Rubriky
Hravé jaro v muzeu
10. a 11. dubna 2025
Pořádá Západočeské muzeum v Plzni a Uměleckoprůmyslové museum v Praze
PROGRAM
10. dubna 2025
9.30 – 10.00 h
Registrace účastníků
10 h
Zahájení konference, úvodní slovo
10.15 – 11.15 h
Sbírky českého porcelánu
Lenka Merglová Pánková – Západočeské muzeum v Plzni, Jan Mergl – Uměleckoprůmyslové museum v Praze:
Český porcelán v českých i nečeských sbírkách
Jana Kunešová – Národní muzeum v Praze:
Sbírka porcelánu v Národním muzeu v Praze
Denisa Hradilová – Slezské zemské muzeum, Opava:
Sbírka porcelánu ve Slezském zemském muzeu v Opavě
Veronika Stachurová Kucrová – Regionální muzeum v Jílovém u Prahy:
Co skrývá muzejní depozitář? Aneb očekávání, skutečnost i překvapení ve sbírkách Regionálního muzea v Jílovém u Prahy
Jan Kyncl – soukromý sběratel:
Rodinné sbírky – generační otazníky (Příběh sbírky rodiny Koubových a Kynclových)
11.15 – 11.30
Přestávka s občerstvením
11.30 – 12.30
Prameny k historii českého porcelánu I
Pavel Dohnal – Státní okresní archiv Sokolov, Jindřichovice:
Jindřich Zimmermann a materiály k dějinám porcelánu v jeho pozůstalosti
Milan Augustin – Státní okresní archiv Karlovy Vary:
Odborné školy jako základní předpoklad moderní výroby porcelánu
Jana Pokorná Kalousková – Galerie výtvarného umění v Chebu:
Jan Lichtág a jeho působení na Státní odborné škole pro porcelánový průmysl v Karlových Varech
Diskuze
12.30 – 14.00
oběd
14.00 – 15.00
Příběhy předmětů
Jaroslav Benetka – soukromý sběratel:
Chinoiserie v českém porcelánu
Tomáš Dvořák – Muzeum hlavního města Prahy:
Dva pohárky z Arka. Málo nebo moc?
Lenka Blažková – Hornické muzeum Příbram:
Andi. Příběh čajové soupravy.
Diskuze
15.00 – 15.45
Porcelán a umělecké školství
Gabriel Vach – designér, vedoucí ateliéru Keramický design, Fakulta umění a designu Ladislava Sutnara, ZČU Plzeň:
Ze starého nový…
Antonín Tomášek – designér, sochař, vedoucí ateliéru Keramika, Fakulta umění a designu, UJEP Ústí nad Labem:
Ticho Charlese Bronsona
Monika Martykánová – sochařka, autorka porcelánových plastik:
Můj svět porcelánu
15.45 – 16.00
Přestávka s občerstvením
16.00 – 17.00
Prohlídka výstavy Český (figurální) porcelán tří století s autory
17.00 – 18.00
Komentovaná prohlídka expozice Umělecké řemeslo, užité umění
18.30 – 22. 00
Společenské setkání
11. dubna 2025
9.00 – 9.30
Registrace účastníků
9.30 – 10.15
Prameny k historii českého porcelánu II
Marie Mírková – Státní oblastní archiv v Plzni, Klášter u Nepomuka:
Archivní fondy porcelánek ve Státním oblastním archivu v Plzni: Obrazové dokumenty porcelánové produkce
Karel Řeháček – Státní oblastní archiv v Plzni
Západočeské porcelánky v letech 1938–1945 ve světle pramenů
Jan Mergl – Uměleckoprůmyslové museum v Praze:
Český porcelán na výstavách
10.15 – 10.45
Ochrana a restaurování porcelánu
Zita Brožková – Uměleckoprůmyslové museum v Praze:
Metody restaurování porcelánu
Diskuze
10.45 – 11.00
Přestávka s občerstvením
11.00 – 12.00
Osobnosti a výrobci českého porcelánu
Milan Hlaveš – Muzeum hlavního města Prahy:
Porcelán z Pražské porcelánky
Jitka Bažantová – Regionální muzeum Teplice:
Porcelánová manufaktura Royal Dux Duchcov
Kryštof Hejný – Fakulta umění a designu Ladislava Sutnara, ZČU Plzeň:
Infrastruktury v hlíně. Umělecká přátelství Pravoslava Rady na pozadí jeho sbírky darovaných artefaktů jako klíč k organizační a umělecké emancipaci české ateliérové keramiky.
Lenka Merglová Pánková – Západočeské muzeum v Plzni
Český figurální porcelán – jeho vzory a autoři
Závěrečná diskuze
12. 15
Závěr konference
24. 06. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Janem Mlčochem.
První retrospektivní výstava Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa padesátých až osmdesátých let, čerpá z rozsáhlého souboru autorových prací, které po jeho smrti věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jeho manželka. Těžiště výběru výstavy je v jeho pracích z šedesátých let, kdy jako jeden z mála využíval i barevnou fotografii a spolupracoval s předními grafiky. Do obecného povědomí se nejvíce zapsala jeho tzv. Košířská madona, starší reklamní fotografie, kterou si v osmdesátých letech vybrali jako svoji značku mladí vydavatelé samizdatové kulturní Revolver Revue. Retrospektiva má ctižádost toto povědomí podstatně rozšířit
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné základní 200 Kč | snížené 130 Kč | pro členy Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
27. 05. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Janem Mlčochem.
První retrospektivní výstava Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa padesátých až osmdesátých let, čerpá z rozsáhlého souboru autorových prací, které po jeho smrti věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jeho manželka. Těžiště výběru výstavy je v jeho pracích z šedesátých let, kdy jako jeden z mála využíval i barevnou fotografii a spolupracoval s předními grafiky. Do obecného povědomí se nejvíce zapsala jeho tzv. Košířská madona, starší reklamní fotografie, kterou si v osmdesátých letech vybrali jako svoji značku mladí vydavatelé samizdatové kulturní Revolver Revue. Retrospektiva má ctižádost toto povědomí podstatně rozšířit
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné základní 200 Kč | snížené 130 Kč | pro členy Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
22. 04. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Janem Mlčochem.
První retrospektivní výstava Freda Kramera (1913–1994), nejvýznamnějšího českého reklamního fotografa padesátých až osmdesátých let, čerpá z rozsáhlého souboru autorových prací, které po jeho smrti věnovala do sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze jeho manželka. Těžiště výběru výstavy je v jeho pracích z šedesátých let, kdy jako jeden z mála využíval i barevnou fotografii a spolupracoval s předními grafiky. Do obecného povědomí se nejvíce zapsala jeho tzv. Košířská madona, starší reklamní fotografie, kterou si v osmdesátých letech vybrali jako svoji značku mladí vydavatelé samizdatové kulturní Revolver Revue. Retrospektiva má ctižádost toto povědomí podstatně rozšířit
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné základní 200 Kč | snížené 130 Kč | pro členy Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m zdarma
09. 09. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Konstantinou Hlaváčkovou.
Hlavním tématem výstavního projektu je tisk na textilu, jedna z nejstarších disciplín textilní výroby. Téma je nahlíženo z mnoha úhlů: jako nositel výtvarných tendencí, jako materiál na výrobu oděvů a šátků, které se vedle role módního doplňku mohou stát také nástrojem různorodých sdělení. Každá látka má svůj příběh výrobní, estetický i lidský, příběh v určitém smyslu jedinečný. Výstava se snaží doložit komplex vztahů mezi tištěným textilem, módou, historií a také lidskou individualitou. Průběžným tématem je sledování vývoje jednotlivých typů vzorů napříč desetiletími, kde se střetávají výtvarné, technické i ideové vlivy.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné 200 Kč | snížené 130 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m zdarma
17. 06. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Konstantinou Hlaváčkovou.
Hlavním tématem výstavního projektu je tisk na textilu, jedna z nejstarších disciplín textilní výroby. Téma je nahlíženo z mnoha úhlů: jako nositel výtvarných tendencí, jako materiál na výrobu oděvů a šátků, které se vedle role módního doplňku mohou stát také nástrojem různorodých sdělení. Každá látka má svůj příběh výrobní, estetický i lidský, příběh v určitém smyslu jedinečný. Výstava se snaží doložit komplex vztahů mezi tištěným textilem, módou, historií a také lidskou individualitou. Průběžným tématem je sledování vývoje jednotlivých typů vzorů napříč desetiletími, kde se střetávají výtvarné, technické i ideové vlivy.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné 200 Kč | snížené 130 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
27. 05. 2025 v 18 h
Německé město Chemnitz bylo na přelomu 19. a 20. století důležitým centrem textilního průmyslu. Proslavilo se výrobou čalounických látek, rukavic a punčoch na export do celého světa. Dalším vývozním artiklem byly stroje, které nakupovali majitelé textilních továren v Čechách a na Moravě. Během diskuse představí novinářka Judita Matyášová novou výstavu v Industriemuseum Chemnitz, kde budou k vidění „evropské Manchestery“. Jaká byla historie textilních továren v Chemnitzu, v polské Lodži, finském Tampere nebo přímo v Manchesteru? Judita Matyášová bude diskutovat s Anikou Reineke, kurátorkou oddělení textilu a užitého umění v Kunstsammlungen Chemnitz. Tato odbornice pohovoří o textilní historii Chemnitzu a vysvětlí, jak je tamní výroba propojena s textilním průmyslem na našem území.
Diskuse bude probíhat v němčině: tlumočení do češtiny bude zajištěno.
Akce se koná ve spolupráci s Německou turistickou centrálou pro Českou republiku.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
20. 05. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka výstavy s kurátorkou Konstantinou Hlaváčkovou.
