Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Ukrajina získá dvě mobilní pracoviště – Konzervační a digitalizační pro zachování tištěného kulturního dědictví. Program Podpora ukrajinské kultury startuje. 

Zástupci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM, Národní knihovny ČR, nadace Karel Komárek Family Foundation, společnosti MND a.s., pan Libor Winkler a pan Dalibor Dědek ze Zapojme Ukrajinu představili mimořádný projekt Archa – výsledek unikátní spolupráce veřejného a soukromého sektoru v rámci programu Podpora ukrajinské kultury. 

Od počátku Putinovy války proti Ukrajině je jednoznačně patrné, že Rusové cíleně likvidují ukrajinské kulturní dědictví, tvořící národní identitu a historickou paměť Ukrajiny. Dokladem tohoto barbarského počínání jsou seznamy zničených historických budov, knihoven, galerií, divadel či jiných kulturních zařízení a obrovského množství předmětů kulturního dědictví.

„Archa je první projekt programu. Je dokonalým naplněním faktu, že kultura spojuje. Archa je symbolem záchrany. Ukrajinské kulturní dědictví je v ohrožení. K tomu nesmíme být lhostejní. A také nejsme. Jsem velmi rád, že se nám všem podařilo spojit síly pro dobrou věc. Děkuji všem dárcům, jejich pomoci si velmi vážím. Bez nich by totiž nebylo možné Archu vybudovat. Archa 1 je již finančně pokrytá, Archa 2 na své dárce teprve čeká. Dnes proto odstartuje kampaň, která pro ni má získat finanční prostředky a do které se může připojit každý z nás,” říká ministr kultury Martin Baxa a dodává: „Česká republika je jedním z nejpevnějších ukrajinských spojenců v oblasti zbrojního materiálu, diplomatické i humanitární podpory, podpora kultury je dalším logickým krokem. Program tvoří jednotlivé projekty, které jsou vždy připravovány s ukrajinskou stranou tak, aby pomáhaly řešit konkrétní problémy. Jde o unikátní propojení veřejné a soukromé sféry. Stát prostřednictvím Ministerstva kultury ČR a Českého výboru ICOM komunikuje s ukrajinskou stranou potřeby tamní kulturní obce. Tak vznikl zásobník projektů, které mohou být postupně realizovány díky finančním prostředkům soukromých dárců.“

Ministerstvo kultury ČR a jeho příspěvkové organizace jsou v oblasti pomoci Ukrajině velmi aktivní už od začátku války. Ministerstvo kultury ČR je již od prvních dnů, kdy vypukla agrese Putinova Ruska vůči Ukrajině, v kontaktu s Ministerstvem kultury a informační politiky Ukrajiny. Děje se tak napřímo i prostřednictvím expertů z Českého výboru ICOM. V květnu loňského roku Ministerstvo kultury ČR poslalo na Ukrajinu materiální pomoc pro ochranu kulturního dědictví, po celou dobu konfliktu podporuje Ukrajinu na diplomatickém poli v rámci vyjednávání v Evropské unii, a pokračuje v hledání dalších cest, jak podpořit Ukrajinu materiálně. ICOM pak sehrál klíčovou roli při vytváření tzv. Red listu, stěžejního dokumentu bránícího vývozu významných uměleckých děl a artefaktů za hranice Ukrajiny. Program Podpora ukrajinské kultury je vyústěním všech předchozích aktivit. 
 

Co je projekt Archa?

Archa 1 – mobilní konzervační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny. Zařízení zajistí Národní knihovna ČR díky příspěvkům MND a.s., nadace Karel Komárek Family Foundation a pana Libora Winklera a jeho přátel. Předpokládaná hodnota zařízení  je dvanáct milionů korun a na Ukrajinu bude předáno do poloviny příštího roku.

Archa 2 – mobilní digitalizační pracoviště pro zachování tištěného kulturního dědictví Ukrajiny bude financováno prostřednictvím kampaně, kterou organizuje Nadační fond pro Ukrajinu. Všechny informace najdete na webové stránce www.zapojmeukrajinu.cz, číslo sbírkového účtu je 319902145/0300. Předpokládaná hodnota je 12 milionů korun.

