High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Hlavní budova UPM prochází rekonstrukcí.
Sledujte prosím Aktuality.


Po dobu rekonstrukce hlavní budovy nicméně pokračuje UPM ve své výstavní činnosti v dalších výstavních prostorách v Praze i mimo ni. Podrobné informace naleznete v sekci Vystavujeme.

Generální rekonstrukce hlavní budovy, která bude ukončena v druhé polovině roku 2016, přinese:

- trojnásobné zvětšení výstavního prostoru ve zvýšeném přízemí
- dvojnásobné zvětšení prostoru pro stálou expozici (bude ve dvou patrech)
- zlepšení kvality prostředí pro všechny návštěvníky i zaměstnance
- zlepšení služeb nabízených návštěvníkům
- rozšíření muzejního obchodu v přízemí
- zpřístupnění zahrady veřejnosti druhým vstupem ze Široké ulice a novou vstupní halou
- restauraci a kavárnu se zahradní terasou
- zachování a obnovu všech historických prvků budovy

Centrální depozitář
4. dubna 2016 byl slavnostně zahájen provoz v budově Centrálního depozitáře UPM v Červeňanského ulici v Praze-Stodůlkách. K položení základního kamene depozitáře došlo 11. července 2014 a po 21 měsících se sem postupně může začít stěhovat více než půl milionu sbírkových předmětů muzea. Stavba byla financována z programu Péče o národní kulturní poklad Ministerstva kultury ČR a vyžádala si celkové náklady včetně kompletního vybavení ve výši téměř 315 milionů korun. Pětipodlažní budova má kruhový obvod kolem vnitřní čtvercové základny. Je vybavena nejmodernějšími technologiemi, které zaručují jak bezpečné uložení sbírkových předmětů, tak i komfort souvisejících pracovišť. Depozitáře jednotlivých sbírek mají svůj vlastní režim ve vnitřní čtvercové budově o rozloze 6 340 m2. Po obvodu budovy jsou umístěny moderně vybavené restaurátorské ateliéry a kanceláře všech odborných pracovníků, kteří o sbírky pečují, od kurátorů, správců sbírek, restaurátory po pracovníky evidence sbírek. Na každém patře se nacházejí i badatelny pro odbornou veřejnost. Ve vestibulu bude pro veřejnost otevřena kavárna a je zde také prostor pro přednášky, workshopy či menší společenské události. Celá budova je koncipována jako nízkoenergetický objekt – kanceláře obklopující samotný depozitář zároveň působí jako izolační vrstva, která snižuje spotřebu energie nezbytnou k udržování stálého klimatu v depozitářích.

Výstavní činnost
Po roce 1989 se muzeum snažilo ve výstavním programu představit nové trendy — např. postmoderní užité umění v roce 1990 či tvorbu českých umělců, kteří se prosadili v zahraničí (B. Šípek, J. Koudelka), zahraniční špičky svého oboru (D. Chihuly, S. Hicks), ale i výstavy z vlastních sbírek (secese, kubismus, art deco, plakáty, fotografie). Postupně bylo třeba se vyrovnat i s dluhem vůči našim předchůdcům — zakladatelům: Vojtěch svobodný pán Lanna, Kabinety umění a kuriosit, 110 let muzea Více prostoru sbírkám, Keramická sbírka Hugo Vavrečky, Přírůstky sbírek. Systematicky se snažíme představit výstavy z oblasti designu: Český design (1999), Design for Every Body (2001), Izraelský design (2002), Arne Jacobsen – Milníky a stálice (2002), mono + Eva Eisler/Šperky, design, stolní kultura (2003), Ladislav Sutnar: Design in Action (2004), Subjective X Objective. Jiří Pelcl X desing (2006).

Restituce
V rámci restitucí probíhal proces navracení původního majetku církvím a soukromým vlastníkům. Sbírky tak opustily významné konvoluty. Mezi restituenty se však začali objevovat i dárci, jmenujme např. rodinu průmyslníka Jindřicha Waldese, která věnovala do sbírek muzea významný dar — tzv. Karlštejnský poklad (1995) či dárce vystupujícího pod jménem Jiří Palmer, který v minulých letech mnohokrát významně obohatil sbírky UPM.

