KE 100. VÝROČÍ NAROZENÍ RENÉ ROUBÍČKA

V letošním roce vzpomeneme 100. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů české autorské sklářské tvorby, charismatického René Roubíčka. Narodil se 23. ledna 1922 v Praze, kde také v roce 2018 zemřel. Kromě Prahy celý svůj osobní a profesionální život spojil s Kamenickým Šenovem, kde postavil rodinnou vilu, později rozšířenou o ateliér. Dnes oba objekty spravují v původní podobě dědici. V Kamenickém Šenově navrhoval pro lokální sklářské podniky jejich produkci, tvořil vlastní autorské práce, zároveň určitou dobu podnikal a učil na zdejší významné Střední odborné škole sklářské.

Foukání a tvarování skloviny z volné ruky na huti, případně foukané sklo do formy, představují z technologického a historického hlediska jednu z nejzákladnějších technik sklářství, bez níž by byl vývoj skla zcela nemyslitelný.

Stal se klíčovou uměleckou osobností v oblasti hutně tvarovaného, či foukaného skla z volné ruky, případně foukaného do formy u nás. Studoval u profesora Jaroslava Holečka za války a svá studia zakončil u profesora Josefa Kaplického na pražské UMPRUM.  Již během 50. let vytvářel experimentální práce, které jako jedny z prvních na světě osvobozovaly sklovinu z výhradního područí designu a úkolů užitého umění, aniž by se těmto pracím přestal sám věnovat.  Díla, která vytvořil pro EXPO 58 byla nejen oceněna, ale zároveň podle mínění světových odborníků předběhla svou dobu. Význam jednoho z nich (Pocta sklu, 1958) nebyl ve své době pochopen, kus byl hodnocen jako dekorativní výstavní aranžmá, ale ve skutečnosti šlo o historicky úplně první příklad sklářské instalace.

Roubíčkův vliv byl v české sklářské komunitě dlouhodobý a mnohostranný. Přispěl podstatně k vývoji broušeného a rytého skla, k výchově nových generací českých sklářů, k průmyslovému návrhu, k řešení skleněných solitérů na významných výstavách českého skla v zahraničí i k zakázkám do architektury. Proslulé jsou jeho vynikající osvětlovací objekty. Ty, i Roubíčkova komorní tvorba, realizovaná v horkých technikách převážně mistrem Josefem Rozinkem, později Petrem Novotným a Jiřím Pačinkem, získaly popularitu a mnohá zahraniční ocenění (Prsty). Vývoj českého skla však ovlivnily především jeho rané objekty z přelomu 50. a 60. let, za vrcholný je považován cyklus Hlavy z počátku 80. let.

V interiéru Uměleckoprůmyslového musea a v expozici Plejády skla 1946 – 2019 mohou návštěvníci shlédnout řadu prací tohoto skláře-umělce z různých období.

PhDr. Sylva Petrová, kurátorka sbírky moderního skla UPM