Gina Renotière, předsedkyně Českého výboru ICOM: „Role kultury je mnohdy ve společnosti podceňována, ale ruské útoky na řadu památek a kulturních institucí ukazují, že je to právě naopak kultura, která definuje identitu samostatné a nezávislé Ukrajiny. Během více než rok a půl trvající války zničili Rusové řadu kulturních památek – muzeí, galerií, knihoven, ale i slavných památníků. Mnoho kulturních pracovníků padlo, ať již v řadách obránců země, nebo mezi civilisty, kteří se stávají tak často obětí ruských útoků. Mnohé instituce jsou zničené, lidé přišli o svá zaměstnání a zdroje obživy. Ale věří ve svůj národ a věří v poslání kultury, a cítíme povinnost je v tomto podpořit a pomáhat jim.”

Generální ředitel Národní knihovny ČR Tomáš Foltýn k výše uvedenému doplňuje: „Národní knihovna ČR je celosvětově renomovanou institucí zejména pro své aktivity v oblasti trvalého uchování a zpřístupnění kulturního dědictví. Tuto zásadní roli se chystá naplnit i prostřednictvím vybudování mobilního konzervačního pracoviště, do něhož vkládá své znalosti získané jak ve špičkových výzkumných laboratořích, tak při aktivní pomoci dalším organizacím, které byly vystaveny poškození svých fondů. Toto mobilní pracoviště, které bude v polovině příštího roku poskytnuto ukrajinským knihovnám, pomůže zajistit prvotní záchranu tamějšího tištěného kulturního dědictví – rychle, efektivně, na místě samém. Odborní pracovníci Národní knihovny ČR zároveň zaštítí i potřebné zaškolení obsluhy pracoviště. Obdobným způsobem zajistí Národní knihovna také mobilní digitalizační pracoviště. “

Luboš Veselý, Ředitel nadace Karel Komárek Family Foundation: „Iniciativu Archa, u jejíhož zrodu jsme stáli, považujeme za velmi smysluplnou i proto, že témata kultury a umění naplňují jeden z programových pilířů naší nadace. Při podpoře jednotlivců i kulturních projektů se často vztahujeme k citátu Jana Viktora Mládka, že ‚Přežije-li kultura, přežije národ‘. Když dennodenně sledujeme cílenou destrukci ukrajinského kulturního dědictví, rezonuje s námi tato myšlenka o to silněji. Zapojení naší nadace do projektu Archa je navíc vyústěním našeho téměř dva roky trvajícího programu Pomoc Ukrajině, díky němuž ihned po vypuknutí války získaly domov ukrajinské rodiny a později odstartoval systém podpory volnočasových aktivit pro ukrajinské i české děti,“ uvedl ředitel Nadace KKFF Luboš Veselý s tím, že nadace podpořila vznik první archy částkou 2 000 000 Kč.

Jana Hamršmídová, Ředitelka divize Energy společnosti MND a.s.: “Situace na Ukrajině se nás dotýká – lidsky i z hlediska podnikání. Na západě země těžíme plyn a stavíme větrnou elektrárnu. Zaměstnáváme zde více než čtyři desítky lidí. Díky nim známe místní potřeby. V prvních dnech ruské invaze jsme pomáhali s akutní humanitární pomocí, později jsme například pro město Irpiň pořizovali dieselové generátory pro situace, kdy kvůli ostřelování nešel proud. V létě jsme s naším ukrajinským partnerem podporovali sérii táborů s psychologickou pomocí pro děti, které přišly ve válce o rodiče. Vnímáme, že v ohrožení nejsou jen životy lidí, ale také kulturní dědictví ukrajinského národa a je třeba jej chránit. Proto jsme se rozhodli podpořit projekt Archa.”

Libor Winkler: „V kulturních a společensky prospěšných projektech se angažuji již řadu let a stejně tak je znám můj velmi kladný vztah k Ukrajině, který vznikl roky před ruskou invazí. Mám tu zemi ze srdce rád, a tak mě vpád ruských vojsk hluboce zasáhl. Možnost podpořit projekt Archy a přesvědčit k tomu samému mé přátelé, kterým není kulturní bohatství Ukrajiny lhostejné, jsem přijal s velkým odhodláním. Myslím si, že kulturní dědictví je to, za co stateční Ukrajinci pokládají své životy, a proto je jeho záchrana velice důležitá. Jsem rád, že Archa 1 brzy „vypluje“ na svou záchrannou misi a věřím, že Archa 2 ji bude i díky veřejné sbírce následovat. Upřímně bych byl ale nejraději, kdyby žádné další archy už nebyly v budoucnu potřeba.“  

Financování Archy 2 – mobilního digitalizačního pracoviště bude probíhat prostřednictvím sbírky Zapojme Ukrajinu

Dalibor Dědek, Nadační fond pro Ukrajinu: „Nadační fond pro Ukrajinu se sice primárně věnuje pomoci Ukrajinské armádě, máme za sebou ale už pár projektu, které jsou vyloženě humanitárního charakteru. Na Ukrajině jsou naše sanitky, generátory, čerpadla nebo vysoušeče. Věříme, že projekt Archa 2 bude další úspěšně realizovanou sbírkou.”