Hlavním tématem výstavního projektu je tisk na textilu, jedna z nejstarších disciplín textilní výroby. Téma je nahlíženo z mnoha úhlů: jako nositel výtvarných tendencí, jako materiál na výrobu oděvů a šátků, které se vedle role módního doplňku mohou stát také nástrojem různorodých sdělení. Každá látka má svůj příběh výrobní, estetický i lidský, příběh v určitém smyslu jedinečný. Výstava se snaží doložit komplex vztahů mezi tištěným textilem, módou, historií a také lidskou individualitou. Průběžným tématem je sledování vývoje jednotlivých typů vzorů napříč desetiletími, kde se střetávají výtvarné, technické i ideové vlivy.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné 200 Kč | snížené 130 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m zdarma
exhibition
curator: Radim Vondráček
architecture design: Dušan Seidl
graphic design: Eva Koktová
Organised by the Museum of Decorative Arts in Prague in cooperation with the Municipal Museum in Kamenice nad Lipou.
The chamber exhibition of historical photographs, archive materials, and several dozen objects from the original chateau furnishings introduces visitors to the history of the Kamenice nad Lipou chateau in the 19th and 20th centuries and in particular to its former owners – the Geymüller family. They owned the castle from 1831 until the end of the Second World War when they were expelled from the family estate in the summer of 1945 and forced to move to Austria. The confiscated castle was used as a children’s sanatorium from 1945 to 1998. In 1998 it was taken over by the Museum of Decorative Arts in Prague, which extensively renovated it and opened it to the public in 2004.
The exhibition presents the most important personalities of the Geymüller family, whose members established themselves in the Austrian monarchy at the beginning of the 19th century as skilled merchants and successful bankers. For their merits, they were ennobled by Emperor Franz I. Historical photographs from the possession of the National Heritage Institute (from the Červená Lhota chateau). The Municipal Museum in Kamenice nad Lipou documents the historical interiors of the chateau and the life of the nobility at the chateau, including aristocratic festivities, entertainment, and sporting activities. Several exhibits have also been lent to the exhibition by the family of Rudolf Geymüller, who now resides at Hollenburg Castle in Austria.
Kamenice nad Lipou Chateau
Náměstí Československé armády 1
Kamenice nad Lipou
Booking office +420 565 432 667
Opening Hours
from May to September Tuesday–Sunday 10 am–5 pm, Monday closed
April and October Tuesday–Friday 10 am–3 pm, Saturday and Sunday 10 am–5 pm, Monday closed
from November to March Tuesday–Friday 10 am–3 pm, Saturday–Monday closed
Admission for the exhibition:
full CZK 90 | concession CZK 60
Rubriky
JOSEF GOČÁR 145
- KAŽDOU TŘETÍ NEDĚLI V MĚSÍCI VSTUP ZDARMA
- WORKSHOP OSNOVA A ÚTEK SE POVEDL!
- KAREL HERAIN V SÍTÍCH UMĚLECKÉHO PROVOZU. ODBORNÉ KOLOKVIUM
- DIANA PHIPPS, HRABĚNKA STERNBERGOVÁ BY OSLAVILA 90. NAROZENINY
- ODEŠEL ARCHITEKT EMIL ZAVADIL, NÁŠ DLOUHOLETÝ SPOLUPRACOVNÍK
- VÝROČÍ: MILENA LAMAROVÁ (4. 11. 1930 – 31. 1. 2006), TEORETIČKA A HISTORIČKA DESIGNU
- MEZINÁRODNÍ PROJEKT CULTHERIT JEDNÁ V PRAZE O BUDOUCNOSTI PRÁCE V KULTURNÍM DĚDICTVÍ
VÝROČÍ
Josef Gočár (13. 3. 1880 – 10. 9. 1945)
Bývá označován za největšího českého architekta 20. století a Dům U Černé Matky Boží, kde dnes sídlí naše expozice Český kubismus, z jeho realizací ještě vyčnívá. Jeho stavby však najdete i v Hradci Králové, Lázních Bohdaneč nebo třeba v Libodřicích u Kolína, urbanisticky proměnil Hradec Králové i Pardubice.
Syna sládka původně ze Slovenska neuspokojilo učení zlatníkem, ani studium na Vysokém učení technickém v Praze, chtěl být co nejblíž svému vzoru, architektu Janu Kotěrovi. Kotěra ho nejprve přijal neformálně do svého atelieru na Vysoké škole umělecko-průmyslové a později za řádného žáka této školy, tři roky pracoval Gočár v Kotěrově ateliéru. Na jeho doporučení získal zakázku na instalaci interiéru české části expozice Rakousko-Uherska na výstavě v Londýně roku 1906. Gočár se v té době věnoval převážně návrhům interiérů a nábytku. V dalších letech hodně cestoval, spolupracoval s uměleckým časopisem Styl a účastnil se aktivit uměleckého spolku Mánes. Ten později opustil a založil s podobně smýšlejícími umělci Skupinu výtvarných umělců, kde byl dva roky předsedou, a společně s architektem Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny, s.r.o., řemeslné družstvo, které realizovalo představy zakládajících architektů v oblasti bytových interiérů, nábytku a bytových doplňků. Jen do první světové války realizoval devět velkých staveb, z toho čtyři v roce 1912. Tehdy mu bylo 32 let. Jeho názory byly radikální, neuznával pravý úhel a místo Staroměstské radnice chtěl vztyčit kubistický mrakodrap. Kubismus, u jehož zrodu věhlasný architekt stál, je jediným stylem, který daly české země světu.
Když v roce 1923 zemřel Jan Kotěra, Josef Gočár za něj přebral místo profesora na AVU. Stal se i jeho pokračovatelem v Hradci Králové, kde Kotěra započal s plánováním urbanistického směřování města. Kromě toho zde Josef Gočár projektoval několik staveb, včetně funkcionalistického Ambrožova sboru. V roce 1925 navrhoval Československý pavilon na Světovou výstavu v Paříži, za který získal řád francouzských legií. Jeho stavbou se inspirovali mnozí další architekti. V pozdějším věku se Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu, jak je vidět na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích. Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně, je pochován na pražském vyšehradském Slavíně.
30. 06. 2025 – 04. 07. 2025
Muzeum není jen prostor, kde se vystavují a uchovávají předměty. V prvním prázdninovém týdnu se stane i prostorem pro dětské návštěvníky, kteří během této doby poznají, že muzeum pro ně může být i mnohem víc. Odkryjí, jak funguje, co všechno se v jeho hlavní budově nachází a jaké má další pobočky. Budou tvořit, budou si hrát a využijí možností, které nabízí muzejní zahrada.
Může být muzeum hernou, místem odpočinku i kreativním ateliérem? Rozhodně ano!
Praktické informace:
- termín tábora 30. 6. – 4. 7. 2025 (pondělí – pátek)
- od pondělí do čtvrtka 9 – 16 hodin (příchod možný od 8:30)
- v pátek 9 – 16, v 15 hodin bude zahájena vernisáž pro rodiče
- pro děti od 6 do 12 let
- cena 3 900 Kč za dítě – v ceně lektorné, vstupné, výtvarný materiál, oběd
- po uhrazení tábora obratem zašleme na kontaktní e-mail závaznou přihlášku dítěte
- maximálně 12 dětí
- veškeré dotazy k příměstskému táboru pište na adresu objednavky@upm.cz
Podmínky storna
- odhlášení dítěte 3–1 den před začátkem konáním programu – storno poplatek 100 % z ceny
- odhlášení dítěte 4–7 dní před začátkem konání programu – storno poplatek 50 % z ceny
- odhlášení dítěte 8 a více dní před začátkem konání programu – storno poplatek 30 % z ceny
- Nemůže-li se dítě tábora účastnit ze zdravotních důvodů nebo onemocní-li během tábora, storno poplatek činí 30 % z ceny. V tomto případě je nutné doložit potvrzení od lékaře.
V případě zajištění náhradníka z Vaší strany storno poplatek neúčtujeme.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 3900 Kč
15. 05. 2025 – 14. 09. 2025
Exhibition curator: Konstantina Hlaváčková
Exhibition design: Pavel Mrkus
Graphic design: BFF – Adéla Bierbaumer a Marek Fanta
We no more imagine a world without cloth than one without sunlight or rain (Virginia Postrel, The Fabric of Civilization, 2020)
The exhibition explores printing on textiles, one of the oldest disciplines in textile production. Printed fabrics are examined from multiple angles: as a bearer of trends in art, and as a material for making clothing and scarves, which besides their role as fashion accessories can also convey a variety of messages.
Each fabric has its own story – the story of how it was made, and its aesthetic and human elements – and this story is in some sense unique. The exhibition seeks to document the complex relationships between printed fabrics, fashion, history, and human individuality. A common thread in all this is tracing the development of individual types of patterns over the decades, and the intersection of artistic, technical, and ideological influences.
The exhibits fall under two main categories. The first features clothing that demonstrates the most widespread printed patterns, which now have a permanent place in the fashion world. As trends in fashion have evolved over time, these patterns have been used in various ways and with varying degrees of intensity. The clothes are grouped according to this key, based on the dominant forms: polka dots, stripes, stylised flowers, patterns inspired by cashmere, and geometric or abstract motifs.
The second category focuses on the printed scarf, which is presented not just as an accessory but above all as something that besides its practical function can surprisingly play other roles based on its potential as a blank canvas. In this way a scarf can become an authentic historical document, a memento, a medium for advertising or propaganda, and an object that documents developments in fine art and can be described as “wearable art.”
However, printed fabrics can also bear testimony to tragic moments in history, in the form of flags, camouflage for military technology, armbands to designate friend or foe, or the Star of David that Jews had to wear under Nazi rule.
The articles on display became protagonists in events and stories about which, with few exceptions, we know nothing today. We have to accept that these stories are lost forever.
The exhibition represents just a small part of the wealth of printed textiles at the Museum of Decorative Arts in Prague, supplemented in 2011 by the extensive collection of the Textile Museum in Česká Skalice, and it also includes many items on loan from the Imperial War Museum in London and a private British collection. The exhibition is accompanied by a publication of the same name.
The Museum of Decorative Arts – main building
17. listopadu 2
110 00 Prague 1
Opening Hours
Tuesday 10 a.m.–8 p.m.
Wednesday – Sunday 10 a.m.–6 p.m.