Organizace
V roce 1995, kdy muzeum slavilo 110 let od založení, byla upravena organizační struktura muzea. Vznikla čtyři sbírková oddělení, nově byla vybudována oddělení prezentace sbírek a posílen byl také ekonomický a hospodářský provoz. Tradiční součástí muzea je veřejná odborná knihovna. V roce 1996 vznikla na podporu aktivit muzea Společnost přátel muzea. Významným posílením pro projekty muzea bylo i uzavření partnerské smlouvy s ČSOB v roce 1996, která v letech 1999—2000 umožnila mimo jiné vytvoření nového vizuálního stylu. V r. 1998 získalo muzeum do své správy zámek Kamenice nad Lipou. Muzeum je aktivním členem mezinárodní organizace ICOM, zejména v komisi muzeí užitého umění (ICAA, od r. 2000 ICDAD) a komisi pro textil a sklo. Tyto komise také uspořádaly v Praze své roční generální shromáždění: 1996 (textil), 1997 (ICDAD), 2002 (sklo).

Vystavení sbírek
Sbírky muzea již mnoho desetiletí bojují s nedostatkem prostoru k prezentaci, ale i k vhodnému uložení. Stejný problém je i s vlastním provozem muzea, které se stalo vyhledávaným místem pro turisty i odborníky.
Reakcí na tyto skutečnosti je probíhající rekonstrukce hlavní budovy a stavba nového centrálního depozitáře pro uložení sbírek.

Ze svých sbírek připravuje muzeum ročně cca 3 výstavy, účastní se také různých reprezentačních akcí doma i v zahraničí: Rudolf II. a Praha (1997), Art Deco (1996), Biedermeier (2000) Padova, festival Europalia Brusel 1998, Art Deco (1999) Tokyo, Poesie a extáze — Praha secesní (1999—2000) Amsterodam a Frankfurt, Barokní Čechie (2001), Česká sezóna ve Francii (2002), Česká fotografie XX. století (2005), Karel IV. — císař z Boží milosti (2005—6) New York a Praha. Ročně zapůjčuje své exponáty na průměrně 70 výstavních projektů jiných institucí doma i v zahraničí. V roce 2000, kdy Praha získala titul jednoho z Evropských měst kultury, přispělo muzeum k rozšíření trvalé kulturní nabídky města postupným přebudováním vlastní stálé expozice nazvané Příběhy materiálů. Další část stálé expozice – sál Klenotnice — byl otevřen v roce 2001, v roce 2005 pak sál Stroje času. Sály byly věnovány jednotlivým sbírkovým materiálům. Exponáty ze sbírek muzea se také staly významnou součástí nové stálé expozice Umění 19. , 20. a 21. století ve Veletržním paláci Národní galerie a součástí Muzea kubismu v Praze. V letech 2003—2006 byla přístupna stálá expozice šperku v Hergetově cihelně. Cílem pro další léta se pro muzeum stalo získání dalších výstavních a úložných možností (nový depozitář v Praze) s tím, že hlavní budova — architektonická památka — bude celá postupně obnovena jako výstavní prostor přístupný veřejnosti.

související dokumenty
Koncepce rozvoje Uměleckoprůmyslového musea v Praze pro roky 2005—2010, doc, 67kB)
Koncepce rozvoje UPM pro roky 2010—2017, pdf, 18444kB)
Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v ČR 2003—8, doc, 302kB)
Kulturní politika MK ČR, doc, 375kB)
Organizační struktura UPM, gif, 24kB)
UPM-zřizovací listina, doc, 37kB)

Budova UPM — v současné době probíhá generální rekonstrukce.

Centrální depozitář Uměleckoprůmyslového musea v Praze

foto: Ondřej Kocourek, UPM

Karlštenský poklad, spona pluviálu s postavou Panny Marie s Ježíškem,
měď, stříbro lité, cizelované, zlacené