Leon Diaz de Santillana

Laura de Santillana (1955-2019) byla mezinárodně uznávanou sklářskou umělkyní, která neustále posouvala hranice svého média. Původně se očekávalo, že povede Venini, ale poté, co v roce 1985 byla společnost převzata jiným subjektem, nabrala její cesta nový směr. Tento nečekaný obrat ji osvobodil od rodinných očekávání a umožnil jí realizovat vlastní uměleckou vizi, přičemž zůstala hluboce spjata s tradicí a dědictvím muránského sklářství.

Prvotní uznání přinesly Lauře její muránské „tabulky“ – jemné a zároveň sofistikované sochy. V posledních šesti letech svého života však zažila renesanci v Novém Boru a dále se zbavovala omezení, když si osvojila inovativní techniku „slumpingu“ a vytvářela velké, odvážné sochy. Tato díla byla natolik odlišná svým měřítkem a výrazem, že se zdálo, jako by vycházela ze zcela nového uměleckého projevu.

Po Lauřině smrti v roce 2019 jsem převzal odpovědnost za zachování a definování jejího uměleckého odkazu – úkol, který s sebou přináší značné výzvy. Jedním z hlavních problémů bylo, jak dát smysl jejímu zdánlivě odlišnému českému a muránskému dílu.

Řešili jsme to prostřednictvím výstavy Laura de Santillana: Beyond Matter v Galerii dell’Accademia v Benátkách v roce 2023. Náš přístup spočíval v tom, že jsme její benátská a česká díla představili v dialogu a uspořádali je do tří „teoretických klastrů“. Tyto shluky zdůrazňují opakující se témata a gesta – formální i estetická –, která se proplétají celou její kariérou. Tím jsme nabídli interpretační klíče, které propojují její raná a pozdější díla a ilustrují, jak se tytéž základní myšlenky v průběhu času vyvíjely do nových výrazových forem.

Laura de Santillana (1955–2019) was an internationally renowned glass artist who continually pushed the boundaries of her medium. Initially expected to lead Venini, her path took a new direction when the company was taken over in 1985. This unexpected turn freed her from familial expectations, allowing her to pursue her own artistic vision while remaining deeply connected to the Murano glassmaking tradition and heritage.

Laura’s early acclaim came from her Murano “tablet” pieces—delicate yet sophisticated sculptures. However, in the last six years of her life, she experienced a renaissance in Nový Bor, further shedding limitations as she mastered the innovative “slumping” technique to create large, bold sculptures. These works were so different in scale and expression that they appeared to come from an entirely new artistic voice.

After Laura’s passing in 2019, I took on the responsibility of preserving and defining her artistic legacy – a task that came with significant challenges. One of the main difficulties was how to make sense of her seemingly distinct Czech and Murano bodies of work. We addressed this through the 2023 exhibition Laura de Santillana: Beyond Matter at the Gallerie dell’Accademia in Venice. Our approach was to present her Venetian and Czech works in dialogue, organizing them into three “theoretical clusters.” These clusters highlight recurring themes and gestures – both formal and aesthetic – that weave through her entire career. In doing so, we offered interpretive keys to connect her early and later works, illustrating how the same underlying ideas evolved into new forms of expression over time.