Monday closed
Addmission
full CZK 180 | concession CZK 90
13. 05. 2025 – 09.11.2025
Commissioner: Museum of Decorative Arts in Prague
Director: Radim Vondráček
Curator: Iva Knobloch
Funding: Ministry of Culture of the Czech Republic
The Momentum of a Decision: architect Karolína Kripnerová and artist Janek Rous
Nowadays we see people experiencing homelessness as an everyday fixture of our streets. Their numbers are increasing—paradoxically, in wealthy cities most of all. They are people, yet for the most part we do not see them as part of our society. We overlook them, and to us they represent more an image of a failed life or an individual shortcoming. However, if we view their existence through the lens of a living organism, we recognize homelessness as the manifestation of a disease whose underlying cause needs to be treated. A deeper understanding of the situation of people in need can thus tell us something much more important about the current housing crisis that is creeping up on all of us.
The housing system is therefore a complex living organism that is nowadays clearly dysfunctional and impoverished. No matter which of the world’s metropolises we walk through, the situation is the same everywhere. The only difference is the number of people in need and the form and availability of social assistance. Let’s take a look at one such diseased city together. Let’s imagine Prague as a laboratory of the problems mentioned above, where we can decide to apply many of the best treatments available today in an attempt to cure it. Housing here is the most expensive and least affordable in Europe. The city privatized most of its housing stock after 1989, and it continues to pin its hopes for solving the housing crisis on the private market; however, in the construction of new buildings it does not impose appropriate conditions on developers to ensure that affordable housing is built efficiently. What’s more, the current touristification of the city, the phenomenon of “shared” housing such as Airbnb, and the growth of investment apartments are all exacerbating the situation.
The exhibition is divided into five pillars:
1. The Public Space: How is the unaffordability of housing reflected in its form and functioning?
2. Housing: Should it be an unquestionable human right?
3. People: Who is at risk of housing unaffordability and homelessness?
4. The Social System: Does it give people a helping hand, or does it instead contribute to deepening inequality?
5. The Economy: Where are we investing public funds, and what effect does this have?
The complexity of the topic of housing unaffordability is demonstrated by the many interconnected perspectives from which it can be viewed. To some extent, each of us has the opportunity to influence both the individual pillars and the current overall situation, whether by “merely” taking an interest in the issue, by informing other people, or by becoming actively involved. If we collectively decide to change the current configuration, we can gradually transform these unequal conditions into an environment favorable for all.
Political decision-making does not rest solely in the hands of elected representatives but should be perceived and established first and foremost as the shared responsibility of the whole of civil society.
XXII Triennale Milano
The 24th International Exhibition, under the title Inequalities, will run from May to November 2025. After exploring the themes of sustainability with Broken Nature in 2019 and the mysteries of the universe, from outer space to the invisible scale of viruses with Unknown Unknowns in 2022, the International Exhibition will conclude the trilogy by narrowing the reflection to the human scale with the political and urgent theme of growing inequalities.
Palazzo dell´Arte
Viale Alemagnia 6, Milan
Rubriky
PHOTO: FRED KRAMER
17. 04. 2025 – 27. 07. 2025
Exhibition curator: Jan Mlčoch
Exhibition design: Lenka Míková
Graphic design: Zuzana Lednická
The first retrospective exhibition of Fred Kramer (1913–1994), the most accomplished Czech advertising photographer of the 1950s–1980s, draws from the extensive collection of his works that his wife donated after his death to the Museum of Decorative Arts in Prague. In the thirties, Kramer graduated from the State School of Graphic Arts where he studied under Professor Karel Novák, in whose studio Josef Sudek had been enrolled a decade earlier. At the time, Kramer also engaged in social documentary photography and after World War II, during which he was interned in concentration camps, he returned to photography. He excelled above all in studio photography, combining the legacy of avant-garde art and a knowledge of the commercial strategies of those days. In the 1950s and thereafter he collaborated with foreign trade companies (Skloexport, Centrotex, Kovo, and others) and with the domestic House of Fashion shop. From 1967 to the early nineties he was a freelance teacher at the FAMU Film and Television Academy in Prague where he taught many future professional photographers. The focus of the exhibition is his photographic output dating from the 1960s when he was one of the very few who also made colour photographs and collaborated with prominent graphic artists. He became best known for his Madonna of Košíře, an earlier advertising photograph that was chosen in the 1980s as their logo by the young publishers of the underground cultural magazine Revolver Revue. The retrospective exhibition intends to substantially increase the public‘s awareness of the photographer’s oeuvre.
The Museum of Decorative Arts – main building
17. listopadu 2
110 00 Prague 1
Opening Hours
Tuesday 10 a.m.–8 p.m.
Wednesday – Sunday 10 a.m.–6 p.m.
Monday closed
Addmission
full CZK 150 | concession CZK 80
03. 06. 2025 v 18 h
Přednáška Dušana Šimánka a Jana Mlčocha. Dušan Šimánek vzpomíná na Freda Kramera: jaký byl, jaké postupy a techniky používal. Večer moderuje kurátor výstavy Photo: Fred Kramer Jan Mlčoch, kurátor sbírek fotografie UPM a Galerie Josefa Sudka.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
20. 05. 2025 v 18 h
Přednáška doc. Tomáše Pospěcha, Ph.D.
Jak propagovat módu v době, kdy byla nedostatkovým zbožím? Jaké vzory se k nám dostávaly? Byla česká módní fotografie srovnatelná se světem? Fred Kramer, Vilém Heckel, Karol Kállay, Dušan Šimánek, Petra Skoupilová a další.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
06. 05. 2025 v 18 h
Přednáška kurátora výstavy Photo: Fred Kramer Jana Mlčocha.
Od moderního portrétu a sociální fotografie k propagaci zboží, které jste si nemohli koupit. Osudy autora a jeho díla v labyrintech doby.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
29. 04. 2025 v 18 h
Stálou expozicí provede emeritní ředitelka UPM Helena Koenigsmarková, která supervizovala celý proces jejího vzniku a nabídne tak zajímavý úhel pohledu na výslednou podobu 6 výstavních sálů.
Vizuální atraktivita vystavených exponátů ve stálé expozici Art, life. Umění pro život a jejich velmi kvalitní výběr poskytuje prostor nejen pro příjemný estetický zážitek, ale zároveň otevírá snadnou cestu k ilustraci lidské každodennosti v průběhu dlouhých staletí.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné 300 Kč | snížené 170 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m zdarma
22. 04. 2025 v 18 h
Expozice Uměleckoprůmyslového musea v Praze představuje český kubismus jako styl ideově propojující volné i užité umění a architekturu. Vystavené soubory i solitérní kusy nábytku spolu s interiérovými doplňky z keramiky, skla a kovů reprezentují průřez realizacemi nejvýznamnějších autorů kubismu. Zastoupeni jsou přední architekti a designéři Pavel Janák, Josef Gočár, Josef Chochol, Vlastislav Hofman, Otakar Novotný či František Kysela. Jejich díla doplňuje výběr kubistické malby autorů Emila Filly, Bohumila Kubišty, Josefa Čapka a Václava Špály a plastiky Otto Gutfreunda. Vliv kubismu na architekturu přibližuje projekce současných i dobových snímků převážně pražských realizací a návrhů kubistických a rondokubistických staveb. Expozicí provází lektorka Markéta Čejková.
Dům U Černé Matky Boží
Ovocný trh 19
Praha 1 – Staré Město
110 00
Cena 200 Kč | snížená 130 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
15. 04. 2024 v 18 h
Komentovaná prohlídka dlouhodobé výstavy, která představuje nejkrásnější kusy autorského skla ze sbírky UPM. Výstavou provádí Markéta Čejková.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné 200 Kč | snížené 130 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
08. 04. 2025 v 18 hodin
Lektorka Mgr. Kristýna Václavů vás provede interiéry historické budovy postavené podle návrhů architekta Josefa Schulze. Budova, na jejíž stavbě se podíleli čelní představitelé tehdejší Pražské Obchodní a živnostenské komory a významné firmy, často mecenášsky, je vrcholnou ukázkou uměleckých řemesel přelomu 19. a 20. století.
Sraz účastníků ve foyeru u vstupu ze zahrady
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
Pro účastníky věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
01. 04. 2025 v 16 h
Domovní znamení spojují uměleckořemeslnou práci s architekturou, objevují se na mnoha pražských domech a písemné záznamy vypovídají o tom, že jejich počet je v Praze nejvyšší v celé Evropě. Nejstarší pražská domovní znamení pocházejí ze 14. století. V roce 1770 je císařovna Marie Terezie nahradila čísly popisnými, mnoho znamení se ale naštěstí dochovalo dodnes. Trasa této procházky dovede účastníky od Domu U Černé Matky Boží až k hlavní budově UPM. Provází Mgr. Kristina Václavů.
Sraz účastníků: před Domem U Černé Matky Boží
Délka programu: 90 minut
22. 03. 2025 v 15 h
Procházka po malebných Hradčanech začíná v Galerii Josefa Sudka v ulici Úvoz 24 v Praze 1 na Hradčanech, kde v letech 1959-1976 fotograf bydlel. Účastníci si tedy prohlédnou nejen autentický Sudkův byt, ale i aktuální výstavu fotografií Josef Sudek: Periferie. Poté se s lektorkou Bc. Zorou Kouteckou vydají po okolí a projdou si některá z míst, která Josef Sudek fotografoval. Trasa vede Petřínskými sady na Újezd, kde měl Sudek svůj dřevěný ateliér.
Přibližná délka konání procházky je 90 minut.
Sraz před Galerií Josefa Sudka.
23. 03. 2025 v 17 h
Po projekci filmu následuje beseda s fotografem Josefem Koudelkou a dokumentaristou Coskunem Asarem, kterou moderuje Tomáš Pospěch. Beseda bude v češtině.
Turecký dokumentarista Coskun Asar zachytil epickou pouť Josefa Koudelky napříč Středomořím včetně fotografií, které během této cesty vznikly. S respektem a pokorou portrétuje tvůrce, jenž hledá absolutno ve svém životě, díle i filozofii. Projekce s besedou je doprovodným programem právě probíhající výstavy v UPM s názvem Josef Koudelka. RUINY.
