NOVÝ OBJEV: VLIV HNUTÍ BAUHAUS NA TVORBU SALÓNU ROSENBAUM

Přestože od výstavy Pražské módní salony v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze uplynulo již dvanáct let a od vydání monografie Evy Uchalové o Odřichu Rosenbaumovi šest let, výzkum tohoto tématu stále pokračuje. A Eva Uchalová má na toto téma nové zprávy:

S novými překvapujícími poznatky přišel norský badatel Widar Halén, emeritní ředitel Národního muzea designu a řemesla v Oslu, který se odborně zabývá textilní produkcí výtvarné školy umění, designu a architektury  Bauhaus ve 20. a 30. letech. V současné době připravuje publikaci o její významné absolventce a posléze samostatné návrhářce a textilní výtvarnici Otti (Otilii) Berger. Už před pár lety se nám podařilo identifikovat Otti jako sestru modeléra a střihače  Modelového domu Rosenbaum v Praze Otty Bergera. Widar Halén si všiml nápadné příbuznosti tkaniny bílého pláště z kompletu paní Tilleové z roku ca 1932 s látkou navrženou Otti, jejíž vzorky jsou uložené v několika evropských muzeích. Restaurátorka UPM Alena Samohýlová provedla analýzu vazby i materiálu tkaniny pláště a jejich identita se bude dále zkoumat. Koncem června přijel Widar do Prahy, aby si plášť i další oděvy ze salonu Rosenbaum osobně prohlédl.

Widar Halén objevil ještě další zajímavou skutečnost, totiž že v salonu Rosenbaum počátkem 30. let pracovala jako vicedirectress Margret Keller-Dambeck,  také absolventka Bauhausu. Jsou to velmi důležitá zjištění, která staví osobnost Oldřicha Rosenbauma do zcela nového světla. Ukazují, že byl v kontaktu s avantgardním centrem Bauhaus, kde se v duchu funkcionalismu vytvářel moderní životní styl. Srovnání analýz v blízké budoucnosti prokáže, jestli látka skutečně pochází z dílny Otti Berger, ale podle ing. Samohýlové je nesporné, že je produktem dílenským, autorským, nikoliv průmyslovým.

V každém případě je to zatím první doklad přímého vlivu Bauhausu na pražskou  módní tvorbu. A nepřekvapuje, že se objevuje právě u Oldřicha Rosenbauma, který většinu roku trávil cestováním po módních centrech Evropy. Není ani náhoda, že byla tato látka použita pro plášť Marie Tilleové, jejíž matka v minulosti vlastnila a nosila celou kolekci oděvů Wiener Werkstätte a jejíž manžel Dr. Ing. Jan Tille působil jako ředitel  Báňské a hutní společnosti v době, kdy budovala jako své nové sídlo úžasný funkcionalistický palác v Lazarské ulici 7 s podzemním sálem, kde od roku 1930 až do zavření divadel nacisty v roce 1944 hrálo Divadlo Vlasty Buriana.