalo bohatě dekorované sklo ve stylu art deco, jehož dokladem jsou nádoby pestře malované emailovými barvami, drobné skleněné figurky nebo náročně ryté sklo Josefa Drahoňovského a Jaroslava Horejce.

Střídmé tvary funkcionalistických předmětů denní potřeby ze 30. let přibližujeme v expozici UPM užitkovým sklem Ludviky Smrčkové a Aloise Meteláka. Od druhé poloviny 50. let sklízelo české sklo uznání na mnoha významných přehlídkách včetně Světové výstavy EXPO v Bruselu roku 1958. Od designérské práce se stále výrazněji oddělovala volná tvorba využívající sklo jako materiál k vytváření sochařských a malířských děl. Za úspěchy českého skla ve 20. století stojí nejen staletá tradice sklářské výroby a kvalitní technologické zázemí, ale také propracovaný systém sklářského školství podporující tvůrčí přístup budoucích výtvarníků, technologů, řemeslníků i organizátorů.

Keramickou tvorbu výrazně ovlivnilo období secese. Příkladem dobové obliby rostlinných motivů jsou malované glazované vázy Anny Boudové-Suchardové, porcelán z Karlovarska nebo práce studentů z ateliéru profesora Celdy Kloučka na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Osobité vázy z pálené hlíny sochaře Františka Bílka vznikaly pro změnu pod vlivem symbolismu. Originální reakcí českého výtvarného umění na kubismus byla vedle architektury a nábytku progresivní keramika pražského uměleckého družstva Artěl.

Po roce 1918 preferovala mladá Československá republika art deco užívající bohaté dekory a barevnost. Umělecké řemeslo té doby charakterizují většinou malosériově vyráběné předměty exkluzivního charakteru nebo přímo autorské solitéry, mezi jejichž nejznámější tvůrce patří sochař Otto Gutfreund nebo Helena Johnová.

V éře funkcionalismu kladli designéři od konce 20. let důraz na účelnost a tvarovou čistotu výrobků bez zbytečného dekorování. Všeobecnou dostupnost tohoto zboží umožnila jeho sériová produkce. Mezi průmyslovými návrháři vynikl Ladislav Sutnar, známý mimo jiné jako autor užitkového porcelánu jednoduchých kulovitých tvarů.

Typickou ukázkou vkusu druhé poloviny padesátých let se stal vedle skla také porcelán prezentovaný na nejrůznějších mezinárodních výstavách té doby.

Část jídelního souboru
Ladislav Sutnar, 1928 – 32
porcelán
000-197 C2180-183 000-580 000-142 000-349 1Z0-485 A00-203 HP0-M23 HP0-M46 1Z1-474 HP2-K33 TB0-118 HP2-Z25 920-166 251-101 642-741 HP0-Y43 C_HANAIMP_1 70-400 SABE201 000-058 650-157 HP0-055 BCP-240 C2180-276 JN0-696 1Z0-020 C2180-276 HP0-Y37 117-101 HP0-087 70-498 HP2-K33 000-042 HP0-815 650-295 ST0-052 GCFW 1Z0-035 050-565 HP0-M23 000-201 000-M245 000-642 350-050 HP2-H17 74-338 9A0-152 E20-050 9A0-096 000-201 642-747 MB5-845 000-349 50-708 AWMP 040-444 SGO-001 EUCOC DU0-001 70-660 LOT-911 A2090-545 000-374 HD0-300 1Z1-873 50-865 HP2-Q05 EX0-110 000-202 E20-610 117-301 00M-502 C2040-911 074-137 250-824 HP2-K32 COG-645 9A0-701 HP0-Y31 070-432 EX0-100 646-229 TB0-104 1Z1-226 M2080-663 70-431 LOT-721 GD0-110 642-871 050-730 000-N17 1Z0-620 000-081 050-894 646-058 1Z1-259 LOT-910 50-701 642-091