Fotograf a režisér Coskun Asar (* 1974) absolvoval rozhlasovou, televizní a filmovou tvorbu a mediální studia na Marmarské univerzitě v Istanbulu. Založil produkční společnost Kozmo Film. Ve svých dílech často reflektuje společenskou izolaci, chudobu a problematiku genderu.
(Koudelka Crossing the Same River, Turecko 2021, 80 minut, anglicky, české titulky)
13. 05. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka a přednáška k výstavě All you need is glass! Výběr z výsledků Mezinárodního sklářského sympozia IGS 2024 s Petrou Ajšmanovou a Eliškou Vavříčkovou.
Mezinárodní sympozium IGS má v Novém Boru velikou tradici. Jako trienále se pořádá již od roku 1982. Výtvarníci z celého světa přijíždějí do malého severočeského městečka a tvoří zde spolu s vynikajícími místními sklářskými mistry. Sympozium je vyhlášené svou atmosférou, kdy návštěvníci mohou sledovat vznik unikátních uměleckých děl přímo v provozech skláren. A často je to opravdu napínavá podívaná. V letech 1982–2006 organizoval sympozium novoborský podnik Crystalex. V roce 2009 převzalo roli hlavního pořadatele město Nový Bor ve spolupráci se sklářskými firmami regionu a odbornými školami. Historií IGS vás provede Mgr. Petra Ajšmanová, ředitelka Sklářského muzea Nový Bor.
Jubilejního XV. IGS se zúčastnilo 45 výtvarníků nebo tvůrčích dvojic ze 17 zemí a všech pěti obydlených kontinentů. IGS 2024 vám představí jeho kurátorka Mgr. Eliška Vavříčková, která vás rovněž provede výstavou. Pohovoří o tom, jak probíhal výběr, kteří výtvarníci se účastnili a jaká nejzajímavější díla vznikla (nebo vzniknout měla). Jak vlastně takové sympozium probíhá?
Unikátní atmosféru sympozií vám přiblíží bohatý obrazový doprovod obou prezentací. IGS je fenomén. Každý ročník je jiný, neopakovatelný, hektický a nezapomenutelný. Je to příležitost k setkání. Je to neopakovatelný a hektický čas nabitý tvůrčí atmosférou. Je to čas, kdy se na huti tleská…
Mgr. Petra Ajšmanová & Mgr. Eliška Vavříčková
Obě pocházejí ze severních Čech a vyrostly v Novém Boru. Jsou absolventkami sklářských škol. Petra vystudovala malířské oddělení novoborské sklářské školy, zatímco Eliška se zabývala navrhováním a tvorbou skleněných figurek v Železném Brodě. Poté obě vystudovaly uměnovědné obory na vysokých školách (Petra v Ostravě, Eliška v Olomouci). Ačkoli se do té doby neznaly, sešly se ve Sklářském muzeu Nový Bor. Petra zde pracuje od roku 2000 a od roku 2006 jej vede. Eliška nastoupila v roce 2008 na pozici kurátorky. Již 16 let tak spolu tvoří tým, který se postupně vybrousil v sehraný tandem.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
18. 03. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka komorní výstavy Vlastislav Hofman: Rytmus kompozice / Interiér a design kubismu s její kurátorkou PhDr. Lucií Vlčkovou, Ph.D.
Výstava vznikla při příležitosti autorova výročí (140 let od narození a 60 let od úmrtí) a soustředí jeho nejvýraznější díla mimořádně působivé interiérové a designové tvorby, která spolu s díly jeho uměleckých souputníků dala vzniknout světově jedinečnému fenoménu českého kubismu. Vystavena jsou díla ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze a ze soukromé sbírky z rodiny autora.
Dům U Černé Matky Boží
Ovocný trh 19
Praha 1 – Staré Město
110 00
Cena 130 Kč | snížená 90 Kč
(v ceně je vstupenka do výstavy)
Pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
11. 12. 2025 – 29. 03. 2026
kurátorka: Lucie Vlčková
architektonický design: Adam Hochmuth
grafický design: Vladimír Vimr
Francouzský plakát je svébytným fenoménem, který zásadním způsobem ovlivnil vizuální kulturu moderní společnosti. V meziválečném období navázal na svou zlatou éru, která jej na konci 19. století katapultovala do centra pozornosti umělců, kritiků i sběratelů a stal se obrazovým médiem s vlastním vizuálním jazykem. Třebaže ve dvacátých letech rozšířila repertoár reklamních nástrojů technická média jako fotografie a film a do veřejného prostoru pronikla světelná, kinetická a velkoformátová reklama, zůstal plakát nejpoužívanějším propagačním prostředkem. Silná tradice francouzského plakátu, založená na vysoké ilustrátorské zručnosti reklamních profesionálů a špičkových řemeslných dovednostech litografů a reprodukčních grafiků velkých tiskáren, ovlivnila podobu reklamních plakátů meziválečné éry. Jejich charakteristickým rysem je líbivost, rafinovanost, efektní malířské podání, výpravnost, nadsázka a vtip, kterými se proslavili zejména Leonetto Cappiello, Jean d´Ylen, Dransy, Paul Colin a další. Svébytné pojetí modernistického přístupu reprezentoval Cassandre, který propojil důraz na zjednodušení ilustrace a účelnost vizuálního sdělení s neotřelým citem pro bravu a kompozici. Díla francouzských afišistů byla poměrně dobře známá i v tehdejším Československu, a to zejména díky četným kontaktům i výstavám a byla tu přijímána s velkým ohlasem, vyzdvihujícím kvality označované jako esprit a šarm. Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo již tehdy do svých sbírek unikátní soubor velkoformátových tisků pařížské tiskárny Vercasson, které byly v roce 1923 prezentovány v Praze a později řadu dílčích akvizic, díky kterým je tato velmi atraktivní etapa plakátové tvorby v jeho sbírkách reprezentativně zastoupena. Výstava představí nejcennější díla, zejména velkoformátové tisky Jean d´Ylena, které od dvacátých let – tedy celé století – nebyly v Čechách nikdy vystaveny.
Nad výstavou převzal záštitu velvyslanec Francie v České republice J.E. Stéphane Crouzat.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Otevírací doba
úterý 10 – 20 hodin
středa až neděle 10–18 hodin
pondělí zavřeno
Vstupné
základní 180 Kč | snížené 90 Kč
Rubriky
ŠPERK A FIGURA
27. 11. 2025 – 06. 04. 2026
kurátorka: Petja Matějovič
architektonické řešení: Sylvie Novotná
grafický design: Miroslav Roubíček, Kristýna Tučková
Výstava představuje téměř tři sta šperkových děl z ucelené a bohaté sbírky Uměleckoprůmyslového musea doplněné zápůjčkami z tuzemských a zahraničních muzeí i ze soukromých sbírek. Prezentuje je v tematických nebo formálních souvislostech, ale také ve vzájemných protikladech. Nejstarší pravěká a historická díla tak v konfrontaci se současným šperkem dvou desítek umělců vyprávějí příběhy skutečných či fantazijních světů. Společně tvoří jedinečný celek podpořený instalací s citem pro detaily šperku. Výstava navazuje na projekt Šperk-forma-obsah, ke kterému vyšla stejnojmenná kniha v české i anglické verzi.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Otevírací doba
úterý 10 – 20 hodin
středa až neděle 10–18 hodin
pondělí zavřeno
Vstupné
základní 150 Kč | snížené 80 Kč
13. 05. – 9. 11. 2025
Síla rozhodnutí
Patron: Ministerstvo kultury ČR
Organizátor: Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Koncepce výstavy a design: Karolína Kripnerová, Janek Rous
Ilustrace: Magdalena Rutová
Grafický design: Jan Čumlivski
Text: Karolína Kripnerová, Janek Rous
Lidi bez domova považujeme dnes za všední součást našich ulic. Jejich počet narůstá, a to paradoxně zejména v bohatých městech. Jsou to lidé, které ale povětšinou nevnímáme jako součást naší společnosti. Přehlížíme je a představují pro nás spíše obraz životní prohry či individuálního neúspěchu. Nahlédneme-li ovšem jejich existenci skrze přirovnání k živému organismu, spatříme bezdomovectví jako projev nemoci, jejíž příčina potřebuje vyléčit. Hlubší pochopení situace lidí v nouzi nám tak může sdělit cosi podstatně závažnějšího i o současné krizi bydlení, která plíživě pohlcuje každého z nás.
Systém bydlení představuje komplexní živý organismus, který v současném světě evidentně nefunguje a strádá. Ať se procházíme kteroukoliv světovou metropolí, situace je všude stejná. Liší se jen množstvím lidí v nouzi, podobou a dostupností sociální pomoci. Pojďme se společně na jedno takové nemocné město podívat. Představme si Prahu jako laboratoř zmíněných problémů, v níž se můžeme rozhodnout aplikovat řadu osvědčených léčebných postupů, které máme dnes k dispozici, a pokusit se ji uzdravit. V evropském měřítku je zde bydlení nejdražší a nejméně dostupné. Po roce 1989 město zprivatizovalo většinu svého bytového fondu, a i nadále vkládá naděje na vyřešení bytové krize v soukromý trh: při nové výstavbě ovšem neklade developerům adekvátní podmínky, které by zajistily efektivní budování dostupného bydlení. Navíc současná turistifikace, fenomén „sdíleného“ bydlení typu Airbnb či rozvoj investičních bytů situaci umocňují.