„Po měsících práce dnes představujeme první velký počin. Budeme i nadále pokračovat v koordinaci aktivit, které přinesou ukrajinské kultuře konkrétní podporu a budeme je také postupně představovat veřejnosti spolu s našimi partnery, kterým patří velký dík,“ doplňuje ministr kultury Baxa. 

Ministerstvo kultury ČR v současné době jedná i o dalších projektech. Mezi ně patří například příprava filmového festivalu či získání finančních prostředků pro arteterapii, kterou ukrajinská strana považuje za velmi důležitou podporu při zvládání traumatických následků války, jimiž Ukrajinci trpí. 

Vitalij Usatyj, Chargé d’affaires Velvyslanectví Ukrajiny v České republice: „Celkový počet památek kulturního dědictví poškozených Ruskem od 24. února 2022 do 25. října 2023 je 853. Rusko se snaží zničit ukrajinskou kulturu. Útočí na kostely, muzea, knihovny, archivy, architektonické památky, divadla, tyto objekty nepředstavují žádnou hrozbu. Každý takový útok je projevem genocidy ukrajinského lidu. Ukrajina brání svou podstatu, a je těžké nacházet v naší obtížné situaci sílu věnovat se jiným aktivitám, než je obrana státu a pouhé přežití. Naše kultura je ale tím, co nás formuje a odlišuje od těch, kteří o nás chtějí rozhodovat. Jsem proto velice rád, že i díky programu Podpora ukrajinské kultury můžeme rozvíjet i tyto oblasti našeho života.“

Přispět na Archu 2 můžete ZDE

Helena Koenigsmarková působila více než třicet let na pozici ředitelky Uměleckoprůmyslového musea v Praze, jedné z nejvýraznějších muzejních institucí v České republice. Podílela se rovněž na vzniku Asociace muzeí a galerií a ve své činnosti měla i výrazné přesahy do zahraničí.

„Paní doktorka Helena Koenigsmarková svou soustavnou celoživotní prací bezpochyby významně přispěla a přispívá k prezentaci české kultury nejenom u nás, ale i mimo hranice naší republiky. Jako ředitelka UPM prokázala skvělé manažerské schopnosti, má za sebou řadu mezinárodních výstav a dostala Uměleckoprůmyslové museum na mapu špičkových muzeí světa. Velmi si vážím jejího mimořádného přínosu české kultuře a nepochybně nejen jménem svým, ale jménem tisíců vděčných návštěvníků za něj znovu děkuji,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.  

Helena Koenigsmarková nastoupila do UPM po vystudování oboru dějiny umění v roce 1971. Působila jako kurátorka sbírky nábytku, kovů a dalších materiálů. Po změnách v roce 1989 působí od roku 1991 jako ředitelka UPM. V 90. letech byla frekventantkou úspěšného nizozemského kurzu MATRA, tematicky orientovaného na muzejní management, který měl výrazný dopad do českého muzejního prostředí. Výrazným úspěchem UPM za vedení Heleny Koenigsmarkové se stala rekonstrukce zámku v Kamenici nad Lipou, kde je dnes umístěna rozsáhlá expozice nábytkového designu 19. a 20. století a hraček, stavba Centrálního depozitáře, rekonstrukce historické budovy a otevření nové stálé expozice. Na počátku 90. let Helena Koenigsmarková sehrála výraznou roli při vzniku Asociace muzeí a galerií a patří mezi výrazné osobnosti, které směřování českého muzejnictví pro další léta tehdy proměnily. Výrazná je její stopa i v mezinárodním muzejnictví – jako členka mezinárodní komise pro užité umění a design (ICDAD) měla možnost shlédnout množství zahraničních výstavních projektů a navázala množství kontaktů v oblasti uměleckoprůmyslového designu.

Díky úzkému spojení Heleny Koenigsmarkové s prací zahraničních uměleckoprůmyslových muzeí se během více jak třiceti let podařilo uspořádat množství výstav ze sbírek UPM v zahraničí; mezi nejvýznamnější patří například prezentace „Josef Sudek – Prague panoramique“ (září-říjen 2002, Francie), „Ladislav Sutnar: Design in Action“ (Německo, Nizozemí 2004), Tschechische Fotografie des 20. Jahrhuderts“ (Německo, 2009) nebo „100 Years of Czech Design“ (Japonsko,  2019).