Výstava je rodělena do pěti pilířů:
1. Veřejný prostor: Jak se nedostupnost bydlení projevuje na jeho podobě a fungování?
2. Bydlení: Má být nezpochybnitelným lidským právem?
3. Lidé: Kdo je ohrožen nedostupností bydlení a bezdomovectvím?
4. Sociální systém: (Po)dává lidem pomocnou ruku, nebo se spíše podílí na dalším prohlubování nerovností?
5. Ekonomika: Kam investujeme veřejné prostředky a jaký to má efekt?
Komplexnost tématu nedostupnosti bydlení ukazujeme na množství perspektiv, ze kterých je na něj možné nahlížet, a jež jsou vzájemně provázané. Každý z nás má do jisté míry možnost ovlivnit jak jednotlivé pilíře, tak celkovou stávající situaci. Ať už „pouhým“ zájmem o téma, jeho rozšiřováním mezi další lidi, či aktivním konáním. Pokud se společně pro změnu současného nastavení rozhodneme, můžeme nerovné podmínky postupně přetvořit v prostředí příznivé pro všechny.
Politické rozhodnutí totiž nespočívá pouze v rukou volených zástupců, mělo by být v prvé řadě vnímáno a etablováno jako sdílená zodpovědnost celé občanské společnosti.
Součástí instalace je anglicko-česká kniha, kterou Uměleckoprůmyslové museum při této příležitosti vydalo. Kromě tematických textů Janka Rouse a Karolíny Kripnerové obsahuje také literární texty těch, kteří nerovnost v běžném životě často prožívají: Anki, Klára Vlasáková, Kolektiv Prádelna, Patrik Banga, Maria Siváková, Dana Lišková, Eva Danišová, Marie Iljašenko. Texty doprovázejí ilustrace Magdaleny Rutové v grafické úpravě Jana Čumlivského.
Palazzo dell´Arte
Viale Alemagnia 6, Miláno
Otevírací doba
úterý až neděle 10.30–20 hodin
pondělí zavřeno
20. 11. 2025 – 12. 04. 2026
kurátoři: Iva Knobloch, Marcela Straková, Radek Wohlmuth
autorská instalace: Jan Fabián
výtvarná spolupráce: Jakub Berdych Karpelis
grafický design: Kristina Ambrozová
Výstava je první soubornou a současně odborně zpracovanou prezentací nezávislého studia a stejnojmenné designérské značky Qubus. V autorské instalaci Jana Fabiána vyprávějí kurátoři prostřednictvím uměleckých děl na pomezí volného a užitého umění a designu příběh studia, které stálo v době svého vzniku v roce 2002 u počátků tzv. nové vlny českého designu.
Výběr z kolekcí z let 2002–2025 doplňují originální sběratelské kusy, limitované edice, prototypy, archivní materiály i autorská audiovizuální prezentace realizací v oblasti interiérů, výstavní architektury a projektů ve veřejném prostoru.
Vystavující umělci a designéři: Jakub Berdych Karpelis, Maxim Velčovský, Cockerel, glazmo research, Daniel Gonzáles, Patrik Illo, Silvie Luběnová, Milan Pekař, Karel Štědrý, Antonín Tomášek, Josef Tomšej, Hana Vítková a další
Studio Qubus svou činností výstižně a originálně uchopilo proměnu českého postrevolučního designu a zároveň trvale redefinovalo samotnou roli designéra nejen v kulturním, ale i obecně společenském prostředí. Práce Qubusu, zejména po roce 2010, se vyznačují intenzivním přesahem do volného umění, což zároveň umocňuje autorská instalace Jana Fabiána. Aranžmá expozice tak nevytváří pouze obvyklý rámec, ale aktivně vstupuje do významu vystavených objektů a staví je do nových souvislostí, mimo jiné i díky materiálům a předmětům nesoucím výrazné stopy minulosti.
Qubus (založen 2002) je fenoménem, pod nímž se skrývá studio i značka s vlastní produkcí, showroom a design shop, ale také životní styl a způsob myšlení. Svým neortodoxním přístupem propojuje volné a užité umění. Sběratelské objekty i výrobky každodenní potřeby vynikají nápaditým designem, který ironicky, s vtipem a intelektuálním přesahem posouvá hranice osobního vkusu. Typický je pro Qubus princip ozvláštňování běžného a vysoká řemeslná kvalita zpracování tradičních materiálů, jako jsou sklo, kámen a porcelán, vznikajících v lokálních dílnách ve spolupráci s mistry napříč řemesly. Všechny produkty jsou ručně vyráběné v České republice. Qubus se stal silnou značkou reflektovanou nejen v českém, ale i mezinárodním designérském prostředí a zásadně přispěl k prezentaci českého designu v zahraničí.
Výstava se koná při příležitosti 25. výročí založení studia. Zakončí ji uvedení česko-anglické monografické publikace s eseji předních odborníků, archivními materiály, soupisem realizací a souborným katalogem díla.
Na výstavu v 1. patře navazuje instalace QUBUS: APPENDIX ve foyer muzea, která představuje výběr čtyř svítidel, objekt a video jako reprezentativní sondu do méně známé polohy tvorby studia Qubus a jeho zakladatele, sochaře a designéra Jakuba Berdycha Karpelise.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Otevírací doba
úterý 10 – 20 hodin
středa až neděle 10–18 hodin
pondělí zavřeno
Vstupné
základní 150 Kč | snížené 80 Kč | Qubus Friends 500 Kč 5 osob
Rubriky
JOSEF SUDEK: PERIPHERY
15. 02. 2025 – 01. 06. 2025
Curator: Jan Mlčoch
Graphic design: Štěpán Malovec
The photographer Josef Sudek (1896 Kolín – 1976 Prague) devoted himself to Prague for many years. Alongside its popular areas steeped in beauty and romantic charm, he was also attracted by its periphery – a fringe world, harsher and poorer, and closer to his nature. The war invalid Josef Sudek had a strong feeling and understanding for the poor and the suffering, he supported various groups and needy individuals. The periphery theme appeared in his work from as early as the 1920s. A number of his contemporaries also documented the living conditions of the lower strata of society – an interest reflected in the international collective exhibitions of social photography held in 1933 and 1934.
Modest dwellings, oftentimes still surrounded by animal sheds, rabbit hutches, chicken coops and small glasshouses, were common not only on the plains of Pankrác, in Troja (the Bosna settlement), in Jinonice (the Mexiko and Arizona settlements) and in Vysočany (the Čína and Obecní kolonie settlements) but also in the area of Židovské pece in Žižkov, and elsewhere. Slum communities also became subjects of books, as in novels by František Langer and Karel Čapek, and works by numerous painters of the Umělecká beseda artists’ association. Although Sudek lived in a studio on Újezd Street in the centre of town, it had the character and facilities of social housing. He need not have lived that way, it was his own personal choice. However, his modest living conditions enabled him to concentrate wholeheartedly on his work and his penchants.
He photographed the periphery most systematically in preparation of his monumental book Prague in Panoramas published in 1959. At the time, he was assisted by two young men – the son of his architect friend Otto Rothmayer and the native of Pardubice Jiří Toman. Photographs have survived that he did not incorporate into the book. This exhibition presents the periphery both as an important part of Sudek’s lifelong oeuvre and as a testimony to the photographer’s social awareness.
Josef Sudek Gallery
Úvoz 24
Praha 1–Hradčany
Opening Hours
from April to September Wednesday, Saturday and Sunday 12am–6pm
from October to March Wednesday, Saturday and Sunday 11am–5pm
Admission
full CZK 40 | concession CZK 20 |
06. 03. 2025 – 25. 05. 2025
This exhibition presents a curatorial selection of glass objects created at the 15th International Glass Symposium (IGS) in Nový Bor, held on October 3–6, 2024. In the years 1982–2006, the symposium was organized as a triennial by the Crystalex company of Nový Bor. In 2009 the role of chief organizer was taken over by the City of Nový Bor, in collaboration with the region’s glass companies and specialized schools.
The 15th symposium was attended by 45 artists and creative duos from 17 countries and all five populated continents. Artists, not only those from the glass milieu, have been selected to achieve the most variegated outcome in terms of geography, gender, age, and creative approach. They had at their disposal the production facilities of local glass enterprises. In spite of being natural competitors, the companies were ready to join forces for the purposes of the symposium, halt production, and invest considerable means, time, and skills of their employees so as to provide the artists with a creative environment.
Work in an unfamiliar setting, before an audience, with different technical amenities and type of molten glass, and moreover within a time span of only a few days poses a major challenge to the invited artists. Stepping out of their comfort zone and experimenting outside the “safety” of their own studios can be a struggle, frequently though one that brings one-of-a-kind solutions and surprising results.
The International Glass Symposium is a phenomenon in its own right; its tradition has lasted for over forty years. The event has been successfully organized every three years despite such turmoils as the dissolution of the former Czechoslovakia, the privatization of the original organizing entity, the COVID-19 pandemic, and many other obstacles. Each symposium is different, unique, hectic, and unforgettable. Most of the symposium’s programme is open to the general public. It offers an opportunity to see with one’s own eyes the creation of distinctive works of art, and to experience an authentic atmosphere in the glassworks and at accompanying events. This is an unrepeatable and exciting time charged with a creative atmosphere. This is a time when there is applause in the glasswork…
Companies where the artworks were made during the International Glass Symposium:
Ajeto Lindava, Ave Clara Polevsko, AZ Design Nový Bor, Kolektiv Ateliers Nový Bor, Novotný Glass Nový Bor, Pačinek Glass Kunratice u Cvikova, Sklárna Jílek Kamenický Šenov, glassmaking school in Kamenický Šenov, glassmaking school in Nový Bor, TGK – Skalice u České Lípy
The Museum of Decorative Arts – main building
17. listopadu 2
110 00 Prague 1
Opening Hours
Tuesday 10 a.m.–8 p.m.
Wednesday – Sunday 10 a.m.–6 p.m.
Monday closed
Addmission
full CZK 150 | concession CZK 80
06. 03. 2025 – 25. 05. 2025
Výstava představuje kurátorský výběr skleněných objektů vzniklých na XV. Mezinárodním sklářském sympoziu IGS v Novém Boru, které se konalo 3. – 6. října 2024. Tradice IGS trvá již více než čtyřicet let. V letech 1982–2006 organizoval sympozium jako trienále novoborský podnik Crystalex. V roce 2009 převzalo roli hlavního pořadatele město Nový Bor ve spolupráci se sklářskými firmami regionu a odbornými školami.
Jubilejního XV. sympozia se zúčastnilo 45 výtvarníků nebo tvůrčích dvojic ze 17 zemí a všech pěti obydlených kontinentů. Výtvarníci, zdaleka nejen ze sklářského prostředí, jsou vybráni tak, aby výsledek byl co nejpestřejší z hlediska geografie, genderu, věku i tvůrčího přístupu. Dostávají k dispozici výrobní kapacity místních sklářských firem. Ty, ačkoli si jsou vzájemně přirozenými konkurenty, se dokáží pro účely sympozia spojit, zastavit výrobu a investovat nemalé peníze, čas a schopnosti svých zaměstnanců, aby poskytly tvůrčí zázemí výtvarníkům.
Práce v jiném prostředí, před publikem, s jiným technickým zázemím a jinou sklovinou, navíc v časovém limitu několika málo dní, je pro pozvané výtvarníky velkou výzvou. Vystoupení z komfortní zóny a experimentování mimo „bezpečí“ vlastního atelieru bývá občas zápasem, často však přináší neotřelá řešení a překvapivé výsledky.
IGS je fenomén – jeho tradice trvá již více než čtyřicet let. Podařilo se jej uspořádat každé tři roky navzdory rozpadu původního státu, privatizaci původního pořadatele, koronavirové pandemii a mnoha dalším překážkám. Každý ročník je jiný, neopakovatelný, hektický a nezapomenutelný. Většina programu sympozia je přístupná široké veřejnosti. Je to příležitost vidět na vlastní oči vznik originálního uměleckého díla, zažít autentickou atmosféru ve sklářských provozech i doprovodných akcích. Je to neopakovatelný a hektický čas nabitý tvůrčí atmosférou. Je to čas, kdy se na huti tleská…
Vystavující v UPM:
Marjan Smit, Holandsko
Michaela Mőller, Turecko
Vilém Smejkal, CZ
Kateřina Červeňová, CZ
Lukáš Karbus, CZ
Lara Bohinc Slovinsko
Jaroslav Róna &Martin Janecký, CZ
Sebastian Kitzberger, CZ
Lucie Kořenská-Švitorková, CZ
Kateřina Handlová, CZ
Václav Řezáč, CZ
Charles Parriott &Helena Blue Parriott, USA
Kojima Yukako (Kanamori), Japonsko
Mian Cais, CZ
Eliška Monsportová, CZ
Peter Hermansson &Bjorn Friborg, Švédsko
Clare Befrage, Australia
Robin &Julia Rogers, USA
Jana Hojstričová &Palo Macho, Slovensko
Firmy, kde díla během IGS vznikala:
Ajeto Lindava, Ave Clara Polevsko, AZ Design Nový Bor, Kolektiv Ateliers Nový Bor, Novotný Glass Nový Bor, Pačinek Glass Kunratice u Cvikova, Sklárna Jílek Kamenický Šenov, Sklářská škola Kamenický Šenov, Sklářská škola Nový Bor, TGK Skalice u České Lípy
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – foyer historické budovy
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Otevírací doba
úterý 10 – 20 h
středa až neděle 10 – 18 h
pondělí zavřeno
- KAŽDOU TŘETÍ NEDĚLI V MĚSÍCI VSTUP ZDARMA
- WORKSHOP OSNOVA A ÚTEK SE POVEDL!
- KAREL HERAIN V SÍTÍCH UMĚLECKÉHO PROVOZU. ODBORNÉ KOLOKVIUM
- DIANA PHIPPS, HRABĚNKA STERNBERGOVÁ BY OSLAVILA 90. NAROZENINY
- ODEŠEL ARCHITEKT EMIL ZAVADIL, NÁŠ DLOUHOLETÝ SPOLUPRACOVNÍK
- VÝROČÍ: MILENA LAMAROVÁ (4. 11. 1930 – 31. 1. 2006), TEORETIČKA A HISTORIČKA DESIGNU
- MEZINÁRODNÍ PROJEKT CULTHERIT JEDNÁ V PRAZE O BUDOUCNOSTI PRÁCE V KULTURNÍM DĚDICTVÍ
Osudy národa se netýkají pouze jednotlivců, ale také institucí. Historie Uměleckoprůmyslového musea v Praze od doby jeho založení v době habsburské monarchie v roce 1885 odráží politické proměny, jakými společnost ve střední Evropě ve 20. století postupně procházela.
Poprvé se myšlenka nového muzea objevila už v 60. letech 19. století v okruhu Pražské živnostenské a obchodní komory a založeno bylo nakonec právě díky aktivitě jedinců, většinou členů tehdejší komory, průmyslníků a živnostníků. Stále oblíbenější uměleckoprůmyslová muzea, která měla za úkol zušlechťovat vkus veřejnosti a inspirovat výrobce ke kvalitní produkci, začala ve světě vznikat právě v této době.
Pražská veřejnost se poprvé ve větší míře seznámila s předměty užitého umění na výstavě pořádané obchodní a živnostenskou komorou a Rakouským museem pro umění a průmysl v roce 1868 na Žofíně. Značnou část expozice tvořily sbírky pozdějšího velkého příznivce a mecenáše muzea, sběratele Vojtěcha Lanny ml. Následující desetiletí vyplnily organizační přípravy a budování základů sbírek. V roce 1878 tak byl například zakoupen rozsáhlý soubor předmětů ze světové výstavy v Paříži.
Samotné muzeum mohlo být založeno až po získání potřebných prostor, které nakonec poskytla Česká spořitelna v novostavbě Rudolfina, kterou financovala v rámci oslav 50 let od svého založení. 7. února byla společně s celým Rudolfinem otevřena zatím skromná, ale kvalitní expozice, těšící se značnému zájmu Pražanů. Nové muzeum navštívil v dubnu 1885 i korunní pár, princ Rudolf a jeho manželka Štěpánka. Součástí expozice v Rudolfinu byla i knihovna.
Až do zániku komor a postátnění muzea v roce 1949 spravovalo jeho záležitosti kuratorium, jmenované ze zástupců významných institucí a komory. Předsedou kuratoria byl zpravidla prezident pražské Obchodní a živnostenské komory – zásluhy o stavbu muzea měli prezidenti Bohumil Bondy (ve funkci 1884–1888), Josef Wohanka (1896–1902) a další. Členy prvního kuratoria v roce 1885 byli například Vojtěch rytíř Lanna, Zdeněk hrabě Thun, Vojta Náprstek, Antonín Wiehl, průmyslníci a živnostníci a také sochař Bohumil Schnirch a architekt Josef Schulz. Mnozí členové komory spojili s muzeem významnou část svého života jako sběratelé, milovníci umění, rádci a obětaví podporovatelé.
Pro muzejní fondy byla zásadní postava Vojtěcha rytíře Lanny (1836 až 1909), jehož sbírky užitého a volného umění jsou dnes rozptýleny v mnoha světových muzeích – jejich většinu totiž postoupil v roce 1909 do dražebního prodeje. Muzeu daroval v roce 1906 především svou rozsáhlou kolekci skla v počtu 1106 kusů, která se stala základem jedné z nejvýznamnějších sbírek skla stále obohacované dalšími dary a akvizicemi.
Zásadní roli hráli v životě muzea i jeho ředitelé. První ředitel Karel Chytil (ve funkci 1885–1911), který stál spolu s členy kuratoria u založení muzea, se zasloužil jak o jeho sbírky a knihovnu, tak i o stavbu nové muzejní budovy. Jeho snahou bylo vytvořit ústav evropské úrovně. Hlavní náplní muzea se tak mimo rozšiřování sbírek staly další aktivity: výstavy soudobého řemesla, přednášky, udělování cen za kvalitní výrobky a publikační činnost.
Po roce 1918 se zájem vedení musea soustředil na rozšíření oddělení porcelánu, který představoval významný exportní artikl mladého státu. Byla proto pořádána řada soutěží a od roku 1929 vypisována stipendia na práci mladých umělců v továrnách. Museum se stalo nejvýznamnějším ústavem svého druhu v Československu, zatímco ostatní musea s obdobným zaměřením začala získávat spíše regionálně vlastivědný charakter.
Do vypuknutí druhé světové války bylo muzeum vždy zapojeno do mezinárodního kontextu po odborné i akviziční stránce. Tato kontinuita byla přetržena likvidací osob kvůli jejich židovskému původu nebo z politických důvodů a zabavením, nebo arizací jejich majetku. Byly mezi nimi i významné osobnosti z okruhu obchodní a živnostenské komory a další příznivci muzea. Části zkonfiskovaných uměleckých sbírek byly od roku 1941 shromažďovány v depozitáři nazvaném Prager Museen pod egidou profesora K. M. Swobody (1889–1971), který je stačil před osvobozením Prahy převést do pražských muzeí.
Ve stejném duchu však pokračovala likvidace soukromého vlastnictví po roce 1945 a zvláště po komunistickém převratu v roce 1948. Byla zrušena pražská obchodní a živnostenská komora, muzeum bylo v roce 1949 zestátněno a stejně jako celá společnost se dostalo do mezinárodní izolace. Muzejní sbírky se zaplňovaly konfiskáty soukromého majetku, zejména šlechty a podnikatelů, ale i církve. Klasická akviziční a odborná činnost tím byla na dlouhá desetiletí narušena, sbírky současného užitého umění byly doplňovány selektivně. Výhodou tohoto nepřirozeného vývoje byla možnost uchovat a odborně zpracovat rozsáhlé soubory historického uměleckého řemesla z českého území a získat tak přehled o jeho bohatství a rozmanitosti. Část takto zpracovaných sbírek byla po kolapsu totalitního komunistického režimu v roce 1989 vrácena právoplatným majitelům.
Přechod do nového období „otevřeného“ muzea byl přirozeným navázáním na dřívější tradici. Existující vztahy s odborníky a institucemi v zahraničí byly rozšířeny do mezinárodních projektů a sounáležitost s Evropou a světem je nyní pociťována jako samozřejmost.