Helena Koenigsmarková je členkou správních rad památníku Šoa Praha o.p.s., Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových, Pražského jara o.p.s., Nadace Dagmar a Václala Havlových VIZE 97. Působí též jako členka dramaturgické rady festivalu Hračkobranní, přípravného výboru Cen Czech Grand Design. Je čestnou členkou Desingbloku a poradního orgánu Asociace českého průmyslového designu. V prosinci 2003 byla oceněna ministrem kultury Francie udělením řádu Rytíře umění za dlouholetou kulturní spolupráci. V roce 2019 obdržela stříbrnou medaili od primátora hlavního města Prahy a bylo jí uděleno čestné občanství.

Své nové funkce ředitele Uměleckoprůmyslového musea se od 1. listopadu ujal PhDr. Radim Vondráček, PhD., který byl na tuto pozici vybrán v červnu tohoto roku. Před tím v muzeu zastával pozici ředitele sbírek a výzkumu. Stal se nástupcem PhDr. Heleny Koenigsmarkové, která muzeum řídila více než 30 let.

Radim Vondráček je historikem umění a dlouholetým kurátorem muzea, v poslední době jedním z nejbližších spolupracovníků bývalé ředitelky. Je uznávaným odborníkem na dějiny umění 19. století a na historii a teorii designu. Funkce se ujímá v okamžiku, kdy muzeum disponuje moderním centrálním depozitářem, opravenou historickou budovou a novou stálou expozicí ART, LIFE. Muzeum se tak může stát opět jedním z center kulturního života v Praze a plně se věnovat přípravě nových atraktivních programů pro všechny věkové kategorie.

Nový ředitel klade důraz na systematický výzkum užitého umění, designu a fotografie včetně nových médií a multioborových intervencí, chce ještě více prohloubit spolupráci s tvůrci a producenty současného designu a propagovat je. Za velmi důležité považuje mezinárodní výstavní a publikační projekty s partnery v Evropě i zámoří. Při výkonu své funkce může těžit z vysoké odborné erudice sbírkových pracovišť i restaurátorů. Prioritně se zaměří na urychlené digitální zpřístupnění sbírek UPM online formou veřejného portálu a na širší uplatnění digitální transformace v oblasti výzkumu, péče o sbírky, vzdělávání a v propagaci.

Radim Vondráček muzeum pojímá nejen jako paměťovou a vzdělávací instituci, ale jako otevřenou komunikační platformu, která s návštěvníky vede dialog, klade si kritické otázky a vyjadřuje se k širším sociálním problémům např. udržitelného rozvoje (design a konzumní společnost, biodesign) nebo muzealizace exponátů a jejich původu; na tyto otázky chce edukačně zaměřit programy stálé expozice a vést obecnější diskusi o vztahu ke kulturnímu dědictví.

Největší svátek designu střední a východní Evropy proběhne od 4. do 8. října v Praze a i letos návštěvníky zavede na mimořádná místa, kde naservíruje to nejlepší ze současného evropského designu. Uměleckoprůmyslové museum v Praze je takovým místem už potřetí. Hlavní zahraniční hvězdou letošního ročníku bude neortodoxní nizozemská designérka Ineke Hans. Představí se ve speciální expozici prezentující značku Circuform a s ní první nizozemskou zálohovanou židli. Zároveň usedne jako prezidentka mezinárodní poroty Cen Designbloku, která každoročně vybírá nejlepší projekty celého ročníku.

Pojícím tématem letošního ročníku je Cesta. Na putování za designem mohou návštěvníci vydat mezi naším muzeem, Veletržním palácem Národní galerie Praha a Pražským hradem. V Uměleckoprůmyslovém museu festival koncentruje Superstudio, tedy prostor pro prezentaci firem, výrobců a značek, a Openstudio představující nezávislé tvůrce, produktový design, módu a šperk. Svoji premiéru zde letos má speciální výstava High Craft vzniklá ve spolupráci s prestižním časopisem Vogue CS a třetí pokračování nabídne také výstavní projekt Rodinné stříbro připravený ve spolupráci s Forbes Česko.

Po dobu trvání Designbloku je možné zakoupit zvýhodněnou vstupenku do stálé expozice UPM ART, LIFE. Umění pro život za 50 Kč.

Všechny informace o Designbloku 2023 najdete ZDE