02. 03. 2025 ve 14.30 h
Komentovaná prohlídka s historičkou umění Markétou Čejkovou
Ústřední postavou prezentace benátského skla mezi lety 1934–1959 je osobnost Paola Veniniho, zakladatele a uměleckého šéfa muránské firmy Venini a designéra děl, která jeho dílna s úspěchem vyráběla a prodávala v Evropě a zámoří. Kromě Veniniho prací výstava představí i tvorbu vybraných designérů, s nimiž Venini spolupracoval. Jedná se o umělce jako Tobia Scarpa, Charles Lin Tissot, Gio Ponti, Riccardo Licata či Ken Scott. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý výběr stovky předmětů.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné
základní 200 Kč | snížené 130 Kč (v ceně je vstupenka do výstavy)
25. 03. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Tomášem Pospěchem.
Fotografie nejnovějšího souboru Josefa Koudelky vznikaly dlouho, pořídil je v letech 1991 až 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí, včetně Albánie, Alžírska, Bulharska, Egypta, Francie, Chorvatska, Itálie, Izraele, Jordánska, Kypru, Libanonu, Libye, Maroka, Portugalska, Řecka, Slovinska, Sýrie, Španělska, Tuniska a Turecka. V několika ukázkách byly zastoupené už v rozsáhlé Koudelkově retrospektivě Návraty uspořádané v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze v roce 2017.
Fotografie z projektu Ruiny jsou součástí velkorysého daru, který autor v uplynulých letech Uměleckoprůmyslovému museu v Praze věnoval. Dar již tvoří na dva a půl tisíce fotografií z jeho celoživotního díla.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné základní 200 Kč | snížené 130 Kč | pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
18. 02. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy Tomášem Pospěchem.
Fotografie nejnovějšího souboru Josefa Koudelky vznikaly dlouho, pořídil je v letech 1991 až 2017 na více než dvou stovkách archeologických míst ve Středozemí, včetně Albánie, Alžírska, Bulharska, Egypta, Francie, Chorvatska, Itálie, Izraele, Jordánska, Kypru, Libanonu, Libye, Maroka, Portugalska, Řecka, Slovinska, Sýrie, Španělska, Tuniska a Turecka. V několika ukázkách byly zastoupené už v rozsáhlé Koudelkově retrospektivě Návraty uspořádané v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze v roce 2017.
Fotografie z projektu Ruiny jsou součástí velkorysého daru, který autor v uplynulých letech Uměleckoprůmyslovému museu v Praze věnoval. Dar již tvoří na dva a půl tisíce fotografií z jeho celoživotního díla.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné základní 200 Kč | snížené 130 Kč | pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m 50 Kč
11. 03. 2025 v 18 h
Autor představí svůj mnohovrstevnatý projekt vytvořený v letech 2004–2005 velkoformátovou analogovou kamerou 4×5 palců, kdy dokumentoval četné interiéry českých a moravských hutních provozů v celé jejich hroutící se monumentalitě a opuštěnosti, ale představuje také portréty zbývajících továrních dělníků nebo intimní zátiší z jejich bezprostředního okolí – odráží soubor ideologií spojený s moderními „chrámy práce“, od romantismu 19. století až po ozvěny nové věcnosti, düsseldorfské fotografické školy, ale nejvýrazněji se v něm projevuje soubor „Katedrála sv. Víta“ od Josefa Sudka. Ve scénách rozkladu a zpustošení přebujelých představ minulosti zobrazuje „Industria“ konec průmyslové revoluce, respektive představu, že budoucnost nikdy neskončí.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
27. 03. 2025 v 18 h
Přednáška doc. Karla Stibrala, Ph.D., vedoucího Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně
Nejenom ruiny samotné, ale i jejich ocenění a obdiv k nim mají svou historii. V naší kultuře se objevuje postupně a na formování našeho obdivu se spojila celá řada motivů či motivací. Ruiny se staly výrazným a obdivovaným estetickým objektem, ale i předmětem filozofických úvah. Staly se (a jsou) cílem cest, ale v případě jejich nedostatku byly i uměle budovány. Jejich fenomén stál u zrodu praxe i teorie památkové péče, současně představuje dodnes pro ni i určitý problém – nejsou ruiny vlastně jen přechodný stav před restaurováním? Co a jak z ruiny vlastně zachraňovat? Do jaké míry je oprava zničením ruiny? A není dnešní doba svědectvím o úpadku obdivu k ruinám?
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
Pro členy věrnostního programu Moje muse(p)m zdarma
- KAŽDOU TŘETÍ NEDĚLI V MĚSÍCI VSTUP ZDARMA
- WORKSHOP OSNOVA A ÚTEK SE POVEDL!
- KAREL HERAIN V SÍTÍCH UMĚLECKÉHO PROVOZU. ODBORNÉ KOLOKVIUM
- DIANA PHIPPS, HRABĚNKA STERNBERGOVÁ BY OSLAVILA 90. NAROZENINY
- ODEŠEL ARCHITEKT EMIL ZAVADIL, NÁŠ DLOUHOLETÝ SPOLUPRACOVNÍK
- VÝROČÍ: MILENA LAMAROVÁ (4. 11. 1930 – 31. 1. 2006), TEORETIČKA A HISTORIČKA DESIGNU
- MEZINÁRODNÍ PROJEKT CULTHERIT JEDNÁ V PRAZE O BUDOUCNOSTI PRÁCE V KULTURNÍM DĚDICTVÍ
Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo do své sbírky unikátní tapiserii Koloseum ze série Divy světa. Tato textilní památka byla utkána v Bruselu v první polovině 17. století, patrně v dílně Jaspera van der Bruggen. Námět tapiserie vychází z populárního cyklu grafických listů Osm divů světa nizozemského malíře Maartena van Heemskerck a rytce Philipa Galle (1572), který představuje pozoruhodné architektonické a sochařské památky antického světa. Tapiserie ze série Divy světa nejsou doslovným přepisem grafických prací, umělec předlohu pro tkalce doplnil o bohatou figurální stafáž, plnou vzájemných interakcí postav a živých gest.
Tapiserie s římským Koloseem byla do loňského roku v soukromém vlastnictví. Poté co majitel zamýšlel vyvézt tapiserii do zahraničí, započal její uměleckohistorický průzkum, jehož výsledky přispěly k prohlášení tapiserie za kulturní památku. Díky vzájemné spolupráci Uměleckoprůmyslového musea v Praze a Národního památkového ústavu byla ve státních sbírkách dohledána druhá tapiserie s námětem Divů světa, tentokrát představující Kolos rhodský. Ke vztahu obou textilních památek se vyjádřil odborník na historickou tapiserii pan Guy Delmarcel, emeritní profesor Univerzity v Lovani.
Výkup tapiserie Koloseum byl možný díky dotaci Ministerstva kultury. Kolekce historických tapiserií Uměleckoprůmyslového musea v Praze byla novou akvizicí obohacena o skutečný unikát.
02. 03. 2025 v 16 h
Komentovaná prohlídka s historičkou umění Markétou Čejkovou
Ústřední postavou prezentace benátského skla mezi lety 1934–1959 je osobnost Paola Veniniho, zakladatele a uměleckého šéfa muránské firmy Venini a designéra děl, která jeho dílna s úspěchem vyráběla a prodávala v Evropě a zámoří. Kromě Veniniho prací výstava představí i tvorbu vybraných designérů, s nimiž Venini spolupracoval. Jedná se o umělce jako Tobia Scarpa, Charles Lin Tissot, Gio Ponti, Riccardo Licata či Ken Scott. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý výběr stovky předmětů.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné
základní 200 Kč | snížené 130 Kč (v ceně je vstupenka do výstavy)
04. 02. 2025 v 18 h
Komentovaná prohlídka s historičkou umění Markétou Čejkovou
Ústřední postavou prezentace benátského skla mezi lety 1934–1959 je osobnost Paola Veniniho, zakladatele a uměleckého šéfa muránské firmy Venini a designéra děl, která jeho dílna s úspěchem vyráběla a prodávala v Evropě a zámoří. Kromě Veniniho prací výstava představí i tvorbu vybraných designérů, s nimiž Venini spolupracoval. Jedná se o umělce jako Tobia Scarpa, Charles Lin Tissot, Gio Ponti, Riccardo Licata či Ken Scott. Návštěvníci se mohou těšit na pestrý výběr stovky předmětů.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstupné
základní 200 Kč | snížené 130 Kč (v ceně je vstupenka do výstavy)
15. 05. – 14. 09. 2025
kurátorka výstavy: Konstantina Hlaváčková
výtvarné řešení: Pavel Mrkus
grafický design: BFF – Adéla Bierbaumer a Marek Fanta
„Svět bez látek je pro nás stejně nepředstavitelný
jako svět bez slunečního světla nebo deště.“
(Virginia Inman Postrelová, Předivo civilizace, 2024)
Hlavním tématem výstavního projektu je tisk na textilu, jedna z nejstarších disciplín textilní výroby. Téma je nahlíženo z mnoha úhlů: jako nositel výtvarných tendencí, jako materiál na výrobu oděvů a šátků, které se vedle role módního doplňku mohou stát také nástrojem různorodých sdělení. Každá látka má svůj příběh výrobní, estetický i lidský, příběh v určitém smyslu jedinečný. Výstava se snaží doložit komplex vztahů mezi tištěným textilem, módou, historií a také lidskou individualitou. Průběžným tématem je sledování vývoje jednotlivých typů vzorů napříč desetiletími, kde se střetávají výtvarné, technické i ideové vlivy.
Exponáty jsou členěny do dvou hlavních okruhů. První z nich demonstruje na módních oděvech nejrozšířenější základní tištěné vzory, které se staly trvalou součástí módního systému. V souvislosti s vývojem dobových módních trendů se tyto vzory v jednotlivých desetiletích uplatnily svým způsobem a s odlišnou intenzitou. Podle tohoto klíče jsou oděvy soustředěny do skupin dominantních tvarů: od teček/puntíků, pruhů, různě stylizovaných květin, vzorů inspirovaných kašmírem až po motivy geometrizující a abstraktní. Druhý výstavní okruh se zaměřuje na tištěný šátek prezentovaný nejen jako oděvní doplněk, ale především jako předmět, který vedle praktických funkcí překvapivě naplňuje řadu rolí vycházejících z možností jeho plochy. Šátek se tak stává autentickým historickým dokumentem, upomínkovým, propagačním i propagandistickým, stejně jako předmětem dokládajícím vývoj výtvarného umění, který je pak možné označit jako „umění k nošení“.
Textilní tisk však může být i svědkem tragických okamžiků našich dějin ve formě vlaječek, kamufláže pro vojenskou techniku, rukávových pásků k označení přítele či nepřítele nebo Davidových hvězd, které museli nosit občané židovského původu v období nacismu.
Vystavené předměty se staly protagonisty událostí a příběhů, o kterých však, až na výjimky, dnes nevíme nic. Musíme se tak smířit se skutečností, že jsou to příběhy navždy ztracené.
Výstava představuje jen malou část bohatého fondu tištěných textilií uložených v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, obohaceného v roce 2011 o rozsáhlý sbírkový konvolut Textilního muzea v České Skalici a také o několik předmětů zapůjčených z britské soukromé sbírky. Projekt doprovodí stejnojmenná publikace, jejíž obsah rozšiřuje a doplňuje témata představená v rámci výstavy s bohatou ilustrační stránkou využívající nejen snímky předmětů z UPM, ale také zahraniční fondy, jakými jsou Getty Images, Profimedia nebo archivy muzeí.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Otevírací doba
úterý 10 – 20 hodin
středa až neděle 10–18 hodin
pondělí zavřeno
Vstupné
základní 180 Kč | snížené 90 Kč
14. 05. 2025 v 17 h
Výstavou v Galerii Josefa Sudka provede její kurátor Jan Mlčoch.
Výstava představuje periferii jako významnou část Sudkovy celoživotní tvorby i jako doklad jeho sociálního cítění. Fotograf, který se věnoval královskému městu Praze mnoho let, byl vedle jejích známých míst přitahován i periferií – světem zvláštního rozhraní, drsnějším a chudším, bližším jeho naturelu. Jako válečný invalida měl velký cit a pochopení pro chudé a strádající, sám podporoval řadu spolků i potřebných jednotlivců
Galerie Josefa Sudka
Úvoz 24
Praha 1–Hradčany
Vstupné 90 Kč | snížené 70 Kč |
(v ceně je vstupenka do výstavy)
29. 3. 2023 10 – 18 h
Kdo ví, že naše muzeum sbírá i hračky a že nechybí ani ve stálé expozici Art, Life. Umění pro život? Jaká musí být hračka, aby se stala muzejním exponátem?
Celodenní akce Hravé jaro v muzeu zve všechny malé i velké návštěvníky, aby přišli hračky prozkoumat a pohrát si s nimi přímo v expozici. Potkají se tady s hračkami, které možná doma mají i oni, jejich rodiče nebo prarodiče. A pokud bude hezké počasí, bude možnost hrát si i na muzejní zahradě.
Praktické informace:
– vstupné do expozice je pro děti do 15 let zdarma
– akce bude v muzeu celý den v běžné otevírací době (10 – 18 hodin)
– účastnit se může každý návštěvník, který si zakoupí vstupenku do stálé expozice Art, Life. Umění pro život, kde bude akce probíhat
– děti do 15 let mají vstupné do expozice zdarma
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Vstup zdarma se vstupenkou do stálé expozice. Děti do 15 let mají vstup na výstavu zdarma
25. 02. 2025 v 18 h
Přednáška PhDr. Radima Vondráčka, Ph.D, ředitele Uměleckoprůmyslového musea v Praze a historika umění.
Přednáška se zaměří na proměny vnímání času a dějin v osvícenství pozdního 18. století a ukáže, jak filozofie pokroku zároveň vedla k úvahám o osudu, pádu a zániku kdysi mocných říší starověku. Na příkladu díla francouzského filosofa, historika a orientalisty Constantina Françoise hraběte Volneye naznačí souvislost dobové reflexe antických ruin a revolučních dějinných zvratů, které Evropa na přelomu 18. a 19. století prožívala.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
19. 02. 2025 v 16 h
Výstavou v Galerii Josefa Sudka provede její kurátor Jan Mlčoch.
Výstava představuje periferii jako významnou část Sudkovy celoživotní tvorby i jako doklad jeho sociálního cítění. Fotograf, který se věnoval královskému městu Praze mnoho let, byl vedle jejích známých míst přitahován i periferií – světem zvláštního rozhraní, drsnějším a chudším, bližším jeho naturelu. Jako válečný invalida měl velký cit a pochopení pro chudé a strádající, sám podporoval řadu spolků i potřebných jednotlivců
Galerie Josefa Sudka
Úvoz 24
Praha 1–Hradčany
Vstupné 90 Kč | snížené 70 Kč |
(v ceně je vstupenka do výstavy)
Zdarma pro členy věrnostního programu Moje museu(p)m
11. 02. 2025 v 18 h
Přednáška Doc. Tomáše Pospěcha, Ph.D, fotografa a historika umění, kurátora výstavy Josef Koudelka: Ruiny.
Proč Josef Koudelka po více než dvě desetiletí fotografoval turistické lokality, na kterých denně vzniká miliony fotografií? Přednáška sleduje mnoholetý Koudelkův zájem o vztah kamene a člověka. Sledoval jej od kamenolomů, z nichž některé vznikaly už v době antiky, přes industriální prostředí a jejich rekultivace, až po antické památky. Tyto malebné ruiny, kvůli kterým jsme dnes ochotni cestovat stovky nebo tisíce kilometrů také často sloužily v minulosti jako kamenolomy pro další stavby nebo zdroj surovin pro pálení vápna. Co nám říkají fotografie ruin, když se na ně díváme pozorně?
Uměleckoprůmyslové museum v Praze – historická budova
ulice 17. listopadu 2
110 00 Praha 1
Cena 90 Kč
- KAŽDOU TŘETÍ NEDĚLI V MĚSÍCI VSTUP ZDARMA
- WORKSHOP OSNOVA A ÚTEK SE POVEDL!
- KAREL HERAIN V SÍTÍCH UMĚLECKÉHO PROVOZU. ODBORNÉ KOLOKVIUM
- DIANA PHIPPS, HRABĚNKA STERNBERGOVÁ BY OSLAVILA 90. NAROZENINY
- ODEŠEL ARCHITEKT EMIL ZAVADIL, NÁŠ DLOUHOLETÝ SPOLUPRACOVNÍK
- VÝROČÍ: MILENA LAMAROVÁ (4. 11. 1930 – 31. 1. 2006), TEORETIČKA A HISTORIČKA DESIGNU
- MEZINÁRODNÍ PROJEKT CULTHERIT JEDNÁ V PRAZE O BUDOUCNOSTI PRÁCE V KULTURNÍM DĚDICTVÍ
Vyšla první, kompletně zpracovaná monografie o významné české autorce-sklářce Gizele Šabókové, zahrnující informace o všech etapách její životní a profesionální dráhy hlavně však o klíčových momentech rozvoje jejího tvůrčího myšlení, až po rok 2024.
Jedná se o dvojjazyčnou publikaci v češtině a angličtině, která se z mnoha důvodů kvalitou vymyká běžně koncipovaným publikacím tohoto druhu. Přináší nejen recentní studie žijících stěžejních historiků a teoretiků skla a umění, ale i texty již nežijících evropských i zámořských významných autorit, které o ní v různých etapách její profesionální dráhy psali. Tyto texty samy o sobě ilustrují, nakolik Šabókové nezaměnitelné dílo rezonovalo v mezinárodním měřítku prostřednictvím těch, kteří dokázali záhy rozpoznat jeho nadčasovou hodnotu. A kteří vítali její osobní vývoj od výzkumu vlastností matérie skla, přes nalezení originálních technologických postupů tavení skla ve formě, až k nezávislým sochařským k experimentům, ve kterých sklo již nehrálo zásadní roli.
V knize najdou zájemci na 600 fotografií designů, plastik, vitrají, kreseb, instalací Gizely Šabókové, které představují zásadní obrazový soupis jejího díla. Nástroj nutný k žádoucímu přehledu o něm, a také k jeho budoucí identifikaci. Lze totiž očekávat, že tak, jako u jiných ikonických sklářů, se mohou v budoucnu na trhu s uměním vyskytovat pokusy o kopie některých kusů, jež budou z hlediska sběratelské hodnoty prakticky bezcenné. Dokumentační fotografie v knize provázejí popisky, které vycházejí z archivních výrobních záznamů autorky a jejího manžela – blízkého spolupracovníka – Karla Bartoníčka. Představují tak cennou informační banku o datu jejich vzniku, velikosti, umístění, atp. Stránky ale oživují i situační snímky, tzv. momentky z různých akcí doma i v zahraničí dávající nahlédnout do „ducha doby“ i osobních vzpomínek. Nechybí vybavení kompletní bibliografií a soupisem výstav. Grafické úpravy se zhostil brilantní Robert Novák, takže máme co dělat s pohlednou publikací jako takovou. Odborné recenze se ujal zkušený znalec, autor vědeckých děl Oldřich Palata, editorkou se vedle samostatných příspěvků stala mezinárodně známá specialistka na českou studiovou tvorbu a kurátorka musea Sylva Petrová, koncepci publikace ve spolupráci s realizačním týmem stanovil syn, sám úspěšný autor Prokop Bartoníček, kvalitu knihy nejen po stránce anglických překladů jistil spolu s týmem i kritik britského původu Richard Drury.
Myšlenka knihu zrealizovat se narodila na konci roku 2021, v předvečer autorčiných sedmdesátých narozenin (* 1952). Tato idea odpovídala zároveň dlouhodobé snaze muzea za finanční podpory ministerstva kultury ČR zpracovávat a zveřejňovat studie o přínosu žen do vývoje českého designu a studiové tvorby. Také proto si Uměleckoprůmyslové museum váží prestižní příležitosti se na vzniku publikace podílet.
Knihu lze koupit ZDE